Beroun: průvodce

Pro Beroun jsou medvědi symbolem města. Najdete je na znaku i na městském praporu. I proto si v roce 2000 Beroun pořídil tři vlastní medvědy – Kubu, Vojtu a Matěje. A nešlo o medvědy ledajaké. 13. ledna 2000 se narodili v Českém Krumlově a nedlouho poté se z nich staly televizní hvězdy. Český scénárista a režisér Václav Chaloupek je obsadil do oblíbeného Večerníčka Méďové. Po natáčení našli svůj nový domov v Berouně na Městské hoře, kde jim město zbudovalo medvědárium. To se rozkládá na krásném pozemku o velikosti 25 arů. Huňáčům tu nechybí vlastní ložnice ani bazének na zchlazení v horkých letních měsících. Bohužel v roce 2016 medvěd Vojta zemřel, a tak zde dnes žijí jen jeho dva bratři.

Medvědárium najdete kousek od centra. Pěšky se sem z Husova náměstí dostanete za deset minut a z vlakového nádraží za patnáct. Celoročně je místo volně přístupné.  

Husovo náměstí tvoří centrum města Beroun a zároveň je součástí městské památkové zóny, která byla vyhlášena 10. září 1992. O dva roky později začalo město s obnovou historického jádra. V roce 2010 převzal starosta města Jiří Besser cenu za nejlepší realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2009. 

Na náměstí dnes můžete obdivovat městskou radnici nebo řadu měšťáckých barokních domů. Vynechat byste neměli ani návštěvu Muzea Českého krasu, které se nachází v architektonicky nejcennějším Jenštejnském domě. Dominantou celého náměstí je gotický farní kostel svatého Jakuba ze 13. století.  

Kromě pamětihodností zde najdete i několik příjemných restaurací nebo kaváren, kde se budete moci posilnit na další poznávání.  

Český Gran Canyon alias Velká Amerika leží, co by kamenem dohodil, od města Beroun. Jde asi o nejznámější vápencový lom, který se proslavil díky filmům Limonádový Joea, Cesta na jihozápad nebo Malá mořská víla, ale také jako bývalá cílová stanice politických vězňů. 

Lom měří na délku přibližně 800 metrů. Je až 200 metrů široký a cca 80 metrů hluboký. Na jeho dně se rozkládají dvě navzájem propojená jezírka s průzračně čistou vodou. Ta každoročně láká řady turistů ke koupání. Hlavní brána vedoucí k vodě je ale trvale uzavřena, a tak někteří návštěvníci volí extrémnější možnosti a snaží se do lomu slézt po skalách. Tento způsob je ale ilegální a poměrně nebezpečný, a proto se doporučuje si lom jen prohlédnout z vyhlídky u parkoviště. Od roku 2008 si můžete okolí lomu projít také po žlutě značené turistické trase, která nabízí dalších několik vyhlídkových plošin. Trasa dál pokračuje přes druhý lom Mexiko až ke Karlštejnu. 

Kousek od velkého lomu se nachází třetí a nejmenší lom zvaný Malá Amerika. I ten je zatopen křišťálově čistou vodou a v letních měsících přímo vybízí ke koupání. I k němu je ale z důvodu nebezpečí úrazu přístup zakázán.  

Z Berouna se dá pěšky nebo na kole snadno dostat po turistické stezce až k horolezeckému parku Alkazar. Jde o 4 kilometry dlouhou příjemnou procházku (nebo projížďku) podél řeky Berounky.

Lom Alkazar je hlavní dominantou údolí Berounky. Dříve byl hojně navštěvován trampy, ale i filmaři, kteří jej využívali jako exteriér pro natáčení svých snímků.

V roce 2012 na prvního máje zde byl otevřen horolezecký park. Už v minulosti byl lom mezi lezci oblíbený. Nyní je opatřený novými jistícími prvky, trenažérem pro zachytávání pádů a dalšími atrakcemi, které jsou určené hlavně menším návštěvníkům. Jmenovat můžeme například kameny pro přeskakování, dřevěné břevno nad zemí pro nácvik rovnováhy nebo hrazdy. Pokud si však budete chtít zalézt, vybavení si musíte přinést vlastní. Park je volně přístupný, ale bez jakéhokoli zázemí.

V lomu lze i nadále tábořit. Nedaleko něj se nachází pramen s pitnou vodou a ohniště jsou povolena. Jen s dopravou je to komplikovanější. Je sem zakázán vjezd motorových vozidel, takže buď můžete přijít pěšky, přijet na kole nebo využít lodní dopravu.

Rozhledna Děd je cihlová dvanáctimetrová rozhledna s 56 schody vedoucími na ochoz volně přístupné vyhlídkové plošiny. Slohem novogotická rozhledna s cimbuřím stojí na kopci Děd (492 m n.m.) poblíž Berouna. Jedná se o první rozhlednu vybudovanou Klubem českých turistů v září roku 1893.

Kvůli vzrostlým stromům v okolí rozhledny je ale výhled velmi omezený a díky pruhu vykáceného lesa lze vidět alespoň směrem na Kladno a Křivoklátsko.

Rozhledna je celoročně volně přístupná. Nejsnadnější přístup je z nádraží v Berouně po modré a následně zelené turistické značce, počítejte ale s velkým převýšením. Kratší trasa vede také z vesnice Zdejcina po zelené turistické znmačce.

Městské hradby v Berouně nechal postavit koncem 13. století Václav II. v raně gotickém stylu. V 15. a 16. století pak došlo k modernizaci tohoto městského opevnění.

Hradby jsou 6-9 metrů vysoké a cca 2 metry široké a v minulosti byly obehnány ještě vodním  příkopem. Vstup do města byl zajištěn několika branami, 2 z nich se dochovaly dodnes. Hradby jsou z větší části volně přístupné.

Pražská brána

Pražská (nebo Dolní) brána vznikla koncem 13. století v gotickém stylu, který si zachovala do současnosti a stojí ve východní části hradeb. Musel jí projít každý, kdo šel z nebo do Prahy. Bránila vstup do města, sloužila jako pozorovatelna a příležitostně i jako městské vězení či obecní trezor.

V současnosti naleznete v prostorech Pražské brány Výstavní síň Jiřího Jeníčka. Mimo expozici fotografických prací studentů  pražské FAMU si z vrcholu brány můžete užít výhled na město Beroun.

Plzeňská  brána

Plzeňská brána stojí v západní části hradeb. Jedná se pravděpodobně o nejstarší část městského opevnění a průjezd zde chránil padací most. Původní gotická podoba byla po následcích ničivého požáru v roce 1735 opravena do barokního stylu. Díky své vyvýšené poloze zde trubač plnil funkci hlavní městské hlásky. Brána také až do roku 1752 sloužila pro vybírání cla.

Nyní si zde můžete prohlédnout expozici zaměřenou na historii, kulturní památky a hradební systém města. Ve druhém patře se nachází stálá výstava věnovaná Berounu a jeho privilegiím.

Plzeňskou bránu je možné navštívit vždy ve středu a v sobotu během hlavní sezony (od května do října). V červnu a září je možné po domluvě přijít i v jiné dny.

Vstupné:

• základní: 20 Kč
• snížené: 10 Kč

Duslova vila je jeden z nejkrásnějších domů v Berouně. Jedná se o vilu v novorenesančním slohu z roku 1890. Byla navržena významným pražským architektem Antonínem Wiehlem pro průmyslníka a mecenáše Martina Dusla. Od roku 1996 patří budouva do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

V roce 1924 byla vila koupena městem Beroun, následně zde byla umístěna městská knihovna a muzejní sbírky. Z rozsáhlé zahrady se stal veřejný park, pojmenovaný od roku 1932 po místním historikovi a archiváři, prof. Ferdinandovi Pakostovi. V sadu je také umístěna socha „Geniu Bedřicha Smetany“ od berounského rodáka Václava Živce.

Aktuálně je vila sídlem Městské galerie Beroun. Naleznete zde tři výstavní sály plné soch, obrazů, grafik či keramiky od výtvarníků převážně z berounského regionu, Za pozornost stojí i samotné prostory, které jsou architektonicky velice významné. Součástí galerie je zimní zahrada.

Galerie je běžně otevřena každý den kromě pondělí a vstupné se neplatí.

Muzeum Českého krasu sídlí v jednom z architektonicky nejcennějších domů Berouna, v tzv. Jenštejnském domě ze začátku 17. století.

Většina expozic muzea je zaměřena na Český kras. Seznamuje se světem podzemních jeskyní a propastí, s geologickým vývojem od starohor až po čtvrtohory nebo se současnou živou přírodou. Část expozice se věnuje také dějinám Berouna a jeho významným osobnostem, prozkoumat zde můžete také dějiny berounských řemesel. Populární je také nejnovější expozice na dvoře muzea, nazvaná Geopark Barrandien. Jedná se o expozici pod širým nebem, ze které si lze odnést i některé vzorky hornin domů.

Muzeum je otevřeno celoročně od úterý do neděle včetně svátků. 

Vstupné:

• základní: 40 Kč
• snížené: 20 Kč

Vaření piva má v Berouně dlouhou historii. První zmínky se vztahují k roku 1295, kdy se z Berouna stalo královské město a král Václav II. měšťanům udělil právo várečné a sladovnické. První pivovar zde vznikl v roce 1872, ten vařil pivo až do roku 1978, kdy byl jeho provoz zastaven.

Po dvaceti letech se sem tradice vrátila, když v Berouně vznikl rodinný pivovar Berounský medvěd. Pivo je zde vyráběno spodním kvašením z tradičních surovin. Jedná se v podstatě o tzv. „pivovarský skanzen“, který nabzí možnost exkurzí za symbolické ceny - ty zahrnují prohlídku pivovarských prostor s výkladem sládka.

V prostorách domácího pivovaru Berounský medvěd je zřízena Pivovarská restaurace. Ta nabízí speciality české kuchyně, minutky a k tomu vlastní pivo.

Vesnice se nachází v přírodní rezervaci Karlštejn, a mezi turisty má dlouholetou tradici. Její malebnost byla důvodem vytvoření první značené turistické cesty v Čechách známé jako cesta Vojty Náprstka Beroun - Svatý Jan - Karlštejn. Někoho ve vesnici zaujme kostel sv. Jana Křtitele, jiní věnují pozornost 210 metrů vysoké vápencové stěně týčící se nad malebnou vesničkou Svatý Jan pod Skalou, která je známá jako Svatojánská skalní stěna. Právě zde najdete ty nejkrásnější výhledy na celý Český kras. 

Berounsku dominuje majestátní lom Amerika, to je jasné. Ale víte, že u Vinařice najdete sice menší ale o nic méně malebnější lom Homolák? I když je návštěvníkům nepřístupný, na zeleně značené stezce mezi obcemi Tobolka a Vinařice lze najít nádherné vyhlídkové místo. 

Zákaz koupání a oplocení ale ne každého odradí, a proto zde v letních měsících můžete narazit na odvážlivce, kteří se do vody dostali. Berte ale na vědomí, že koupíní v lomu je jen na vlastní nebezpečí.