Toužíte poznat místo, kde se dodnes mísí lidová kultura a farmářský způsob života s nezkrocenou přírodou? Pak pro vás bude návštěva ukrajinských Karpat balzámem na duši. Nikde jinde nenaleznete tak blízko rozlehlé pláně a pohoří táhnoucí se dlouhé kilometry, kde za den potkáte jenom pár lidí, ještě ke všemu většinou místních pastevců.
Karpaty v Ukrajině zabírají plochu 24 tisíc kilometrů čtverečních, kde lze na vlastní oči vidět nádherné přírodní úkazy a prožít si na vlastní kůži na chvíli život našich předků. Ovšem ani co se týče moderního vyžití neztrácejí Karpaty svoji přitažlivost. Především v zimě, kdy se otevřou nejrůznější střediska pro lyžování, si zde můžete užít zábavu na sněhu podobně jako v Alpách. Karpaty jsou srdcem celé Ukrajiny, místem, kde její historie stále žije a lidé jsou zde přívětiví a ochotní pomoci každému návštěvníkovi. Jedná se o destinaci, která nabízí něco pro každého a rozhodně byste ji neměli minout, ať už se chystáte na cestu v létě či v zimě.
Karpatská příroda je stvořená pro dlouhé, nerušené procházky uprostřed kopců a travnatých plání. Nachází se zde přibližně 800 kilometrů turistických stezek, ale nečekejte jasné značení na každém druhém kroku jako u nás. Jedná se spíš o lehce naznačené cesty prošlapané po staletí místními pastevci a farmáři. Rozhled na okolí (v létě například na zdánlivě nekonečné kvetoucí louky) je nejlepší z jednoho z horských vrcholků ukrajinských Karpat. Nejvyšším z nich, dosahující výšky 2061 metrů, je Hoverla, nacházející se v pohoří Čornohora, na pomezí Zakarpatského a Ivanfrankivského území. Na Hoverlu (někdy ji najdete pod názvem Goverla) není těžké se vyšplhat, a to v jakémkoliv ročním období. Na jejím úpatí najdete v létě rozkvetlé rododendrony a rostou zde i divoké borůvky. Nejlepší cesta vede od východu, 6 kilometrů dlouhá stezka z převýšení 1100 kilometrů nad mořem až k vrcholku.
Za výšlap stojí také další vrcholek v pohoří Čornohora, Pip Ivan. Kromě přírody se zde nachází i ruiny bývalé polské astronomické observatoře – zbytek původního rozsáhlého komplexu, kterému se říkalo Bílý Slon. Tyto budovy zde byly vystaveny v 30. letech minulého století a jejich pozůstatky patří dnes k hlavním tahákům pro turisty.
Pokud vyrážíte za přírodou, pak byste si neměli nechat utéct návštěvu Karpatského národního přírodního parku. Nachází se v Ivofrankivské oblasti (západní část Ukrajiny) a byl založen v roce 1980. Národní park je pokrytý 500 kilometry čtverečními unikátního přírodního bohatství. Najdete zde nezapomenutelná panoramata plná průzračně čirých jezer, hlubokých lesů, rozsáhlých luk a zurčících potoků. Mnoho druhů fauny i flory, které se zde nachází, je přísně chráněno a někdy se jedná o ohrožené populace. Do parku se nejlépe dostanete z městečka Jaremče, kde sídlí jeho vedení. Před vstupem budete muset zaplatit a nejlepší je si park projít se zkušeným průvodcem, který se dobře vyzná v místních stezkách.
Podobně jako je rozmanitá v Karpatech krajině, jsou na tom lidé, kteří ji obývají. Místní obyvatelé se řadí do několika různých etnik, mimo jiné zde žijí Hutsulové, Bojkové a Lemkové. Společnou mají všichni svoji pohostinnost a ochotu nabídnout návštěvníkům něco z mála, co doma dokáží vyrobit nebo vypěstovat. Pokud máte tu možnost, ubytujte se u někoho v chalupě a vyzkoušejte si jednodušší život bez moderního shonu. Místem, kde na vás historie dýchne nejvíce je Koločava, vesnice, ve které se narodil známý loupežník Nikola Šuhaj a která do roku 1938 patřila k Československu.
V zimním období se do Karpat můžete vydat za lyžováním. Nejoblíbenějším místem pro radovánky na svahu je Bukovel, jak pro turisty, tak pro Ukrajince. Po celých Karpatech jsou rozesety ale i menší a méně známé rezorty, kde se vyřádíte na lyžích či na prkně stejně dobře. Vyzkoušejte třeba Drahobrat.
Ukrajinská kuchyně má za sebou dlouho historii a mísí se v ní vlivy ze západu i z východu. Celé Ukrajině se říká obilnice Evropy a není tedy divu, že se zde pšenice a nejrůznější využití mouky objevuje v mnoha podobách. Z mas je nejčastější vepřové, a především v Karpatech narazíte na velké množství houbových jídel. Většina z toho, co ochutnáte bude připravena z čerstvých, lokálních surovin.
Nejtypičtější polévkou je boršč, někdy se ale připravuje také jinak, než ho známe my, nazeleno (přidává se do něj mnoho druhů bylinek). Velmi oblíbené jsou plněné těstovinové taštičky varenyky a také golubtsi, vařené a plněné zelné listy. Běžně zde narazíte na obdoby jídel oblíbených i u nás, například deruny jsou ukrajinskou verzí bramboráků a místní holdují haluškám podobně jako naši sousedi na Slovensku. Nezapomeňte okusit domácí klobásy, pokud vám je někdo nabídne. Jedná se o nejlepší masožroutský zážitek široko daleko, především když vám je podají přímo z grilu.
Při cestě do Karpat je potřeba se připravit na to, že i v letních měsících zde teplota výrazně klesá s nadmořskou výškou a nepodceňovat svoji přípravu. Vezměte si teplé oblečení a nezapomeňte na deštník, protože na Ukrajině prší často a někdy dost vydatně. Nejteplejším měsícem je červen, kdy teplota dosahuje průměrně 24 stupňů Celsia. Zima na Ukrajině umí někdy překvapit i místní, a tak pokud cestujete do Karpat za lyžováním, raději očekávejte opravdu kruté mrazy.
Hlavní nebezpečí na Ukrajině se samozřejmě skrývá ve válečné zóně v Doněcku, kam se žádný turista nechystá a pro vstup je potřeba speciální povolení. Konflikt s Ruskem ale naštěstí nemá velký dopad na ostatní části Ukrajiny a můžete spát v klidu, tanková salva vám v Karpatech na hlavu nespadne. Přesto, že u nás mají lidé z Ukrajiny někdy špatnou pověst, kriminalita je obecně nízká a při dodržení základních bezpečnostních zásad se vyhnete újmě na majetku i zdraví. Jediné velké nebezpečí hrozí od řidičů na silnicích, kteří nejsou ohleduplní a na často poničených silnicích si zahrávají s vlastním životem i zdravím ostatních účastníků provozu. Dávejte si tedy pozor, pokud se vydáváte na Ukrajinu po vlastní ose autem.
Na Ukrajině se platí ukrajinskou hřivnou, jejíž kurz se pohybuje průměrně 1:1 vůči naší koruně. Není ale úplně snadné ji v českých směnárnách sehnat a když už na ně narazíte, kurz bývá nevýhodný. Buď si připravte hotovost v nějaké tvrdší měně (nejlépe dolary) anebo si vyberte hotovost v některém z místních bankomatů, kterých najdete ve městech dostatek. Platbu kartou lze očekávat ve větších městských obchodech nebo restauracích, ale pro cestování po Karpatské divočině budete potřebovat zásobu hotovosti. Příjemným faktem je, že ceny se pohybují obecně na nižší úrovní než u nás, a to někdy až o čtvrtinu i více. Bochník chleba pořídíte za cca 9 korun, 100 gramů šunky za 20 a stejné množství sýra za 12 korun. Balíček cigaret stojí kolem 30 korun a láhev piva koupíte za 14 korun.
Nejlevnějším způsobem, jak se dostat do Karpat je vlak z východního Slovenska. Docestovat tedy musíte do jednoho ze Slovenských měst, jako je Prešov nebo Košice a odtud přestoupit na ukrajinský spoj, nejčastěji do Lvova či Užgorodu. Přímo do Užgorodu či Lvova také můžete zvolit i přímý spoj z Bohumína společnosti Leo Express. Z Košic či Prešova se za ukrajinské hranice dostanete snadno také autobusem. Raději si rovnou kupte i zpáteční jízdenku, protože autobusy mají tendenci se rychle naplnit a při koupi na ukrajinské straně byste za něj zaplatili více. Studenti mají v autobusech často možnost uplatnit slevu až 50 %, takže pokud ho máte, nezapomeňte doma ISIC.