Vzhůru za dobrodružstvím.
Vzhůru za dobrodružstvím.
| Rozloha | 59,1 km² |
| Počet obyvatel | 48 479 |
| Hustota zalidnění | 820 obyv./km² |
| Nadmořská výška | 447 m. n. m. |
| Stáří města | 14. století |
Karlovy Vary jsou asi nejznámějším a nejnavštěvovanějším lázeňským městem v České republice. Jde o krajské město ležící cca 110 km západně od Prahy.
Karlovy Vary jsou řekou Ohře rozděleny na dvě části. Jedna spadá do celku Slavkovský les, ta druhá naopak do Podkrušnohorské oblasti. V okolí se rozkládá Karlovarská vrchovina a je zde několik dalších významných vodních toků. Je to například Vitický potok, Chodovský potok, řeka Rolava a Vratský potok. Lázeňská oblast je ohraničena vrcholem zvaným Vítkův vrch a Sokolovskou pánví.
Přesný datum vzniku města není znám, avšak datuje se do poloviny 14. století. V roce 1370 získaly Karlovy Vary ze strany Karla IV privilegia královského města. Zprávy o blahodárných účincích zdejších pramenů se však rozšířily až na přelomu 18. a 19. století.
Oblast kolem Karlových Varů je bohatá především na minerály. Toho je následně využíváno v již zmíněném lázeňství. Město se ale proslavilo také díky známému karlovarskému porcelánu.
Mlýnská kolonáda je jednou ze čtyř, které se v Karlových Varech nachází. Jde o 132 metrů dlouhou stavbu, jejíž střechu nese 124 korintských sloupů. Podle návrhu Josefa Zítky ji postavili mezi lety 1871 - 1881. Dnes je chráněna jako kulturní památka.
Kolonáda kryje 5 pramenů, včetně Mlýnského, podle kterého dostala své jméno. Dalšími prameny jsou Libuše, Kníže Václav I., Kníže Václav II., Rusalka a pramen Skalní, ke kterému byla kolonáda prodloužena v roce 1893.
Balustrádu zdobí 12 soch, které reprezentují 12 měsíců roku. V roce 2014 se veřejnosti poprvé otevřela horní terasa, která nabízí jeden z nejhezčích pohledů na historické centrum lázeňského města.
Západně od lázeňského centra Karlových Varů, nad Grandhotelem Pupp se na Výšině přátelství tyčí rozhledna Diana. Věž pochází z roku 1914. Vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 25 metrů a dostanete se na něj buď výtahem, nebo po zdolání 150 schodů. K samotné rozhledně se dostanete za pomoci lanové dráhy, která začíná ve vstupní stanici "Stará louka", protíná mezistanici "Jelení skok" a končí ve stanici "Diana". Říká se, že kdo nebyl na Dianě, nepoznal Karlovy Vary.
Okolí rozhledy je jako stvořené k příjemné relaxaci v přírodě. Protíná ji několik lesních stezek s celou řadou odpočívadel a altánků. Mezi oblíbené trasy patří Cesta přátelství, Marxova pěšina, Ruselova cesta nebo Fabichova cesta.
Otevřeno:
Vstupné je po celý rok zdarma.
Návštěvnické centrum Moser je muzeum vystavující současné i historické kolekce sklářského umění. Dominantou jsou kousky z dílny, kterou v Karlových Varech v roce 1857 založil Ludwig Moser. Právě tato sklárna se stala hlavním dodavatelem na královský dvůr. Díky muzeu budete mít možnost poznat její historii a objevit bohatou tradici výroby uměleckého skla, kterou ve městě začala. Při prohlídce zažijete jedinečnou atmosféru při vyrábění skla. Být svědkem foukání a tvarování výrobků, vůně vypalovaných dřevěných forem a krásy žhavé hmoty je velký zážitek.
Na závěr prohlídky navštivte největší prodejní galerii Moser v Karlových Varech, která nabízí širokou škálu křišťálového skla, porcelánu i pravého českého granátu. Nově je návštěvnické centrum rozšířeno o kavárnu Café Moser, kde si vychutnáte výbornou kávu s výhledem na náměstí Ludwiga Mosera.
Muzeum je otevřeno od pondělí do soboty od 9:00 do 16:00 hodin.
Vstupné:
Vřídlo je jedním ze symbolů Karlových varů. Tento gejzír minerální vody horké 72 °C vydá za minutu průměrně 2000 litrů vody, která vystříkne do výšky až 12 metrů. Dnes je jediným pramenem využívaným ke koupelím. Je hlavním zdrojem termální vody pro všechna lázeňská zařízení a plynného oxidu uhličitého pro vanové koupele.
Kolem Vřídla byly obecné lázně vybudovány již před rokem 1650. V roce 1826 zde vyrostla empírová kolonáda, která byla nahrazena tou současnou, jež pochází ze 70. let minulého století. Stojí za ní architekt J. Votruba. V kolonádě najdete celkem 5 kašen s vřídelní vodou o teplotách 72, 57 a 41 °C.
Ve staré části vřídelního podzemí je zprovozněna turistická trasa. Jsou zde k vidění zbytky původní kolonády, geologické modely seznamující s Vřídelní kolonádou nebo zajímavá sbírka vřídlovců a sintrů.
Znáte třináctý pramen Karlových Varů? Je jím Becherovka, která zde má více než dvou set letou historii. Původně proudila do světa z továrny na Steinberkách, kterou zde v roce 1867 vystavěl Jan Becher.
Dnes se zde nachází Jan Becher Muzeum. A co zde najdete? Tzv. Becherovod, který kdysi spojoval jednotlivá sklepení, staré sudy s bohatým zdobením nebo původní skleněné lahve. Kromě historických exponátů je součástí prohlídky film natočený pro Becherovku bratry Cabanovými a samozřejmě zahrnuje ochutnávku několika specialit z muzejního baru. Pokud vám něco zachutná, najdete to v muzejní prodejně.
Muzeum je otevřeno denně mimo pondělí do 9:00 do 17:00.
Vstupné:
Stavba jako z pohádky. Tou je Sadová kolonáda. Zdobená litinová kolonáda je dílem vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Najdete jí v Dvořákových sadech na levém břehu říčky Teplé. Dříve bývala součástí Blanenského pavilonu. Slavnostní otevření komplexu proběhlo 5. června 1881 v rámci zahájení lázeňské sezóny. V blízkosti kolonády najdete Hadí pramen, Sadový pramen a pramen Svoboda.
Kolem Dolního zámeckého pramene, Tržního pramene a pramene Karla IV., dříve zvaného Žrout, vyrostla Tržní kolonáda. Ve stejných místech stávaly také nejstarší královské lázně. Dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu byla postavena v letech 1882 - 1883. V letech 1904 - 1905 byla prodloužena k vývěru. Stojí za ní architekti Ferdinand Fellner, Hermann Helmer a Franz Drobny.
Ke kolonádě dojdete pěšky z lázeňského centra od Vřídla, nebo sem můžete dojet autobusem č. 2 a vystoupit na zastávce "Divadelní náměstí".
Středověký gotický kostel Maří Magdaleny pochází z druhé poloviny 14. století a stojí uprostřed Karlových Varů. V roce 1518 získal kostel renesanční přestavbu. V 18. století jej ale zničil požár a kostel musel projít celkovou přestavbou. Vyrostl tak nový vrcholně barokní královský chrám. Architektem se stal Kilián Ignác Dientzenhofer. Interiér je vybaven bohatě zdobeným barokním inventářem. V roce 2010 byl prohlášen Národní kulturní památkou.
Mayerův gloriet je dřevěný vyhlídkový altán na skalním suku přímo nad lázeňským centrem města. V roce 1804 jej zde nechal postavit bohatý vídeňský obchodník Mayer. Vyhlídka se dnes nazývá Jelení skok. Údolí říčky Teplá a lázeňské centrum odtud máte jako na dlani. Altán je celoročně přístupný a je oblíbenou zastávkou při procházce na Petrovu výšinu.
Na místě, kde stával bývaly městský pivovar, vyrostla lázeňská budova v soudobém moderním architektonickém slohu. Byla postavena podle návrhů vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera. Ti se snažili napodobit francouzskou renesanci. Spojují renesanční a barokní stavební prvky se secesními dekorativními motivy.
Slavnostní otevření proběhlo 5. května 1895. Ve své době šlo o nejmodernější lázně v tehdejším Rakousko-Uhersku. Jejich součástí byl tzv. Zanderův sál pro švédskou léčebnou gymnastiku. Později byl připojen objekt Rašelinového pavilonu, kde byla připravována rašelina ke koupání.
Od roku 1994 budova chátrala. V posledních letech prochází postupnou obnovou a je vedena jako Národní kulturní památka.
Stará louka je nejznámější lázeňskou promenádou v Karlových Varech. Táhne se od Grandhotelu Pupp k Tržní kolonádě. V roce 2011 byla dokončena její revitalizace. Ta dala vzniknout širokému prostoru promenády a dvěma alejovým řadám, které zde vytvářejí příjemný stín v horkých letních dnech. V nejširším místě najdete tzv. promotion plochu, která je určena pro veřejné akce. Promenádu lemuje několik restaurací a příjemných kaváren.
Goethova vyhlídka je 42 metrů vysoká vyhlídka, která se tyčí na Výšině věčného života nad Karlovými Vary. Podnět k její výstavbě dala belgická princezna Stefanie, která byla ohromena zdejším výhledem. Objekt vznikl v letech 1888 a 1889 podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Dnes je místo oblíbeným cílem lázeňských vycházek. Součástí vyhlídky je i výletní restaurace, která představuje zaslouženou odměnu po dlouhé cestě kopcovitým terénem.
K vyhlídce se dostanete buď z centra města od Vřídla. Tato cesta je ale dlouhá 3,5 km a s převýšením 260 metrů je dost náročná. Kratší trasa začíná u autobusové zastávky Hůrka. Ta je dlouhá pouhých 1,2 km.
Jedna z pěti lázeňských kolonád v Karlových Varech je ta Zámecká. Najdete ji nad Tržní kolonádou na skalním masivu spolu se Zámeckou věží. Stojí okolo Horního zámeckého pramenem.
První altán na tomto místě stál od roku 1797. Od té doby však prošel celou řadou změn. První kolonáda zde byla postavena podle návrhů vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna. Kolonádu tvořily tři samostatné celky - kolonády Dolního zámeckého pramene, slunečních lázní a kolonády Horního Zámeckého pramene. Měla spojit prostor nad Zámeckým pramenem s Tržní kolonádou.
Poslední přestavbou prošla v letech 2000 - 2001 podle projektu ing. arch. Alexandra Mikoláše. Komplex byl přestavěn na léčebné zařízení a navštívit jej mohou pouze klienti lázní. Volně přístupný je jen altán s vývěrem Horního zámeckého pramene.
Papilonia je tropická zahrada s živými exotickými motýly z celého světa. Sídlí v komplexu Diana a nabízí návštěvníkům cca 400 motýlů z Malajsie, Afriky, Filipín či Mexika. Některé z exemplářů mají rozpětí křídel až 20 cm. V pavilonu budete mít možnost sledovat všechna stádia jejich vývoje a možná se stanete svědky prvního letu některého z motýlů. Letová zóna je osazena informačními tabulemi se zajímavostmi ze života motýlů. V recepci najdete obchůdek se suvenýry s motýlí tématikou.
Galerie umění vznikla v Karlových Varech 1. ledna 1953. Od počátku se orientuje na české a slovenské umění 20. století. Galerie za dobu své existence shromáždila obsáhlou sbírku umění, která je rozdělena do několika částí. Počátky vzniku moderního umění jsou reprezentovány umělci jako Jakuba Schikanedera, Jana Preislera a Antonína Slavíčka. Expresionismus, kubismus a fauvismus reprezentuje například Josef Čapek, Emil Filla nebo Václav Špál. V dílech Jindřicha Štyrského, Toyen či Františka Janouška jsou patrny znaky surrealismu. Vývojově stálou expozici uzavírá kolekce tvorby skupiny 12/15 a několika významných osobností soudobého českého umění – Zdeněk Sýkora, Karel Nepraš, Věra Janoušková, Olga Karlíková, Jaroslav Róna, Petr Nikl, Otakar Slavík či Stanislav Judl.
Galerie pravidelně pořádá také krátkodobé výstavy, které se věnují hlavně současnému umění se zaměřením na českou tvorbu. Jejich program najdete na oficiálních stránkách galerie.
Nejstarší karlovarská stále stojící rozhledna nevznikla za dob Karla IV., jak by mohl zavádějící název napovídat. Přesto je její historie dlouhá. Na oblíbeném vyhlídkovém místě nad Karlovými Vary stojí od roku 1876 (oficiálního otevření se dočkala o rok později). V době svého vzniku nesla jméno císaře Františka Josefa.
Předlohou pro stavbu neogotické vyhlídky byla rozhledna v severoněmeckém Schleswigu. Na krásnou stavbu se ale po jejím vzniku snesla vlna kritiky. Karlovarské rozhledny byly stavěny hlavně kvůli lázeňským hostům, kteří ale často bývali jinak prostorově řešení (jinými slovy tlustí) a svá korpulentnější těla nemohli v případě Vyhlídky Karla IV. vměstnat na úzké schodiště vedoucí ke dvěma ochozům.
Dnes rozhlednička slouží hlavně jako výletní místo. Okolní stromy vyrostly a původně téměř holý vrch se zazelenal. V 19. století mohla 15 metrů vysoká vyhlídka poskytnout krásné rozhledy do okolí Karlových Varů, dnes se pokocháte jen okolním zeleným hájem.
Vyhlídka je přístupná celoročně zdarma.
Oboru sv. Linhart tvoří tři části. U Linhartu si žije jelen sika Dybowského, o kousek dál ve střední části daněk skvrnitý a špička obory patří praseti divokému.
Zvířata si prohlédnete s klasických pozorovatelen, vyhlídkových můstků nebo z pozorovacích lávek. Dvě prochází napříč oborou. Vyhlídkové můstky vás dostanou až do šesti metrové výšky, odkud se vám naskytne jedinečný pohled na zvířata a krajinu shora. Další lávka pak vede loukami a podél lučních rybníčků. Poslední protíná vedlejší komoru obory pro černou zvěř v hlubokém lese. Všechny cesty podél obory a lávky jsou součástí naučného okruhu s informačními tabulemi.
Jestliže přemýšlíte o tom, proč navštívit právě Karlovy Vary, pak věřte, že existuje spousta příhodných důvodů. Tím největším je Vřídelní kolonáda, která je velice cenným pokladem. Karlovy Vary, to jsou mnohé léčivé prameny, ale také známé Karlovarské městské divadlo a sklárna Moser. Propojení historie, kultury a umění v jeden nezapomenutelný celek.
Prahnete-li po největších památkách Karlových Varů, budete muset směřovat do lázeňského centra města, do blízkosti řeky Teplá. Ve městě se nachází pět známých kolonád. Je to Sadová kolonáda, kde je Hadí pramen a Sadový pramen. Dále je to Mlýnská kolonáda, Tržní kolonáda, Zámecká kolonáda a asi nejznámější Vřídelní kolonáda. S kolonádami pochopitelně souvisí historické lázeňské památky, jakými jsou například Císařské lázně prohlášené v roce 2010 za kulturní památku a Alžbětiny lázně, kterým se dostalo v roce 2002 patřičné rekonstrukce.
Od lázeňských staveb si pochopitelně můžete odskočit k církevním a jiným pamětihodnostem Karlových Varů. Je to například kostel sv. Máří Magdaleny postavený v letech 1732 až 1736. Dalším je pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla, kostel sv. Urbana ze 13. století a poutní kostel sv. Anny v Sedlci. V Karlových Varech se nachází několik památkově chráněných hotelů a jiných staveb. Mezi ty známé se řadí Grandhotel Pupp, Hotel Imperial z roku 1912, Grandhotel Ambassador a Parkhotel Richmond. Zajímavý je mimochodem i Poštovní dvůr. Unikátní pýchou města je Hotel Thermal vybudovaný na skále, jehož součástí je venkovní bazén ze dvou třetin napuštěný minerální vodou.
Karlovy Vary lze pozorovat i z výšek, a to prostřednictvím nejrůznějších vyhlídek a rozhleden. Jmenovat lze rozhlednu Aberg z roku 1905, vyhlídku Karla IV. z roku 1877, rozhlednu Diana z roku 1914 a Goethovu vyhlídku z roku 1889. I Mayerův gloriet se může stát vaším cílem. Právě zde je vyhlídka s názvem Jelení skok.
Putování za krásami Karlových Varů pochopitelně nemusíte ukončit jenom v tomto městě. Ohromující a lákavé je také samotné okolí, ať už jde o památky, stavby libovolného typu nebo přírodní zajímavosti. Vydat se proto můžete do Svatošských skal, překrásných Dvořákových sadů, na hrad Loket, k oboře Svatý Linhart, do Doupovských hor, k ostrovským rybníkům a k čedičovým varhanám u Hlinek. Překrásné je také Údolí Ohře. V tomto směru si přijde na své opravdu kdokoliv. Třeba i milovníci poznávání, k čemuž slouží řada muzeí. Je to Mattoni muzeum, Krajské muzeum Karlovarského kraje a Hornické muzeum Krásno.
V Karlových Varech a v nejbližším okolí přežívá spousta známých tradic, mezi něž patří lázeňství, výroba hudebních nástrojů, porcelánu, skla, ale i hornictví a monumentální architektura dvorů. Místní lidé se pravidelně snaží oprašovat i ty zaniklé zvyklosti, které ožívají v podobě nejrůznějších akcí. Je to například troubení z věže, knedlíkový den, oslí drožky, vaření piva, jaterní verše, hold Karlu IV., slavnosti pramenů a Anenská pouť.
Karlovy Vary jsou také místem s tradičními pokrmy a nápoji. Právě zde vzniká známá minerální voda Mattoni nebo lahodný bylinný likér Becherovka. Gurmánskou specialistou je karlovarský knedlík, karlovarský suchar a karlovarské lázeňské oplatky. Jejich tradice výroby sahá do roku 1856. S touto oblastí západních Čech se tak trochu pojí egerlandské nářečí.
Karlovy Vary z pohledu cenových nákladů předčí průměr České republiky. V nejznámějším lázeňském městě je jednoduše dráž. Připlatíte si hlavně v centru města. Zde je několik orientačních cen, z nichž si můžete udělat lepší představu.
Karlovy Vary se pyšní dobrým napojením na silniční tahy. Typickým příkladem je dálnice D6 vedoucí z Chebu až do Prahy. Pohodlně se sem dostanete i z Chomutova po silnici I/13 a z Českých Budějovic po silnici I/20. Město je zároveň součástí elektrifikované železniční trati první kategorie. Ta vede z Chebu až do Ústí nad Labem. Dále lze využívat několik menších vlakových spojů. Důležité je Horní nádraží a Dolní nádraží včetně čtyř ostatních zastávek. V rámci městské hromadné dopravy jsou primárně využívány autobusy.
V Karlových Varech je k dispozici přemíra taxi služeb. Jejich průměrná nástupní taxa je 50 Kč, cena za ujetý kilometr činí 30 Kč a za minutu čekání zaplatíte cca 5 Kč. Po městě lze využívat i jiné způsoby dopravy. Je to například vyhlídkový turistický silniční vláček, jehož interval jízdy je dvě hodiny. Dále jsou tu provozovány kočáry tažené koňmi. Zvláštním druhem dopravy jsou dvě lanovky – lanová dráha Imperial a lanová dráha Diana. Pokud chcete po Karlových Varech chodit pěšky, připravte se na delší přesuny mezi zajímavými místy. Alternativou jsou cyklostezky. Městem prochází evropská cyklotrasa Eurovelo 4 a mnohé další.
Portál cKlub.cz je "sociální síť" a prodejní zájezdový web v jednom. Obsahuje akční i klasické nabídky, diskuzní fórum, blog, důležité informace i zkušenosti a fotky od ostatních dobrodruhů.
Cestuj, sdílej, komunikuj - cKlub.cz je vše, co cestovatel potřebuje k naplnění svých snů.
Provozovatel portálu: cklub s.r.o, Pod Stárkou 1560/35, Praha 4
IČ: 06657524
