Bělehrad je hlavním městem Srbska. Jeho název je slovanského původu a v překladu znamená něco jako Bílé město. V metropoli o rozloze 360 km2 žije přibližně 1,4 milionů obyvatel. Bělehrad leží ve středu země směrem k severu. Konkrétně na soutoku dvou významných řek, jakými jsou Sáva a Dunaj. Jedno z největších měst Srbka bylo svého času také hlavním městem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, potažmo Jugoslávie.
Místo, kde se nyní nachází Bělehrad bylo osídlováno už v keltské době. Římané zde později vybudovali město s názvem Singidunum. Zhruba od 19. století se město rozvíjelo spíše do jižní a východní části. Kolem města se nachází vrcholy Torlak brdo, Avala a Kosmaj s výškou od 303 do 628 metrů nad mořem. Samotná metropole leží v nadmořské výšce 117 metrů. Kdysi dávno byla tato oblast označována, jako křižovatka mezi Orientem a západem.
Město je doslova protnuté historickými památkami a krásnými místy. Velká spousta z nich je sdružována v centru metropole. O pestré kultuře a unikátních objektech vypovídá i označení Bělehradu. Říká se mu Paříž západu, což je celkem výstižné.
Jednou z nejpozoruhodnějších staveb je bezpochyby pevnost Kalemegdan, z níž se nabízí krásný výhled na obě řeky. Největším chrámem ve městě je chrám sv. Sávy nacházející se na vrcholu Vračar. Počátky tohoto architektonicky monumentálního díla začaly vznikat v roce 1895. Další je chrám sv. Marka, jehož výstavba začala v roce 1948. Kolem chrámu se nachází rozlehlý park Tašmajdan. Naopak k těm modernějším objektům Bělehradu patří Genex Tower, palác Srbska a věž Ušce. Je tedy zřejmé, že každý si v tomto ohledu přijde na to své.
Ve výčtu zajímavých staveb ve městě samozřejmě budeme pokračovat. Za zmínku totiž stojí nádherná katedrála sv. Michaela Archanděla. Poznat můžete budovu současného magistrátu Bělehradu, kterou je Starý palác. Opakem něho je Nový palác. V rámci náboženských památek je to ještě mešita Bajrakli pocházející ze 16. století. Mezi obdivuhodná a turisty vyhledávaná působiště patří ještě Bělehradské výstaviště, třída Terazije nebo Dům kapitána Miši.
Jednou z domén tohoto srbského velkoměsta jsou místní muzea. Poznávat můžete historii na mnoho způsobů. Pomyslným odrazovým můstkem se stane Srbské národní muzeum založené v roce 1844. Ta ostatní muzea pak můžete volit podle vlastní chuti. Je to Muzeum letectví, Vojenské muzeum, Muzeum moderního umění, Muzeum Nikoly Tesly, Titovo muzeum, Muzeum automobilů a mnohá další. K muzeím si můžete přidat i trochu umění, jaké nabízí Galerie vědy a techniky SANU a Galerie RTS. V Bělehradu sídlí i Srbská národní knihovna.
Bělehrad, to je především pestrý kulturní život. Co byste řekli na Srbské národní divadlo? Nebo dáte raději přednost Bělehradské filharmonii? Kultura v Bělehradu se ovšem může ubírat i trochu jiným směrem. Dokazují to pravidelné kulturní akce jako FEST, BELEF, BITEF a Bělehradský jazzový festival. Když v tu správnou dobu zavítáte do Topčiderského parku, můžete se stát nedílnou součástí Festivalu Enter. Od denního kulturního života se pak přesunete k tomu nočnímu. Minout byste určitě neměli slavnou ulici Kneza Mihail nebo samotné náměstí Republiky. Uprostřed něho se tyčí srbský kníže Mihailo Obrenovič.
Při návštěvě Bělehradu si budete užívat jak jinak než srbskou kuchyni. Díky pestrosti tamních pochutin ji mnozí označují jako „všebalkánskou“. Výběr je určitě znamenitý. Pokud se zaměříte na tradiční pokrmy, dopřejete si například jídlo zvané lepinja, ražnjici, čevačiči a roštilj. Hodně populární jsou závitky z vinného listu s mletým masem. Takovému jídlu se říká sarma. Vzhledem k tomu, že se nacházíte v balkánské zemi, nezapomeňte na pověstný šopský salát. Popřípadě něco sladkého v podání baklavy a lokum. Ze srbských nápojů jednoznačně vede místní káva a pálenka zvaná rakija.
V Bělehradu si z pohledu stravování přijde každý na to své. Můžete vyzkoušet spoustu odlišných typů restaurací. V rámci dobrého výběru vám přinášíme několik praktických tipů. Je to například podnik Frans, Gradska, Restoran Ciribu Ciriba nebo Zavicaj Restaurant.
Když se vydáte na dovolenou do Bělehradu, počítejte s mírně kontinentálním podnebím. K těm nejslunnějším měsícům patří samozřejmě červenec a srpen, kdy se průměrné denní teploty pohybují nad 23 °C a maxima sahají k 27 °C. Naopak nejchladnější je leden, kdy minima klesají pod 0 °C. Nejvíce dešťových srážek spadne v květnu a červnu. Jejich celkový roční průměr činí 700 milimetrů. V Bělehradu se klasicky střídají čtyři roční období.
Bělehrad spadá do kategorie bezpečných zemí. To znamená, že vám zde nehrozí žádná zvláštní nebezpečí. Krásy města budete moci objevovat nejenom ve dne. Nemusíte se ochuzovat ani o noční život. V noci je lepší držet se spíše frekventovanějších míst. U přelidněných památek nebo na trzích si hlídejte své osobní věci. To jsou však obecná doporučení pro cestovatele vyrážející do jakékoliv země.
V Bělehradu se platí srbským dinárem. V tomto velkoměstě můžete na mnoha místech využívat i bezhotovostní platební styk. Ve městě je dostatek bankomatů, ale také směnáren pro výměnu peněz. Z pohledu cenových nákladů se jedná o průměr v porovnání s Českou republikou. O tom se ostatně můžete přesvědčit v následujících řádcích.
Bělehrad je znám svou bohatou dopravní infrastrukturou. Město je od Prahy vzdálené zhruba 900 kilometrů, takže cesta autem přes Slovensko a Maďarsko bude trvat kolem osmi hodin. Rychlejší je využití letiště Nikola Tesly. Letenky bez přestupu pořídíte už od 5 000 Kč. Přímý let trvá 1,5 a 2 hodiny. Z letiště do města se nejlevněji dopravíte prostřednictvím autobusových linek A1 a 72. Náklady se pohybují kolem 40 Kč až 70 Kč. Pokud využijete místní taxi služby, náklady budou kolem 450 Kč. Doprava v samotném městě je také pestrá.