New York - Město, které fakt nespí

Bylo možné letět s přestupem z Prahy, ale z finančních důvodů (ten rozdíl byl opravdu výrazný) jsme se nakonec rozhodli použít letecký spoj z Berlína. Využili jsme nabídky společnosti AirBerlin a určitě to byla správná volba. Nabídka občerstvení a ochota personálu na jedničku, letadlo pěkné, čisté a žádný veterán. Při přistání na letišti JFK se mi trochu klepou kolena nervozitou, ačkoli na půdu Spojených států nevstupuji poprvé. Tak jsme tady, Big Apple!

Na letišti to bylo rychlejší, než jsme očekávali

Při minulém (našem prvním) výletu do USA probíhaly při odbavování poměrně komplikované a dlouho trvající formality, v duchu jsme se tedy smiřovali s tím, že si něco podobného protrpíme i tentokrát. Ale svět, zboř se! Příletovou kontrolou jsme prošli bez problémů a když jsme se zmínili, že se nejedná o naši první návštěvu, byli jsme nasměrováni k terminálu na oskenování pasu, sejmutí otisků prstů a vyfotografování, abychom potom bez většího zdržení mohli pokračovat dál. Takže jsme popojeli letištním vláčkem k zastávce metra a metrem až na místo ubytování. Únava z cesty se přece jen hlásí, tudíž následuje sprcha a krátký spánek, New York nám přece neuteče...

Jako první cíl jsme zvolili Central park a Muzeum umění

Je to místo, které ročně navštíví až 25 milionů návštěvníků, takže jsme mezi nimi samozřejmě nemohli chybět. Central park je obrovský veřejný park přibližně obdélníkového tvaru o délce čtyři kilometry a o šířce 800 metrů, takže je tu místa na procházení a rekreaci pro newyorčany i turisty skutečně dostatek. Kolem Central parku vede i desetikilometrová trasa, kterou využívají především běžci, cyklisté a online bruslaři, především přes víkendy po 19. hodině, kdy je zastavena automobilová doprava.

Nachází se v městské části s názvem Manhattan a otevřen pro veřejnost byl už v roce 1859. Jsou tu rozmanitě se kroutící chodníky, umělá jezírka i vyloženě odpočinkové zóny, nalézá se tady i New York Metropolitan Museum od Art (muzeum umění), což je nejstarší a také největší muzeum na území Spojených států. Obdivovali jsme jednu expozici za druhou a čas jen letěl, my ho ale vůbec nevnímali. Osobně mě asi nejvíc zaujala bohatá sbírka, zaměřená na starověký Egypt a Řím, na své si tady ale přijde každý, kdo občas rád do muzea zabrousí. Za den se to stejně celé stihnout nedá, ale přece pobyt v New Yorku nestrávíme jen v muzeu, že?

Symbol New Yorku a svobody

Pokud chcete navštívit tenhle symbol Ameriky a New Yorku obzvláště, nemůžete se tam jen tak vypravit, kdy vás napadne. My jsme byli dobře informováni a proto jsme si pořídili lístky včas. Je třeba využít přepravu trajektem, který odplouvá z jižní části Manhattanu a na nikoho se nečeká - přišli jsme tedy raději o pár minut dříve. U trajektu nás čekala bezpečnostní prohlídka snad důkladnější, než jakou jsme absolvovali na letišti, trajekt má i ozbrojený doprovod! Cesta po vodě trvá jen pár minut a monument už je před námi!

Tohle není jen tak obyčejná socha, kromě mimořádné velikosti má i zajímavou historii. Statue of Liberty (jak se v angličtině nazývá) připomíná totiž pomoc, kterou Francie poskytla americkým osadníkům v boji za nezávislost v roce 1776. Stojí na Ostrově svobody od roku 1886 a jen samotná socha měří úctyhodných šestačtyřicet metrů. I s podstavcem potom ve vypíná do výše 93 metrů, z její hlavy je prý fantastický výhled. Ovšem v tomto případě jsme neměli šanci, protože vstupenky do samotné hlavy byly vyprodány na nějaké dva měsíce dopředu a na značně podezřele vyhlížející překupníky jsme se obracet nechtěli. I tak bylo co fotit a dozvěděli jsme se i to, že konstrukci Sochy svobody navrhl známý francouzský stavitel Gustave Eifell, jehož nejznámější projekt zdobí Paříž. Ani cesta sochy z Francie do USA nebyla nijak jednoduchá - 4. července 1886 byla slavnostně předána americkému velvyslanci, následně rozmontována na čtyři díly a loděmi dopravena do Spojených států, kde byla znovu zkompletována.

Brooklynský most je legenda

Protože den ještě nekončil, dali jsme si oběd na Elis Island, ke bývalo dříve populární místo pro přestup migrantů a dalším trajektem jsme se vrátili na pevninu. Jako další cíl jsme zvolili legendární Brooklynský most, který jsem si vybavoval i z mnoha filmů, knih a fotografií i pohlednic. A teď jsme si po něm vykračovali, úžasný pocit! Je to příjemná procházka, ovšem přece jen, lidí tu bylo na náš vkus nějak příliš. Auta ovšem chodce neohrozí, jedou o něco níž a my si jdeme po zvýšené lávce. V dáli se rýsuje i Manahattan Bridge (manhattanský most), který je konstruován tak, že jím projíždějí i soupravy metra. Jasně, hned jsme si vzpomněli na most nad nuselským údolím, to člověku prostě nedá.

Brooklynský most je jeden z nejstarších takzvaných "zavěšených" mostů ve Spojených státech, jeho stavba byla zahájena 3. ledna 1870 a most byl dokončen po 13 letech. Patří mezi národní historické památky a je jednou z lokalit, které snad žádný turista, který navštíví New York, nevynechá.

Wall Street a zuřící býk

Podívat se na Wall Street, to byl další výlet, který jsme vlastně měli v hlavě už dávno před příletem do Spojených států. Bez problémů jsme sem dojeli metrem, obhlíželi budovy a byli trochu zmatení. Wall Street je dlouhá ulice, v jižní části ostrova Manhattan, která v sedmnáctém století tvořila západní hranici města a byla po celé délce lemována obrannou zdí, po níž vlastně dodnes nese své jméno. Nejvíce asi proslula přítomností burzy, jejíž krach v roce 1929 přinesl ve své době závažný problém pro celosvětovou ekonomiku.

Chtěli jsme tedy také vidět (a vyfotit, samozřejmě) legendární sochu zuřícího býka. Na rozdíl od Václavského náměstí, kde jezdecká socha legendárního panovníka je viditelná odevšud, tady to nebylo tak snadné. Nechtěli jsme ale vypadat jako venkované, tak jsme prostě chvíli bloudili, nakonec to manželka nevydržela a zeptala se. Bylo to vlastně nakonec dobře, protože jsme kráčeli opačným směrem a nachodili bychom se ještě asi hodně.

Jedná se o určitě nejslavnější sochu, která má nějaký vztah k finančnictví. Objevila se na této slavné ulici poprvé koncem osmdesátých let, kdy byla umístěna před newyorskou burzou. Město ale sochu následně nechalo odstranit, protože instalace byla údajně provedena bez patřičného povolení. Ale obyvatelé New Yorku si již symbol živočišné síly a nezdolnosti natolik oblíbili, že se zasadili o její navrácení. Byla tedy umístěna v centru Financial District, kde jsme si ji mohli prohlédnout i my. Potom jsem se podvolil a coural s mou drahou polovičkou po nákupech s tím, že na zítřek už máme plán jasně stanovený...

Kouzelný výhled za soumraku

Přece jen to s těmi nákupy zase nebylo tak zlé, takže nakonec jsme se rozhodli navštívit navečer ještě Empire State Building, který se tyčí jako obrovský zikkurat nad New Yorkem už od roku 1931. Má neuvěřitelných 102 pater a dosahuje výšky 381 metrů, s televizní věží dosahuje dokonce 443,2 metrů a po pádu komplexu WTC je nejvyšší budovou v New Yorku. Kdo by ho neznal třeba i z toho prastarého filmu s King Kongem, že? Proč jsme se na tenhle výlet za úžasným výhledem vydali až za setmění? Protože už máme svou zkušenost, že v noci je pohled na velkoměsto prostě mnohem lepší, má v sobě něco podmanivého, zmizí detaily a světla se přelévají...jednoduše paráda, vyzkoušejte a dáte nám za pravdu.

Když se řekne Times Square

Zjednodušeně a přece výstižně řečeno, na Times Square se potkává svět obchodu a umění, prolíná se a vytváří nenapodobitelnou atmosféru. Až oči přecházejí vykulenému turistovi, co je tady neonů, reklam, billboardů a dalších osvětlených tabulí, které si všechny kladou za cíl upoutat a přilákat návštěvníka. Sídlí tady řada světoznámých společností a firem, mezi jinými Viacom, MTV nebo agentura Reuters. Celá oblast je tvořena bloky mezi Šestou a Osmou avenue od východu na západ a od západní čtyřicáté po 53. ve směru od severu k jihu. Změna názvu z "Longarce Square" na "Times Square" proběhla v v dubnu roku 1904, jejím motivem byla budova Times Building, která se stala sídlem populárního deníku New York Times.

Je to tady tak trochu lidské mraveniště a člověk pomalu nerozezná, zda je den nebo noc. Protože oba milujeme film Forrest Gump, chtěli jsme aspoň obhlédnout restauraci Bubba Gump, nakonec jsme si i něco malého dali, ceny nás docela příjemně překvapily. Na to, že jsme jedli opravdu na Times Square (!), jsme z toho vyšli vážně levně!

Bronx není jen čtvrtí zločineckých gangů

Ačkoli název Bronx v Češích probouzí asociace spíš děsivé a hrozivé, byl nám doporučen právě do Bronxu výlet. Konkrétně do Zoo, kde jsou k vidění nejrůznější druhy ptáků, oblíbené gorily, medvědi a nechybí ani expozice hlodavců, neskutečně kouzelní jsou například motýli. Otevřeno je od deseti do půl páté, ovšem tolik času jsme tu strávit nemohli - měli jsme ještě před sebou další plány.

Když člověk vyjde do "obyčejných"uliček, moc pěkně to opravdu nevypadá, stará auta a moc se tu neuklízí, prostě tady žije trochu jiná komunita. Ale prý je tu (aspoň přes den) relativně bezpečno i pro turisty. Moc bělochů tady nepotkáte, ale nikdo se do nás nenavážel a všechno bylo v klidu. Nakonec jsme si dali lehký oběd v italském stylu v části, která se nazývá Little Italy (malá Itálie) a odpoledne jsme navštívili Hall od Fame. To je síň slávy, v níž lze najít sochy všech amerických velikánů, ať už politiků, umělců, vynálezců, právníků či vědců. Abych se přiznal, ani jsem netušil, že tahle budova se nachází právě v newyorském Bronxu.

Výlet do New Yorku utekl nepředstavitelně rychle. Další návštěvu bych opět naplánoval trošku jinak, ale zatím se do tohohle města, které nikdy nespí, nechystám. Mohu ale doporučit všem, kteří znají New York zatím jen z filmů.