Hlavní město Maroka Rabat je až překvapivě opomíjenou destinací při cestách za sluncem a arabskou kulturou. Hodně turistů raději volí přilehlé největší marocké město Casablanca či Marrákeš nebo Agádír. Přitom marocká metropole nabízí stejně krásné architektonické památky, přístup na malebné pláže a mnohem méně uliček přeplněných turisty. V roce 2012 se medina v Rabatu (jeho historické jádro plné typických domů a pouličních trhů) stala historickou památkou pod záštitou UNESCO. O rok později pak stanice CNN označila Rabat za druhou nejlepší destinaci pro cestování na světě.
Rabat je až sedmým největším městem v zemi a žije v něm přibližně půl milionu obyvatel. Jedná se o administrativní centrum, kde sídlí místní vláda společně s královskou rodinou. Historie Rabatu je protkaná konflikty a po nějakou dobu se jednalo dokonce o hlavní sídlo obávaných berberských pirátů. Svědkem těchto časů jsou starobylé zbytky pevností. V blízkosti města se také nachází poklidný přístav v ústí řeky Bouregreg. Celkově je Rabat čistší a klidnější než ostatní marocká města, kam většinou míří davy turistů. Pokud tedy hledáte místo v Maroku, kde lze nasát místní kulturu, ležet na pláži a procházet se po zachovalých památkách, rozhodně dejte Rabatu šanci.
Jedním z prvních míst, kam by měly vést vaše kroky po příjezdu nebo příletu do Rabatu, je určitě krásná pevnost v arabském stylu nazvaná Kasbah des Oudaias, postavená v 11. století. Vstup do pevnostního komplexu známého svými modrými stěnami, je zdarma a nabízí krásný výhled na okolí a na řeku Bouregreg. Můžete zde obdivovat krásy Maroka i se občerstvit v jedné z malých kaváren rozesetých po celé Kasbě. Jako ideální svačinku můžeme doporučit mátový čaj, místní sušenky a pohled na oceán. V okolí pevnosti najdete také dobře udržované Andaluské zahrady a archeologické muzeum, které určitě stojí za prohlídku. Mešita, možná nejkrásnější část celého komplexu v Kasbě, je bohužel přístupná pouze pro lidi muslimského vyznání. Hledači dávné historie si užijí i v zahradách a ruinách města Chellah, kde se v rozpadlých budovách mísí vlivy arabské architektury a stavebních stylů starobylého Říma.
Stavba dalších významných památek, Hassanské věže a mešity, započala přibližně ve stejnou dobu jako Kasbah des Oudaias. Mělo se jednat o druhou nevětší mešitu na světě a nejvelkolepější v Maroku. Ovšem nikdy nebyla zcela dokončena (a částečně podlehla ničivému zemětřesení v 18. století). Stále se však rozhodně jedná o velmi krásný příklad středověké arabské architektury. Přímo naproti Hassanské věže leží královské mauzoleum, postavené po smrti krále Mohameda V, v roce 1961. Pro ty, kteří chtějí blíže poznat nejenom historii, ale i moderní marocké umění, je určeno Musée Mohammed VI d'Art Moderne et Contemporain neboli muzeum moderního a současného umění krále Mohameda VI.
Rabat má od roku 2012 i svoji vlastní zoo, kde se návštěvníci mohou seznámit s více než 130 druhy zvířat z nejrůznějších koutů světa. Lidé s touhou po poznání by rozhodně měli zamířit i do přírodovědeckého muzea, kde mimo jiné najdete zcela rekonstruovanou dinosauří kostru. Protože je Rabat hlavním městem a sídlem krále, můžete se projít po veřejných částech královského paláce. Po dlouhé procházce po muzeích a památkách zamiřte rovnou do centra historické mediny. Zde si můžete pochutnat na pouličním jídle, vyhandlovat dobrou cenu za krásné suvenýry a celkově si užívat místní kulturu a temperament. Rabat je klidnějším, čistším a menším městem než většina slavných marockých destinací, a tak si v medině skutečně odpočinete. Nejživější bývá městské jádro na večer.
Osvěžení na vás však nečeká jenom v kavárnách, ale i ve vodách Atlantského oceánu. Nejoblíbenějšími plážemi v Rabatu jsou Temara a Skirat. Milovníkům surfování se pak vyplatí krátká cesta do Kenitry, městečka kousek od Rabatu známého svým pobřežím a vlnami.
Marocká kuchyně je výsledkem vlivu mnoha kultur, které zde žily a setkávaly se spolu, od Berberů, přes Araby až po nejrůznější středomořské mořeplavce. Nejtypičtějším hlavním jídlem je kuskus uvařený spolu se sedmi druhy zeleniny a hovězím nebo jehněčím masem, navršený na velkou hromadu uprostřed společného talíře pro celou rodinu. V restauracích ani domovech se rozhodně nevyhnete ochutnávce tajine připravovaném ve speciálním hrnci, který zajistí, že dušená zelenina a maso si udrží maximum šťavnatosti. Mnoho z místních pokrmů v sobě kombinuje slané a sladké ingredience. Důkazem může být například kuřecí pastilla, pří jejíž přípravě se zabalí kuřecí maso s mandlemi ochucené směsí koření (včetně šafránu a skořice) do těsta filo a upeče se. Výsledkem je doslova exploze chutí na vašem jazyku.
Právě mix snad všech možných koření pod sluncem je to, co z marockých jídel činí tak nevšední zážitek. Vypsat všechna používaná koření by vydalo na samostatného průvodce, nejčastěji však v pokrmech najdete již zmíněný šafrán, kurkumu, bílý pepř, římský kmín, skořici, zázvor a papriku. Ze sladkostí je velmi oblíbená marocká verze koblih zvaná sfenj nebo mandlové sušenky ghriba, které se rozpouští na jazyku.
Rabat je přímořským městem v severní Africe, žádnou zimu tedy rozhodně nečekejte. Na druhou stranu zde nenajdeme ani úplně tropická vedra, díky vlivu Atlantského oceánu. V nejteplejších měsících se připravte na teploty dosahující okolo 26-27°C, v zimních měsících pak teploměr průměrně klesá ke 14°C. Nejvíce deště se zde dočkají v zimním období, v létě neprší prakticky vůbec.
Maroko patří k velmi bezpečným severoafrickým zemím a v Rabatu se o krk rozhodně bát nemusíte. Jediné nebezpečí pro vaši peněženku představují falešní průvodci, kteří se rojí v okolí památek (především u Kasbah des Oudaias a Chellah). Nabídky na průvodcovství na ulici slušně odmítněte, stejně jako jakoukoliv jinou pobídku od kolemjdoucích. Cílem je většinou vás dostat do obchodu jejich známého nebo si nechat zaplatit a zmizet. Pozor si dávejte také na pouliční jídlo, které může být připravováno v podmínkách, na které nejsou evropské žaludky zvyklé. Ačkoliv voda z kohoutků by měla být ve většině míst pitná, neuděláte chybu, když budete žízeň zahánět pouze balenou vodou.
V Maroku se platí marockým dirhamem se zkratkou MAD nebo někdy také DH. Jeden dirham odpovídá přibližně 2,5 korunám a ceny se pohybují přibližně ve stejné rovině jako u nás. Dražší bývá dovozové zboží. Láhev balené vody (1,5 l) vás vyjde přibližně na 5 dirhamů, za litr mléka zaplatíte 9 dirhamů a blahodárný půllitr piva vás připraví od 19 dirhamů. Smlouvání jak na trzích, tak například v taxíku je poměrně typické, i když ne tak běžné jako v jiných severoafrických destinacích. Při troše šikovnosti si můžete vyhandlovat například mnohem lepší ceny přepravy po městě. Celkově je Rabat příjemným, ne příliš předraženým místem.
Přímo do Rabatu se z Evropy můžete dostat letecky, ovšem výhodnou alternativu představuje také cesta do více frekventovaných destinací Maroku, z nichž se poté dostanete do hlavního města vlakem. Do Rabatu můžete přiletět z několika velkých evropských letišť (Londýn Stansted, Brusel Charleroi, Řím Ciampino) díky společnosti Ryanair. Air France pak do Rabatu létá přímou cestou z Paříže. Zpáteční letenka vás přijde na 5–6 tisíc korun a celkově si v letadle posedíte kolem 6 hodin. Letiště v Rabatu není příliš velké ani nejlépe vybavené. Platit se zde dá většinou jen kartou nebo eury, ale stejně toho není moc co koupit. Suvenýry za dirhamy určitě pořiďte ve městě a nenechávejte jejich nákup na poslední chvíli. Malou útěchou může být zcela bezplatná Wi-Fi síť, jejíž používání není nijak omezeno a nemusíte se do ní ani přihlašovat. Marocké dráhy poskytují snadné a relativně rychlé spojení do Rabatu z ostatních měst. Například z Casablancy vás vlak doveze do Rabatu za 75 minut a zaplatíte za to 37 dirhamů. Ve vlacích čekejte přibližně stejné podmínky jako na mezinárodních evropských linkách. Nemusíte se tedy obávat špinavých vagonů, ovšem nějaký luxus také nečekejte.