Vzhůru za dobrodružstvím.
Kyjev je největším a zároveň hlavním městem Ukrajiny. Město se nachází přímo na známé řece Dněpr v Kyjevské oblasti. Jeho celková rozloha je 827 kilometrů čtverečních. Na této ploše žije přibližně 2,8 milionů obyvatel. Název hlavního města Ukrajiny je odvozen od jména Kyj.
Historie Kyjeva se pojí s 5. stoletím, kdy došlo k pozvolnému osídlování tohoto místa. V rámci pozůstatků byly objeveny dřevěné stavby pocházející z 6. století. Do 9. století se město Kyjev neustále vyvíjelo a začalo budování opevnění. V roce 1240 bylo město poničeno mongolskými vojsky. Současnou podobu Kyjeva lze charakterizovat, jako dopravní křižovatku a průmyslovou a kulturní velmoc. Ne nadarmo je město označováno, jako matka ruských měst.
Nepřehlédnutelný je i znak tohoto města, který je tvořen archandělem Michaelem na azurovém poli s plamenným mečem. S městem Kyjev souvisí spousta slavných rodáků. Patří mezi ně biatlonistka Julija Džymová, brankář Oleksandr Šovkovskyj nebo modelka a herečka Milla Jovovich.
Chrám sv. Sofie se nachází v samém centru města Kyjev. Jedná se o nejstarší kyjevský kostel zapsaný na seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.
Jeho základy byl položeny již v roce 1037 jakožto pocta vítězství Jaroslava Moudrého nad vpádem turkských kmenů do Kyjeva. Pojmenován byl podle istanbulského chrámu Hagia Sofia a stal se významným centrem vzdělanosti a kultury.
Konaly se v něm například korunovace nebo se zde přijímali významní hosté.
Chrám charakterizuje 13 kopulí zelené barvy s výrazným zlatým zdobením. Vnitřek chrámu ukrývá vzácnou památku - šestimetrovou mozaiku Panny Marie Oranta. Dále zde můžete obdivovat 76 metrů vysokou zvonici nebo sbírku drahých kamenů.
Vstupné do chrámu a do zvonice se platí zvlášť, cena se pohybuje kolem 19 hřiven.
Pravoslavný chrám v rusko-byzantském architektonickém stylu byl postaven na počest knížete Vladimíra Velikého v letech 1862 až 1882. Pyšní se 7 kupolemi z nichž nejvyšší sahá do výšky 49 metrů.
V roce 1986 byl chrám slavnostně vysvěcen za přítomnosti cara Mikuláše II. a jeho manželky. V období sovětské vlády byl chrám uzavřen a pravoslavné církvi byl navrácen až v roce 1944, kdy byl Kyjjev osvobozen od nacistické okupace.
K výzdobě interiéru přispělo mnoho umělců a architektů jako například Vrubel, Nesterov, Vasnetšov, Pimonenko, Sparra a další.
Od roku 1992 je katedrála hlavním chrámem Kyjevského patriarchátu ukrajinské pravoslavné církve.
Při návštěvě Kyjeva určitě stojí za pozornost tzv. Dům s chimérami - působivá secesní stavba z 90. let minulého století zdobená sochami chimér, loveckými trofejemi a postavami mořských zvířat.
Jedná se o mimořádně fotogenické místo, kde prostřednictvím fotoaparátu zachytíte neopakovatelné okamžiky plné ohromujících detailů. Na první pohled se budova jeví jako třípatrová, ve skutečnosti je však zapuštěna ve svahu a pater má 6.
Dům vznikl pod taktovkou architekta Władysława Horodecka, který jej nechal vystavět pro svou rodinu.
Od roku 2005 slouží jako sídlo ukrajinského prezidenta.
Zlatá brána v Kyjevě byla vystavěna v letech 1017 až 1024 po vzoru Zlaté brány v Konstantinopoli (dnešním Istanbulu). Monumentální stavba byla součástí kyjevského opevnění za vlády knížete Jaroslava Moudrého a zároveň hlavním vstupem do města.
Během nájezdů mongolských bojovníků ve 13. století, konkrétně v roce 1240, byla téměř zničena a ponechána svému osudu. Až v roce 1982 byla znovu zrekonstruována k oslavě 500. výročí založení města.
Od roku 1997 se nedaleko západní strany brány nachází pomník knížete Jaroslava I. Moudrého.
Ústřední náměstí kyjevské metropole je bezpochyby ikonou města. Svůj název hrdě nese od roku 1991 na počest nezávislosti Ukrajiny na Sovětském svazu. Jde o středobod mnoha celospolečenských událostí, demonstrací, oslav a dalších setkání.
Dominantou náměstí, na které jsou Ukrajinci patřičně pyšní je impozantní Sloup nezávislosti nesoucí sochu bohyně Berehynie jakožto ženského symbolu Ukrajiny.
Po roce 2000 bylo socialisticky vyhlížející náměstí oživeno fontánami či květinovým záhonem.
Kyjevská Národní botanická zahrada M. M. Hryshka je pojmenována po sovětském botankovi Mykola Hryshkovi.
Zahrada o rozloze 1,3 km² (120 ha) byla založena v roce 1936 a k vidění je zde více než 13 000 druhů stromů, keřů, květin a dalších rostlin z celého světa včetně cca 350 druhů orchidejí.
Areál zahrady je rozdělen na floristické komplexy, jako jsou ukrajinské Karpaty, ukrajinské pláně, Krym, Kavkaz, střední Asie, Altaj, západní Sibiřa Dálný východ.
Při voňavých toulkách zahradou nahlédnete do nesčetného množství skleníků, zimních zahrad a růženců. Oblíbeným časem návštěvy místních je zejména konec jara, kdy se zahradou line omamná vůně kvetoucích šeříků.
Otevírací doba:
Květen až srpen - 8:30 - 21:00 h
Zbytek roku se zavírá se soumrakem.
Pripjať v kyjevské oblasti v Polesí je známé jako "město duchů" díky tragické události v jaderné elektrárně Černobyl v roce 1986.
Budování Pripjati začalo v roce 1970 jakožto sídliště, které pojme až 50 000 obyvatel.
Dnes představuje tajemná černobylská zóna významný historický mezník a láká zejména milovníky urbexu na opuštěné panelové domy a přilehlá hřiště, která postupem let pohlcuje síla přírody.
Ukrajinská vláda nyní vyvíjí iniciativu, jejímž cílem je dosáhnout zapsání oblasti do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
I vy se můžete vydat na místo ze kterého mrazí s některou z cestovních kanceláří, které pořádají bezpečné exkurze do Černobylu. Na vlastní oči spatříte elektrárnu schovanou pod sarkofágem, zpustlé sídliště, ikonický kolotoč nebo monstrózní vojenský radar DUGA.
Město zažilo řadu významných historických událostí, na jejichž popud byla vybudována mnohá monumentální díla a architektonické skvosty. Tato hlavní základna ortodoxního křesťanství toho skrývá více než dost. Od staveb, až po krásné parky a bujarý noční život.
Průzkum města byste měli započít u nejoblíbenějšího kláštera Kyjeva, kterým je Kyiv Pechesk Lavra. Objekt se zvonicí vysokou 96,5 metru je na seznamu světového dědictví UNESCO. Komplex s řadou věží je označován, jako klášter jeskynní. Ženy by při jeho návštěvě měly dodržovat jistý kodex oblékání.
Od této památky se můžete přesunout ke Katedrále sv. Sofie s třinácti zlatými kopulemi. Právě na tomto místě najdete přemíru nejrůznějších fresek, mozaik a kněžiště ve výšce šesti metrů. Výstavba katedrály byla iniciována již v roce 1037. Podobnou náboženskou stavbou je klášter sv. Michala nacházející se nad pravým břehem řeky Dněpr. Funkce tohoto kostela započala už ve 12. století. Dnes se objekt po výrazné obnově pyšní zlatými kopulemi a překrásným výhledem po okolí.
V prohlídce města lze pokračovat u Katedrály sv. Volodymyra. I ta je nepřehlédnutelnou stavbou s jasně žlutou fasádou a namodralými kopulemi. Dále to bude klášter sv. Cyrila, kde je uchována řada fresek restaurovaných v 70. letech 20. století. Fasáda kostela je z 18. století a nachází se zde krásná galerie. Ve výčtu vašich cílů by neměl chybět ani Chrám sv. Ondřeje. A přímo od něj se pak můžete vydat po vyhlášené ulici Andriyivskyy Uzviv.
Mezi monumentální stavby Kyjeva patří Dům s chimérami, který byl budován kolem roku 1901. Dnes se kolem něj nachází krásný park. Doménou této stavby je především vnější fasáda. Památku na Kyjevskou Rus vám zprostředkuje Zlatá brána, která byla od 13. století ruinou a obnovy se jí dostalo až v roce 1982. Zastavit byste se měli v oblasti zvané Podil, na místě shromažďování Khreshchatyk nebo na Náměstí nezávislosti, kde se tyčí Maidan Nezalezhnosti. Významným prvkem města je i Památník vlasti.
V Kyjevě na vás pochopitelně čekají mnohá poznání formou muzeí. Jmenovat lze například Kyjevské muzeum lidové architektury a života, Muzeum dějin Ukrajiny ve druhé světové válce, Mykola Syadristy Microminiature Museum, Muzeum Michaila Bulgakovova, Státní letecké muzeum, One Street Museum a kultura v podání Národní opery.
Zapomínat zde rozhodně nesmíte ani na zeleň, jíž vám zprostředkuje Taras Shevchenko Park nebo Babi Yar. Příjemnou podívanou je Národní botanická zahrada Hryshko plná překrásných keřů, pivoněk, magnólií a nejrůznějších exotických rostlin.
Kromě procházek po památkách si pochopitelně můžete udělat výlet do okolí. Třeba do slavného Černobylu a Pripjati. Výjimkou není ani cesta do rezidence Viktora Janukovyče. Popřípadě se budete oddávat nakupování, nočnímu životu v některém z místních barů či povalování se u řeky Dněpr.
Kyjevská kuchyně se vyznačuje řadou vynikajících pokrmů. Dokazuje to například Kyjevský kotlet, což je pokrm z kuřecího masa s máslovou nádivkou. Ve městě určitě ochutnáte i známou polévku Boršč, kde kromě vývaru narazíte na červenou řepu. Hodně populární je ještě studená zeleninová polévka, jíž se říká Okroška. Z hlavních jídel okuste závitky plněné kořeněnou masovou směsí nazývající se Holubci nebo dejte přednost palačinkám v tak trochu ruském stylu, jimž se neřekne jinak než Mlynci. Kromě piva se v Kyjevě pije i tzv. Kvas, což je sladkokyselý pěnivý alkoholický nápoj.
Když vyrazíte do Kyjeva, zavítejte do restaurací jako Eshak, Ukrainskie Stravi, Khutorets na Dnepre nebo Spotykach. K těm lepším podnikům patří BEEF meat & wine, Veranda on the River, BAO Modern Chinese Cuisine a Tolstiy & Tonkiy Restaurant.
Počasí v Kyjevě je hodně podobné tomu v České republice jen s větším důrazem na rozdíly mezi létem a zimou. Tamní kontinentální klima se stará o to, že například v létě může ručička teploměru stoupat až ke 30 °C. Průměrné teploty jsou mezi 24 °C až 26 °C. Léto je spíše suššího charakteru. Kdežto zimy jsou zde výrazné a někdy až nepříjemně kruté. Průměrné teploty jsou pod bodem mrazu. Ideální období pro návštěvu Kyjeva může být z jara, kdy nejsou tak časté dešťové přeháňky jako na podzim a vše kolem vás bude krásně rozkvétat.
Kyjev je městem spjatým s trochu vyšší kriminalitou. Pozor byste si měli dávat na kapesní krádeže na místech s větší koncentrací lidí. Některé oblasti je vhodné nenavštěvovat v noci a pozor si dejte i na praktiky místních obchodníků, jež vás mohou chtít nenápadně okrást. Abyste si užili dovolenou v Kyjevě, je dobré být na pozoru.
Pokud chcete objevovat i okolí Kyjeva a jiné části země, rozhodně se vyhněte oblasti Oděské, Charkovské, Záponožské, Dněpropetrovské, Chersonské a Mykolajivské.
Kyjev je městem, kde vás pořizovací náklady na zboží a služby příliš nezaskočí. Jsou totiž velice obdobné, jako v České republice. Přesvědčit se o tom můžete prostřednictvím několika níže uvedených příkladů.
Portál cKlub.cz je "sociální síť" a prodejní zájezdový web v jednom. Obsahuje akční i klasické nabídky, diskuzní fórum, blog, důležité informace i zkušenosti a fotky od ostatních dobrodruhů.
Cestuj, sdílej, komunikuj - cKlub.cz je vše, co cestovatel potřebuje k naplnění svých snů.
Provozovatel portálu: cklub s.r.o, Pod Stárkou 1560/35, Praha 4
IČ: 06657524
