Světová náboženství: Judaismus

Judaismus neboli židovství je monoteistické náboženství, které má množství specifických tradic a zvyků. Židé se řídí Starým zákonem Bible, jehož součástí je jejich posvátná kniha Tóra, a dalšími texty. Judaismus věří v jednoho boha, je to monoteistické náboženství. Příslušnost k judaismu se dědí, židem se tedy musíte, ve většině případů, narodit. V průběhu druhé světové války stihl židy holokaust. Německý nacistický režim je posílal do koncentračních táborů, kde často zemřeli. Během této doby přišlo o život 6 miliónů židů. Po druhé světové válce dostali židé jako kompenzaci vlastní stát Izrael, kde najdete nejvíce židovských památek. 

Židů je na světě 14 milionů. Nejvíce jich žije v Izraeli a poté ve Spojených státech, kam často utíkali nejen v průběhu holokaustu a židovská komunita se tu rozrostla. Židé ale žijí po celém světě. 

Kde žije nejvíce židů? 

1. Izrael - 6,3 milionu 
2. USA - 5,7 milionu
3. Francie - 460 tisíc
4. Kanada - 390 tisíc
5. Velká Británie - 290 tisíc

Izrael je místo, o které se od 50. let minulého století vedou spory. Zde totiž před tisíci let žilo první židovské obyvatelstvo. Později toto místo ale opustili, byli odvlečeni jako otroci do Egypta a poté se rozšířili po světě. Toto rozšíření se nazývá diaspora. Mezitím oblast Izraele osídlili Arabové, kteří se nazývají Palestinci. Po holokaustu byla židům jejich posvátná země navrácena, což s sebou neslo spor mezi židy a Palestinou. Ten v Izraeli bují stále a pokud tuto zemi navštívíte, poznáte, že je rozdělena na židovská a arabská pásma. Zvláštním území je město Jeruzalém. Je to město tří náboženství. Stojí tu největší památky judaismu, křesťanství i islámu.

Judaismus vznikl už ve 20. století před Kristem. Ale dějiny Izraelitů a jejich kmenů sahají až 4 tisíce let před náš letopočet. Judaismus byl první monoteistické náboženství na světě. 

Základní principy judaismu

Základním pravidlem judaismu je víra v jediného boha. Velmi důležitou osobou tohoto náboženství je Mojžíš. Ten podle legend vyvedl židovské obyvatelstvo z Egypta, poté vystoupil na horu Sinaj, kde se mu vyjevil Bůh a seslal mu desatero přikázání. Těchto deset pravidel je tedy součástí židovské víry, ale můžeme je najít i v křesťanství. 

1. V jednoho Boha věřiti budeš. 
2. Nebudeš mít jiné Bohy, nežli mne.  
3. Nevezmeš jméno Boží nadarmo. 
4. Pomni, abys den sváteční světil. 
5. Cti otce svého a matku svou. 
6. Nezabiješ. 
7. Nezcizoložíš. 
8. Nepokradeš.
9. Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému. 
10. Nepožádáš manželky bližního svého. 

Nejdůležitější knihou judaismu je Tóra. Je to pět knih Mojžíšových, první část židovské Bible. Součástí tohoto náboženství je příběh, že Bůh nadiktoval Mojžíšovi i tuto knihu na hoře Sinaj, když Mojžíš vyváděl židy z Egypta. Je psaná v hebrejštině, základním jazyku židovství. Tóra je jen část židovské bible. Celý starý zákon se nazývá Tanach. Dalším důležitým dokumentem je Talmud. Je to sepsané právo, které se předávalo ústně. 

Judaismus je náboženství, které se dědí. Pravidlem je, že žid je ten, kdo je synem židovské matky. Pokud chce někdo konvertovat k židovské víře, není to jednoduché. Obnáší to rapidní změnu životního stylu a roky studia. Nestačí pouze přijmout víru, ale je nutné stát se i členem židovské komunity s jejími pravidly. 

Judaismus - symboly a významná místa 

Synagoga 

Náboženské místo judaismu je synagoga. Největší synagogu na světě najdeme v Jeruzalémě, druhá největší je v New Yorku. Po světě jsou jich ale rozesety tisíce. Synagogy jsou vždy orientovány směrem k Izraeli, tedy nejčastěji na východ. Uvnitř je na východní straně vždy svatostánek, ve kterém jsou uloženy svitky Tóry. V ortodoxních synagogách je oddělen prostor pro ženy a pro muže. Pokud půjdete do synagogy je uctivé přijít dostatečně oblečen, mít zahalená ramena a kolena. Muži zde nosí jarmulku. V některých synagogách si mohou i lidé, kteří nemají svou jarmulku u vchodu jednu vzít. 

Náboženskou autoritou, kterou můžete potkat v synagoze je rabín. Typický vzhled rabína podtrhuje černý klobouk a dlouhé kotlety, které se jmenují pejzy. Někdy nosí pouze jarmulku. Je to duchovní vůdce židovské komunity. 

Symboly 

Judaismus je spojen s mnoha symboly, se kterými se můžete setkat nejen na svých cestách. 

• Menora – Důležitým symbolem judaismu i státu Izrael je sedmiramenný svícen. Symbolizuje 7 dní, během kterých byl stvořen svět. 
• Davidova hvězda – tato hvězda je tvořena dvěma trojúhelníky a je tedy šesticípá. Své jméno dostala podle důležité osoby židovských dějin krále Davida. Během holokaustu se stala symbolem, který byli všichni židé nuceni nosit na svých oblecích. Taková hvězda byla žlutá a nesla nápis Jude. Dnes Davidovu hvězdu najdete na vlajce státu Izrael. 
• Jarmulka – Muži nosí typickou židovskou čepičku, která je nasazena pouze na temenu hlavy. 

Židovské zvyky a tradice

Židovství se vyznačuje řadou specifických tradic a zvyků. Mnoho z nich se promítá do každodenní rutiny. 

Košér 

Židé jedí pouze košér jídlo. Jídlo je košér, pokud splňuje pravidla, která se jmenují kašrut. Tato pravidla uvádí Tóra. Jsou zde pravidla pro to, která zvířata je možné sníst. Zakázané je vepřové maso, králičí nebo koňské maso. Povolená je konzumace ryb, ale nesmí se jíst mořské plody. Striktní zákaz platí pro krev.  Zvířata také musí být speciálně rituálně poražena tak, aby z nich odtekla všechna krev. Tato porážka se jmenuje šichta. 

Důležitým pravidlem je oddělování masitých a mléčných potravin. Mléčné výrobky a maso se nesmí skladovat, vařit ani jíst společně. To se ukazuje i v židovské domácnosti. Jsou zde oddělené lednice i nádobí pro masité a mléčné potraviny. 

Šabat 

Velmi důležitým dnem v židovském kalendáři je šabat. Je každou sobotu. Je to den odpočinku. Židé by neměli pracovat ani dělat různé činnosti v domácnosti, jako je uklízení.  Také by neměli chodit na návštěvy. Existuje seznam 39 zakázaných prací, které o šabatu nejsou přípustné. Patří tam například vaření, šití, sázení nebo stavění. V době se také zapalují svíce. Tento den je také spojen s modlitbami a čtením tóry. 

Další židovské svátky 

Šabat je každý týden, během roku přicházejí ale i další židovské svátky. 

• Pesach – tento svátek připomíná vymanění židů z egyptského otroctví. Slaví se osm dní a svátek je spojen s celou řadou obyčejů. Jedí se tradiční chleby macesy, ostatní jídlo podléhá pravidlům košér. Prvorozený syn drží půst. Pořádá se slavnostní večeře seder, která má jasná pravidla. 
• Jom Kipur – den smíření, kdy se nepracuje, židé jsou v synagoze, modlí se a postí se. Je to pohyblivý svátek. Je vždy na podzim, ale datum se mění. 
• Chanuka – osmidenní svátek světel, který se slaví na přelomu listopadu a prosince. Dny jsou spojené s hostinami a modlitbami. Rozsvěcují se světla na osmiramenném svícnu. Během Chanuky jsou v Izraeli zavřené školy. 
• Roš ha-šana – oslava nového roku spojena s troubením na beraní roh. Datum se každý rok mění, ale vychází přibližně na září. 
• Purim – tento svátek slaví na jaře události, které zachránily židy od vyvraždění ve staré Persii. Pojí se k němu maškarní průvody, divadelní hry a obdarovávání chudých. Datum se mění, ale svátek se slavívá v březnu. 

Rodinné tradice 

Celý koncept judaismu je hodně spojen s rodinou. Semknutí s rodinou a určité rodinné tradice jsou pro židy prioritou a jejich domácnost je důležitějším místem než synagoga. V rámci rodiny se také dodržuje několik tradic. 

• Brit mila – Malým židovským chlapcům je brzy po narození provedena obřízka. Pro věřící je to důležitý obřad symbolizující smlouvu mezi Bohem a Izraelity. 
• Bar micva – je název pro obřad, kdy se z malého chlapce stává muž. Ve svých 13 letech předčítá v synagoze z tóry a dostane svou jarmulku – typickou židovskou pokrývku hlavy. 
• Bat micva – je název pro obřad, kdy se z dívek stávají dospělé ženy. Ve svých 12 letech jej podstoupí v synagoze. Je spojen s jejich přednáškou na téma z Tóry. 
• Chatuna – je židovská svatba. Předchází jí sepsání smlouvy pro případ rozvodu nebo úmrtí jednoho z partnerů. Svatba probíhá pod svatebním baldachýnem. Je spojena s tancujícím průvodem svatebčanů. 

Židovská domácnost 

Na zvyky se váže také podoba židovské domácnosti. Pokud byste tedy například na cestách přišli do domu nějakého žida, všimnete si pár zvláštností. U východu z bytu je přidělaná schránka s ručně psanými částmi z Tóry. Jmenuje se mezuza. Židé se ji dotýkají, když opouštějí dům a když se vracejí domů. V tradičních domácnostech je pak u každých dveří v bytě.  Dále tu můžete najít zdobenou desku, ta se jmenuje mizrach a je orientovaná směrem k Jeruzalému. Tímto směrem se židé modlí. V domácnosti také většinou najdete tradiční sedmiramenný svícen Menora nebo osmiramenný svícen pro oslavy Chanuky.  

Na co si dát pozor při návštěvě Izraele?

Pokud se setkáte s judaismem ve světě, pro hladký průběh dovolené stačí respektovat náboženské zvyky židů. Když se vydáte do Izraele, pojedete do země, která je spojena s konfliktem. Pokud byste zde cestovali, narazili byste na několik Palestinských území, která jsou střežena vojenskou silou a obehnána vysokou zdí. Na těchto územích žijí Arabové a jsou to třecí plochy izraelsko-palestinského konfliktu. Nedoporučuje se cestovat do pásma Gazy ani na hranice těchto území.

Nevydávejte se také na Západní břeh. Výjimkou je Jericho, Betlém a Mrtvé moře. Naopak bezpečné území je Jeruzalém. Pokud přijdete do ortodoxních židovských čtvrtí, ženy by měly mít zahalena ramena a nohy. Pokud je šábes, tyto čtvrti jsou uzavřeny.