Obsah článku
Původních 7 divů světa byste hledali již marně. Dochovaly se z nich totiž pouze pyramidy v egyptské Gíze. V roce 2007 proto vznikl nový seznam pozoruhodných památek, ze kterých se tají dech. Vydejte se za poznáním a nechte se jimi ohromit!
Starověké divy světa (s výjimkou pyramid v Gíze) již bohužel navštívit nelze. Podepsal se na nich zub času a v průběhu let došlo různými vlivy k jejich zničení. Seznam nejobdivuhodnějších staveb však dlouho prázdný nezůstal. Nadace švýcarsko-kanadského filmaře Bernarda Webera iniciovala anketu, v níž sami lidé mohli hlasovat o nových 7 divech. Vyhlášení proběhlo symbolicky dne 7. 7. 2007 a tady jsou výsledky. Necháte se zlákat?
1. Chichén Itzá (Yucatán, Mexiko)
V roce 1988 byla zařazena na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Díky hlasujícím v anketě se zařadila také na nový seznam 7 divů světa. Zříceninu mayského města Chichén Itzá ležící na mexickém poloostrově Yucatán přitom nejvíce proslavila jediná pyramida.
Kukulkánova pyramida je bezesporu nejznámější stavbou v Chichén Itzá. Pojmenování získala podle hlavního mayského boha Kukulkána – boha slunce a nebes, a tak se není čemu divit, že ji obestírá řada záhad. Ze čtvercového půdorysu například vychází 4 hlavní schodiště o celkovém počtu 364 schodů, které uzavírá vrchní plošina s 365. schodem (počet dní ve slunečním kalendáři).
Během rovnodennosti na jaře i na podzim dochází při západu slunce k zajímavému jevu. Dopadající světlo vytváří optický efekt připomínající siluetu hada, který se postupně plazí dolů schodištěm až k hlavě vytesané v základně pyramidy. Tento nevídaný úkaz vzbuzuje úžas v očích tisíců návštěvníků a svědčí o tom, jak nesmírné byly astrologické znalosti Mayů.
2 Koloseum (Řím, Itálie)
Dalším jasným a zároveň jediným evropským vítězem je římské Koloseum. Proslulá ikona imperiálního Říma, aréna antických dějin, neodmyslitelná součást italské metropole. Už jste jej spatřili na vlastní oči?
Římské Koloseum leží v centru Říma, východně od slavného Fora Romana, a je největším amfiteátrem, jaký byl kdy v římské říši postaven. Obvod této kolosální elipsy činí velkolepých 527 metrů. Dle odhadů mohlo Koloseum pojmout až 80 tisíc diváků. Sloužilo převážně k pořádání gladiátorských zápasů, popravám, veřejným slavnostem a divadelním představením.
Dnešní podoba zachycuje zhruba třetinu z původního vzhledu. Přesto představuje cennou ukázku římské architektury a bohaté historie, díky nimž každý rok přitahuje miliony fascinovaných návštěvníků z celého světa.
3. Machu Picchu (Cuzco, Peru)
Na novém seznamu nechybí ani Machu Picchu. Ruiny předkolumbovského inckého města leží v peruánských Andách asi 400 metrů nad řekou Urubamba. Ve výšce 2400 m. n. m., obklopené strmými horami jako by vyrůstaly z horského sedla.
Založení města se datuje někde kolem roku 1450. Z dodnes neznámých důvodů však bylo Machu Picchu opuštěno a velice zchátralo. I přesto se stavby dochovaly v poměrně dobrém stavu, což svědčí o jejich kvalitě a dovednostech tehdejších stavitelů.
Přírodní skvost v samotném srdci tropického pralesa láká turisty z celého světa. Pokud se jej i vy rozhodnete navštívit, připravte se na náročný horský terén a nezapomeňte si předem zakoupit vstupenky. Kvůli obrovskému zájmu zde byly totiž zavedeny denní limity.
4. Petra (Jordánsko)
Že se do finální sedmičky dostane také Petra v Jordánsku, bylo více než patrné. Skalní město totiž proslavila mimo jiné i filmová série Indiana Jones nebo Transformers. Víte čím je toto starověké místo ještě výjimečné?
Petra byla založena již ve 3. století před naším letopočtem a původně měla sloužit jako posvátné pohřebiště. Díky strategické poloze, ideální pro obchod, však mohla vzkvétat. V době největšího rozkvětu byla domovem pro 30 až 40 tisíc lidí. Vzniklo zde mnoho nových budov včetně divadla, Vysokého obětiště, či Lvího monumentu a dalších. Všechny jsou přitom vytesány do pískovce.
Později byla Petra kvůli zemětřesení vysídlena a upadla v zapomnění. Až do roku 1812, kdy ji znovuobjevil švýcarský objevitel Johann Ludwig Burckhardt. Dnes je jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí Jordánska.
5. Socha Krista Spasitele (Rio de Janeiro, Brazílie)
Dalším unikátem je socha Krista Spasitele v Rio de Janeiru. Na brazilské město shlíží ze skalnatého kopce Corcovado (710 m. n. m.) již od roku 1931. Vznikla rukou francouzského sochaře Maximiliena Paula Landowského a stala se jedinečným symbolem křesťanství i velkou turistickou atrakcí.
Železobetonová konstrukce měří přes 30 metrů a spolu s podstavcem dosahuje výšky 38 metrů. Samotná socha přitom váží úctyhodných 700 tun.
A jak se k ní dostanete? Na vrchol kopce vede dráha, která vás vysadí asi 40 metrů pod špicí. Odtud se k úpatí sochy můžete vydat cestou 220 schodů nebo lze využít eskalátorů či výtahu. Na podstavci sochy je rovněž umístěna vyhlídková terasa, z níž se vám dostane nádherný výhled nejen na Rio de Janeiro, ale i na legendární pláže Copacabanu a Ipanemu či mezinárodní letiště Rio de Janeiro-Galeão.
6. Tádž Mahal (Ágra, Indie)
U hlasujících zabodoval také indický pomník lásky – Tádž Mahal. Najdete jej při břehu řeky Jamuna ve městě Ágra v severoindickém státě Uttarpradéš. Tento 73 metrů vysoký monument vás ohromí již první pohled – svou velikostí, vznešeností, krásou a spojením islámské, perské a indické architektury (mughalská architektura).
Toto luxusní mauzoleum z bílého mramoru nechal v letech 1631 až 1648 vystavět indický mogul Šáhdžahán jako symbol oddanosti a nehynoucí lásky ke své předčasně zesnulé ženě Mumtáz Mahal. Krásná konkubína císaři porodila dohromady 14 dětí, avšak při porodu posledního potomka nešťastně zemřela.
Tádž Mahal je komplexem několika staveb, které se mohou pyšnit takovými materiály, jako je mramor, červený pískovec či různé druhy polodrahokamů. Hrobku zdobí 4 štíhlé minarety a celé panorama dokreslují nádherné zahrady, protékající řeka a přilehlý park.
7. Velká čínská zeď (Čína)
Novou sedmičku uzavírá Velká čínská zeď. Její stavba započala před více než 27 stoletími, a tak je bezesporu ze všech nejstarší. Legendy o ní dokonce tvrdí, že stojí na tělech mrtvých.
Pozornost však Velká čínská zeď získala převážně kvůli své délce, která dnes činí pozoruhodných 8851 km. Táhne se napříč severní částí země a jejím původním účelem byla ochrana před nájezdy mongolských kočovníků. Systém opevnění nejdříve tvořily jednotlivé stěny, které byly postupně zvětšovány a spojovány. V průběhu času pak byla zeď několikrát přestavována a vylepšována.
V současnosti je tento dlouhán vnímán jako symbol země a od roku 1987 má své právoplatné místo také na seznamu světového dědictví UNESCO.
