Obsah článku
Chorvatsko je mezi českými turisty hodně vyhledávanou evropskou destinací. A to nejenom kvůli překrásným oblázkovým plážím, čistému moři a přijatelné vzdálenosti od České republiky. Jsou to také národní parky s překrásnou přírodou.
V této zemi se nachází dohromady osm národních parků a spousta přidružených přírodních rezervací. Plocha samotných parků zaujímá rozlohu až 1,8 % území Chorvatska, což v číslech znamená 994 kilometrů čtverečních.
Objevovat tak můžete krásy odlišného charakteru, se kterými vás nyní trochu podrobněji seznámíme.
Národní park Plitvická jezera
Jeden z nejznámějších národních parků Chorvatka a zároveň i ten největší. Jeho rozloha je přibližně 297 kilometrů čtverečních a založen byl v roce 1949, díky čemuž se řadí k těm nejstarším národním parkům v zemi. První zmínka o Plitvických jezerech přišla už v roce 1777. Do roku 1958 jej turisté neměli možnost navštěvovat. V roce 1979 se stal nedílnou součástí světového dědictví UNESCO.
Národní park Plitvická jezera nabízí až 140 vodopádů a 20 jeskyní. Jeho část mimo jiné pokrývají lesy a žije zde spousta divokých zvířat. Rozsáhlá oblast se nachází mezi masivy Velká a Malá Kapela na horním toku řeky Korana. Mezi nejznámější jezera národního parku patří Proččansko jezero, Ciginovac, Kozjak, Gradinsko jezero, Okrugljak a Milanovac.
S Plitvickými jezery se pojí i jeden z nezapomenutelných filmů Poklad na Stříbrném jezeře. Točilo se zde několik překrásných scén. Bohužel Národní park Plitvická jezera tak trochu doplácí na velký zájem turistů, jichž se tu každoročně objeví až 200 000, což vede například k faktu, že voda z jezer už není označována za pitnou. Přesto svými turistickými stezkami, kaňony a mosty osloví každého návštěvníka.
Národní park Krka
Další národní park Chorvatska, který zaujme turisty přemírou blankytných jezer a nádherných vodopádů. Velikost je 109 kilometrů čtverečních a založen byl v roce 1985. Jeho název je poměrně zřejmý. Vychází z pojmenování řeky Krka, na níž se ve střední Dalmácii nachází.
Národní park Krka se pyšní především bohatým množství různých druhů živočichů a charakterově odlišnou flórou. Jeho dominantou jsou odstupňované kaskády, po nichž stéká voda. Tou nejznámější je bezpochyby Skradinski buk. Jsou zde ale i jiné oblíbené, jako třeba Bilušića buk, Ćorića buk, Sondovjel, Roški slap, Manojlovački slapovi a Miljacka slap.
Právě řeka Krka je pestrým semeništěm spousty druhů ryb, mezi něž patří například dalmatský barbelgudgeon a mnohé jiné. Žije zde asi osmnáct vzácných ryb.
Národní park Kornati
Druhý největší národní park Chorvatka, což mimochodem dokazuje svou rozlohou 218 kilometrů čtverečních. Na rozdíl od ostatních národních parků v zemi, tento je tvořen poměrně velkým souostrovím. Konkrétně se jedná o 89 ostrovů. Ty se nachází mezi městy Šibenik a Zadar.
Národní park Kornati byl založen v roce 1980. Jeho největším a nejdominantnějším ostrovem je Kornat, který má velikost 33 kilometrů čtverečních. Pojmenování Kornati pochází ze starého námořnického slangu. Slovo Corona znamená koruna.
Kornati jsou místem přístupným pouze lodí. Ty musí mít patřičná oprávnění. K jejich kotvení poslouží například Marina ACI nacházející se na ostrově Piškera. Na ostrově Kornat žije několik málo lidí, jinak jsou ostrovy neobydlené a platí zde nejrůznější zákazy, od rybolovu, sbírání suvenýrů, až po rozdělávání ohně a podobně.
Národní park Paklenica
Národní park Paklenica patří k těm starším národním parkům Chorvatska, protože byl stejně jako Národní park Plitvická jezera založen už v roce 1949. Díky své rozloze 95 kilometrů čtverečních jde o menší park nacházející se nad městem Starigrad. Ve své podstatě se jedná o krasový říční kaňon bez vodního toku.
Celé území se skládá ze dvou kaňonů, jimiž jsou Malá a Velká Paklenica. K dominantám tohoto místa patří mimo jiné nejvyšší chorvatská skála se svou výškou 712 metrů nad mořem nesoucí název Anića Kuk. Okolí národního parku jasně dominují pohoří Svatá hora a Velebit s výškou 1 757 metrů nad mořem.
V národním parku Paklenica můžete vidět i ohromující jeskyně zvané Manita peć nebo dáte přednost tamnímu muzeum a kavárně. Ty byly vybudovány v roce 2017. Jako ideální příchozí bod do národního parku se jeví místo zvané Stari Grad-Paklenica. Nechybí zde ani řada nejrůznějších štol.
Národní park Severní Velebit
Svou rozlohou 109 kilometrů čtverečních patří Národní park Severní Velebit k těm větším v zemi. Pokud jde o rok založení 1999, je tím nejmladším. Národní park se nachází v severní části pohoří Velebit a velice často se stává cílem horolezců. Důvod to má celkem zřejmý. Rozmanité krasové jevy a hory jsou dominantou tohoto místa.
Národní park Severní Velebit ukrývá až 150 jeskyní, z nichž ta nejznámější a zároveň nejhlubší je označována jako Lukina jama. Tyto jeskyně jsou situovány v chráněné části zvané Hajdučki a Rožanski kuk. Oddávat se zde můžete překrásným výhledům. Stačí si jen zvolit tu správnou turistickou stezku. Tou nejvyhledávanější je Premužićeva stezka.
Tento geomorfologický památník přírody nabízí výjimečně krásnou přírodu, pestrou a bohatou faunu a v neposlední řadě i zátoku Zavratnica situovanou v pobřežní části Velebitu. Obdivovat zde můžete kapli sv. Frane v Podpragu nad sv. Rokem.
Národní park Risnjak
Jedno z menších chráněných území o rozloze 63,5 kilometrů čtverečních bylo národním parkem prohlášeno v roce 1953. Jde primárně o vápencové skály situované v severozápadní části Chorvatska, konkrétně v pohoří Gorski Kotar, kde je mimo jiné nejvyšší vrchol Veliki Risnjak s výškou až 1 528 metrů nad mořem.
Národní park Risnjak byl díky své jedinečné fauně a flóře rozšířen v roce 1997. Na území pramení například řeka Kupa a je zde řada naučných stezek. Tou nejznámější je stezka s názvem Leska. Užívat si odtud můžete výhled na Kvarnerský záliv, ale také vojenskou základu na hoře Guslica.
Velká část území národního parku je pokryta javory, jedlemi a buky. Ke chráněným živočichům patří například rys ostrovid, výr velký, medvěd brtník, jelen lesní a vlk obecný. Setkáte se zde i s rozsáhlým bylinným porostem. Přírodě je v tomto směru ponechána maximální volnost.
Národní park Mljet
Národní park Mljet se nachází na stejnojmenném chorvatském ostrově. Má rozlohu 53,5 kilometrů čtverečních a byl založen v roce 1960. Náleží k němu nejenom část ostrova, ale také okolního moře. Dominantou tohoto národního parku jsou dvě jezera. Velké jezero má rozlohu 45 hektarů a Malé jezero 24 hektarů. Hloubka zde dosahuje 29 metrů.
Právě jezera jsou spojovacím článkem s Jaderským mořem, a to skrze nenápadné úžiny. Voda v jezerech je slaná. Uprostřed Velkého jezera je románský benediktinský klášter sv. Marie. Ne nadarmo je ostrov Mljet označován, jako „zelený ostrov“, takže zde můžete objevit spoustu zalesněných míst.
Do národního parku Mljet lze vyrazit pouze pěšky, maximálně na kole, takže záruka všestranného klidu je zde stoprocentní. A to včetně nočních romantických procházek. Národní park Mljet sází především na neporušený krajinný ráz a pestrou biodiverzitu.
Národní park Brijuni
Nejmenší z národních parků Chorvatska. Jeho celková rozloha činí 33,9 kilometrů čtverečních, z toho však pouze 7,3 kilometrů čtverečních je ostrovní část, zbytek je moře. Jde o souostroví skládající se ze čtrnácti ostrovů nedaleko města Fažana na západním pobřeží Istrijského poloostrova.
Jednotlivé ostrůvky slouží primárně k rekreaci. Jejich povrch je pokryt pestrou faunou a flórou, díky čemuž si vydobyly označení „ráj na zemi“. K vidění je zde kromě přírody i byzantské kastrum, pozůstatky římské vily, hotel, zoologická zahrada či templářský kostel.
Národní park Brijuni byl svého času pod nadvládou Itálie označován jako Brioni, podle něhož mimochodem vznikla i známá oděvní značka. Největším ostrovem národního parku je Veliki Brijun se svou rozlohou 5,6 kilometrů čtverečních. Dalšími ostrůvky jsou Mali Brijun, San Marco, Okrugljak, Supinič, Grunj, Vrsar, Kozada, Jerolim, Madona, Galija, Supin, Gaz a Vanga.
