Vzhůru za dobrodružstvím.
Vzhůru za dobrodružstvím.
| Krajské město | Hradec Králové |
| Rozloha | 4 759,1 km² |
| Počet obyvatel | 551 021 |
Královohradecký kraj je turisticky atraktivním krajem České republiky. Centrem tohoto regionu je Hradec Králové. Celé území nabízí spoustu architektonických, kulturních a přírodních památek. Celoročně sem směřuje kvanta tuzemských, ale také zahraničních turistů. Královehradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Lokalita se pyšní velkým kontrastem mezi rovným Pobaltím a vysokým pohořím jakými jsou Krkonoše a Orlické hory.
Na území Královohradeckého kraje je 48 měst a 448 obcí. Celá plocha kraje zabírá 6 % území České republiky. Nejníže položené místo má 202 metrů nad mořem, naopak to nejvyšší má 1 602 metrů nad mořem. Jak správně tušíte, je to Sněžka. Královehradecký kraj se skládá z okresů, jakými jsou Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a největší Trutnov. Zajímavostí je například to, že čtyři obce z tohoto kraje mají stejný název.
Se 1603,3 m. n. m. je Sněžka nejvyšší horou v České republice. Tyčí se v Krkonoších hned vedle Polských hranic. Její vrchol však leží ještě o 10 km výš v Polsku. Nejvyšší vrchol na české straně hranice se nazývá Luční hora. Jméno Sněžka vzniklo z původního pojmenování Sněžná, odvozeného od stavu „sněhem pokrytá“. Původně se hora jmenovala Pahrbek Sněžný, Sněžovka a občas se jí říkalo i Sněhovka.
V minulosti byla hora hlavně poutním místem, dnes láká celou řadu nadšených turistů, které těší výstup na nejvyšší českou horu. Z jejího vrcholu se můžete pokochat nádhernými výhledy na českou i polskou krajinu. Najdete tady ale i několik staveb jako rotundovou kapli sv. Vavřince, která je nejstarší stavbou na hoře, dále Polskou boudu s meteorologickou stanicí nebo Českou poštovnu s vyhlídkovou plošinou.
Na vrchol se dostanete buď pěšky díky několika turistickým trasám, nebo nově zrekonstruovanou lanovkou. Tu můžete od dubna do listopadu využít denně (jinak jen o víkendech).
Údolí Bílého Labe aneb cesta plná vodopádů. Jde o 8,3 km dlouhý přítok řeky Labe v malebném horském údolí ledovcového původu.
Údolím vede nenáročná vycházková trasa značná modře. Začíná ve Špindlerově Mlýně, u informačního střediska Správy KRNAP a vede směrem na Boudu u Bílého Labe. Trasa je převážně asfaltová, a proto je vhodná pro kočárky i pro vozíčkáře. Od Boudy u Bílého Labe trasa pokračuje k Luční boudě, ale už horským terénem.
Mezi zajímavá místa patří Lavinová peřej 800 metrů nad Boudou u Bílého Labe, Plotnový vodopád nebo Dlouhý vodopád, který je tvořen čtyřmi kaskádovými vodopády o celkové výšce 14,5 metru.
Krkonoše představují nejvyšší a turisty pravděpodobně nejvyhledávanější pohoří České republiky. A aby ne, vždyť Krkonoše jsou krajinou skalnatých hřebenů, ledovcových kotlů, hustých lesů i zelených horských luk. Chloubou českého pohoří jsou proslulé vodopády a lákavé vyhlídky.
Široký horský celek se rozkládá v severovýchodních Čechách a zasahuje kousek do Slezska. Samotný hřeben Krkonoš vede z Novosvětského sedla do Královeckého sedla a je dlouhý přibližně 35 kilometrů. Jsou to právě Krkonoše, kde leží 15 z 20 nejvyšších vrcholů České republiky. Tím nejvyšším je Sněžka se svou výškou 1 603 metrů nad mořem. Dále je to Luční hora, Studniční hora, Vysoké Kolo, Stříbrný hřbet, Violík, Malý Šišák a další.
V Krkonoších pramení několik významných řek, od Labe, přes Úpu, až po Jizerku a Mumlavu. Toto pohoří bylo v roce 1959 vyhlášeno Krkonošským národním parkem. Nachází se tu velice cenná příroda. Poslední roky zde příval turistů stoupá, ať už jde o zimní nebo letní aktivity.
Vyhledávanými turistickými centry jsou Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Malá Úpa, Horní Maršov, Jánské Lázně a Harrachov. K největším přírodním krásám Krkonoš patří Úpská rašelina, Obří důl, Pančavský vodopád, Kotelní jámy, Rýchovský prales a Labský důl. Vyhledávaná je například Labská přehrada, přehrada Les království, zvědavá ulička Jilemnice, Pojizerský Pacifik a Důl Bohumír.
Území Krkonoš se pojí s bájným duchem v Krakonoše, kterého musí každý znát z Krkonošských pohádek.
Jde o soustavu tří rybníků - Oborský, Němeček a Vražda - nedaleko obce Jinolice. Jinolické rybníky se nachází v údolí mezi Javornickou horkou na severu a Prachovským hřebenem na jihu.
Oborský rybník je se svými 11,4 hektary největším a nejznámějším rybníkem soustavy. Jde o rekreační místo, které nabízí písčité i travnaté pláže a v letních měsících láká na vodní radovánky. Koupání umožňuje také rybník Němeček o rozloze 5,2 hektarů. Mezi rybníky se nachází Autokemp Jinolice, který nabízí ubytování v chatkách nebo místa pro karavany a stany. Občerstvení zajišťuje místní restaurace společně s kiosky. Co se sportovního vyžití týče, můžete si užít volejbal, minigolf, stolní tenis, pétanque nebo si půjčit kolo či loďku.
Rybník Vražda o rozloze 2,1 hektarů je společně s přilehlou loukou chráněn jako přírodní památka a k rekreaci se nevyužívá.
Úpské rašeliniště je přírodní rezervace v Krkonoších. Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou a její severní část pokračuje do Polska. Rezervace se rozkládá na 73 hektarech v nadmořské výšce 1400 metrů. Rašeliniště je připomínkou subarktické tundry z doby ledové, ze které se zde dochovala řada druhů flóry a fauny.
Orlické hory leží v severovýchodních Čechách. Jejich název byl odvozen od stejnojmenné řeky Orlice. Vybraná část Orlických hor zasahuje také do Polska. Ty největší vrcholy hor se však nachází na území České republiky. Tím nejdominantnějším je Velká Deštná s výškou 1 115 metrů nad mořem. Dalšími tisícovkami jsou Vrchmezí, Nad Bukačkou a Šerlich. Orlické hory ukrývají několik přírodních rezervací, včetně dvou národních, jimiž jsou NPR Bukačka a NPR Trčkov. Celková rozloha Orlických hor je 204 kilometrů čtverečních.
Turistika v Orlických horách bují především v zimě, protože se tu nachází spousta lákavých lyžařských středisek. Ať už je to Deštná, Říčky, Seloňov, Olešnice nebo Čenkovice. Hory mají ovšem co nabídnout také letním turistům, což dokazuje pověstná Jiráskova stezka táhnoucí se po hřebeni hor. Z novodobých zajímavostí lze jmenovat Czech Hobbiton, což jsou hobití nory vybudované u obce s názvem Šedivka. V rámci lákavých turistických cílů by šlo jistě pokračovat. Je to rozhledna Anenský vrch, Malá Deštná, Kačenčina zahrádka, zámek Skalka, bobová dráha Pastviny, historický kostel sv. Jana Křtitele a vodní nádrž Pastviny.
Labský důl je divoké skalní údolí ledovcového původu v Krkonoších. Táhne se okolo toku Labe mezi Dívčími lávkami a Labskou loukou. Důl se proslavil jako říše vodopádů. Mezi nejznámější patří vodopád Labe, Pančavy, Labská rokle nebo Labské jámy.
Pohled na vodopády je nádherný v každém ročním období. V letních měsících odráží padající voda sluneční paprsky a vyváří jednu duhu za druhou. V zimě se promění v dlouhé rampouchy a vzniknou ledopády všech velikostí. Právě tehdy je Labský důl pro mnoho lidí místem, kde mohou legálně provozovat lezení po ledopádech. Podmínkou je minimálně třiceticentimetrová vrstva sněhu a přiměřená vrstva ledu na skále.
Nejhezčí pohled na krkonošskou krajinu najdete na vyhlídce u Labské boudy.
První vyhlídka na Dobrošově stála už v roce 1895. Stejně jako dnes byla součástí turistické chaty. Jak se místo stávalo populárnější, malá chatka přestávala nápor turistů zvládat. V roce 1923 tak vznikla chata architekta Dušana Jurkoviče. O její vznik se zasadil Klub českých turistů.
Chata stojí v nadmořské výšce 624 metrů a železobetonová rozhledna se tyčí do výšky 24 metrů. Vyhlídková plošina nabízí nádherné výhledy na panorama Orlických hor.
V chatě se můžete ubytovat ve třech dvoupodlažních pokojích s kapacitou 10 – 15 lůžek a v dalších pokojích s 2, 3 nebo 5 lůžky. Zábavu vám zajistí stolní fotbálek, deskové hry nebo prostor pro opékání buřtů během teplých večerů.
Otevřeno:
Vstupné:
Budování věže začalo v roce 1925. Původně měla dosahovat výšky 45 metrů. Ve skutečnosti je vysoká jen 25 metrů. Zato je ale bohatě zdobena reliéfy a sochy hrdinů. Uvnitř můžete navštívit malé muzeum a pietní síň. Na vyhlídkovou plošinu vede točité schodiště o 72 stupních. Nabízí krásný pohled na Hořice a za dobré viditelnosti i na vrcholky Krkonoš. 11. července 1926 poklepal na základní kámen prezident Tomáš G. Masaryk. Veřejnosti se stavba otevřela až o 12 let poději. Věž vznikla jako památník padlým vojákům v 1. sv. válce.
Otevřeno:
Vstupné:
Velká Deštná se tyčí nejvyšším kopci Orlických hor od roku 2019. O její vznik usilovali místní už v 90. letech 20. století. Než vznikla pionýři z Náchoda zde vztyčili improvizovaný posed. Dřevěná věž ale neměla dlouhou životnost. Důstojné náhrady se dočkala po letech. Dnes je Velká Deštná oblíbenou atrakcí a právem je považována za dominantou celého kraje.
19 metrů vysokou konstrukci tvoří hlavně ocel. Přesto do okolní krajiny dobře zapadá díky opláštění z modřínového dřeva. Na vyhlídkovou plošinu se dostanete po zdolání 96 schodů. Nabídne vám výhledy na hřebeny Orlických hor, ale také Jeseníky, Broumovské stěny nebo Bystřické hory.
Rozhledna je přístupná celoročně a zdarma. Vede k ní červeně značená hřebenová Jirásková cesta.
Allainova Věž vznikla v roce 1862 zásluhou stavitele Josefa Pruvoty. Tzv. kratochvílna původně sloužila jako honosný posed v místní oboře. Už tehdy se jí říkalo Allainova podle synovce knížete Kamila Rohana. Po válce věž začala chátrat a příležitostně se využívala jako sklad krmiva pro zvěř. Zachránilo jí město Lomnice nad Popelkou odkoupením od Lesů ČR za 60 tisíc.
Dnes ve výhledům zabraňují již vzrostlé stromy. Zato okolní park s jezírkem dodává místu neobyčejně romantické kouzlo.
Allainovu věž můžete navštívit volně po celý rok.
Rozhledna Anna vyrostla v roce 2010 na Anenském vrchu. Její jméno neodkazuje jen k samotnému vrchu ale také ke sv. Anně, která je patronkou Orlických hor.
Na dřevěnou rozhlednu bylo použito dřevo hned tří druhů – modřín, dub a borovice. Celkem měří pouhých 17 metrů, zato ale stojí v nadmořské výšce 991 metrů. Na vyhlídkovou plošinu se dostanete pomocí 65 schodů. Nahoře vás potěší výhledy na Orlické hory, Kralický Sněžník, Rychnovsko, Suchý vrch a okolí města Žemberk.
Pro cestu k rozhledně můžete zvolit hned několik přehledně značených turistických cest. Po modré značce se k ní dostanete z Říček, po zelené pak z Horní Rokytnice a po červené z parkoviště na Panském poli od tvrze Hanička.
Rozhledna je volně přístupná po celý rok.
Táborská rozhledna vznikla díky učiteli Josefu Tichánekovi, který na její stavbu sbíral několik let potřebných 22 tisíc korun. Rozhledna byla postavena v roce 1911 za necelých pět měsíců. Dodnes nese neoficiálně Tichánkovo jméno. Horská chata vedle ní vyrostla o dva roky později.
Rozhledna je vysoká 35 metrů a stojí v nadmořské výšce 678 metrů. Na vyhlídkovou plošinu vede 145 schodů. Po jejich zdolání se dočkáte výhledů na Krkonoše, Jizerské a Orlické hory, Český ráj a České středohoří se svou dominantní horou Říp.
Rozhledna je otevřena celoročně a vstupné činní na 20 Kč.
Mladší sestra známé lipenské stezky stojí v samotném srdci Krkonošského národního parku. Byla otevřena 2. června 2017. Je dlouhá 1 511 metrů a zakončená 45 metrů vysokou plošinou. Cestou se dozvíte něco málo o místní krajině z informačních tabulí. Dolů můžete sjet tobogánem.
Krkonošská stezka korunami stromů se může chlubit titulem Stavby roku 2018 Královehradeckého kraje. V průběhu téhož roku se zároveň stala absolutním vítězem soutěže DestinaCZe, kde vítěze určuje veřejnost.
Otevřeno:
Vstupné:
V zimních časech přichází ke slovu sáňky. Najít ideální místo, ale není lehký úkol. Jedním z takových je Zvonkové cestě z Černé hory do Jánských lázní, která je známá jako Černohorská sáňkařská cesta a má více než stoletou sáňkařskou tradici.
3,5 kilometru dlouhá cesta vede nad Klausovým dolem a překonává převýšení 560 metrů. Je volně přístupná veřejnosti a není zpoplatněna. Pokud nevlastníte sáňky ani boby, nezoufejte, můžete si je vypůjčit na dolní stanici lanovky Černohorský Express.
Královohradecký kraj je zajímavý pro svoji všestrannost. Každému dokáže nabídnout něco. Jsou to hory oblíbené mezi turisty a lyžaři. Na druhou stranu krása historických měst, mezi něž se řadí třeba oblíbený Jičín. Věnovat se lze přemíře nejrůznějších aktivit. K vidění jsou pevnosti a opevnění, církevní památky, zámky, hrady, rozhledny, židovské památky a technické památky.
V Královohradeckém kraji se nachází přes dvacet národních kulturních památek mnoha podob. Navštívit můžete například Babiččino údolí v Ratibořicích, Betlém v Novém lese u Kuksu nebo dáte přednost nejstarší úpické stavební památce zvané Dřevěnka. Z dominantnějších staveb určitě vede hrad Kost, klášter v Broumově, pevnostní systém Dobrošov, zámky Nové Město nad Metují, Náchod a Humpoprecht. Mezi skvosty Královohradeckého kraje spadá také Šlikovská šperkovnice, vodní elektrárna na přehradě Les Království a známý Třebechovický betlém.
V rámci Královohradeckého kraje lze poznávat nejenom významné stavby a historii architektury. Jsou to i přírodní dominanty. Třeba v podání věhlasných Prachovských skal. Spoustu krás objevíte v CHKO Broumovsko nebo v Českém ráji. Popřípadě navštívíte Pančavský vodopád. Výlet si můžete udělat také k prameni řeky Labe nebo využijete turistických tras podél přilehlých řek. Královohradecký kraj, to jsou Teplické skály, Broumovské stěny, řeka Orlice a vodní nádrž Rozkoš. Milovníci zvířat by neměli opomenout na Zoologickou zahradu Dvůr Králové, která je pověstná svým safari.
Tradice v regionu Královéhradecko nabývají nejrůznějších podob. Třeba v případě řemesel lze jmenovat oblíbené betlémářství. Dech beroucí betlémy jsou k vidění na mnoha místech. Za zmínku stojí i světová tradice soukenictví, a to již od roku 1275 ve městě Broumov. Roubenky a lidová architektura je také tím, co se úzce pojí s Královohradeckým krajem. Jsou to například Dvorcové statky jako majestátní strážci Broumovska nebo lidová architektura v podání roubenek a mlýnů v Orlických horách. Pokud jde o nářečí, v rámci kladského se setkáte například s výrazem „zrouna“. V Orlických horách jsou to výrazy jako zpívaj, prosej, růžej, cejtit, stavíme sněhuláci, mužoj a další.
Při návštěvě Královohradeckého kraje se samozřejmě neochuzujte ani o tradiční kulinářské speciality. Je to vynikající česneková polévka Oukrop, bramborové placky Jabkance, starodávné jídlo Jáhelník, sýr Niva a bramboráky Kramfleky. Když budete chtít něco sladkého, vsaďte na Pumprnikl k čaji.
Královéhradecký kraj má poměrně hustou železniční sít, která však není dostatečná. Není totiž dvoukolejná a jen dvě tratě jsou elektrifikovány. Z krajského města se po okolí můžete vydávat omezenějším množstvím lokálek. Přínosnou alternativou je autobusová doprava. V tomto směru můžete využívat jednotný dopravní systém IREDO, jež funguje po celém kraji. Královohradecký kraj má řadu hlavních silničních tahů, které lze využívat k dopravě. Je to mezi Hradcem Králové a Trutnovem, na Jaroměř nebo směrem na Pardubice. Na dokončení dálnice D11 se teprve čeká.
Turisticky atraktivní budou cyklostezky. Je to například pověstná Labská stezka a mnohé další lišící se nadmořskou výškou, délkou a celkovou obtížností.
Nové Město nad Metují leží v okrese Náchod, v turistickém regionu Kladské pomezí. V roce 1501 bylo založeno Janem Černčickým. Centrum města bylo postaveno na vysokém ostrohu, který je ze tří stran obtékán řekou Metují a zároveň je městskou památkovou rezervací. Hlavní náměstí je tak malebné, že se mu přezdívá Český Betlém.
Hlavní dominantou je bezpochyby městský zámek, který je perlou Kladského pomezí. Zámek byl založen společně s městem. V polovině 16. století byl přestavěn v renesančním stylu a o 100 let později v raně barokním stylu. Dnes v něm můžete obdivovat autentické interiéry ve stylu secese, art deco, kubismu i funkcionalismu. Velkým klenotem je také zámecká zahrada, na které narazíte na barokní sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
Pokud zůstaneme u hradů, můžete navštívit zříceninu Výrov, která se tyčí nad Klopotovským údolím. S historií města se seznámíte v místním muzeu a ten nejlepší výhled najdete na Rozhledně Sendraž. V letních měsících se můžete svlažit ve vodní nádrži Rozkoš, které se s nadsázkou přezdívá Východočeské moře.
Doprava
Ve městě najdete vlakové i autobusové nádraží. Přímé spoje sem jezdí například z Hradce Králové, Rychnova nad Kněžnou nebo Náchoda. Pokud zvolíte cestu autem, v centru najdete placené parkoviště na Husově náměstí nebo v Komenského ulici, kde za hodinu stání zaplatíte 10 Kč. Další parkoviště se nachází přímo u zámecké zahrady.
V Královehradeckém kraji najdete naše nejnavštěvovanější turistické a sportovní středisko. Do malebných horských končin zavítá nejvíce návštěvníků v zimních měsících. I v létě ale má co nabídnout.
Pec pod Sněžkou je rozprostřena po horských stráních v samotném srdci Krkonošského národního parku. Nejvíce lidí sem míří za horskou turistikou. Lákají je vrcholy jako Růžová hora (1300 m. n. m.), Studniční hora (1554 m. n. m.), Luční hora (1547 m. n. m.) a samozřejmě naše nejvyšší hora Sněžka (1603 m. n. m.).
Zimní sezóna
V Peci pod Sněžkou najdete největší zimní areál se 14,1 km sjezdovek. Na své si tu ale přijdou i běžkaři, skialpinisté i vyznavači bruslení na ledu. A pro lovce zážitků jsou zde připraveny zážitkové jízdy se psím spřežením nebo na vyhlídkových rolbách.
Letní sezóna
V letní sizóně využijete hustou síť udržovaných turistických i cyklistických tras. Pokud se bojíte výškových rozdílů, můžete využít některou z lanovek. Přepravu kol nabízí například lanovka na Hnědý vrch, Portášky i na Černou horu v Janských Lázních. Od června do září je možné využít pravidelné linky Krkonošských cyklobusů. Adrenalinové nadšence potěší sjezdová trať pro horská kola.
Náchod leží v turistickém regionu Kladského pomezí. Proslavil ho místní zámek, o kterém si děti zpívají už na základních školách. K vidění je toho ale mnohem víc.
Co ve městě navštívit?
Náchodský zámeček je povinností. Určitě to ale vezměte přes náchodské náměstí, kde najdete hned dvě radnice a koňskou podkovu v dlažbě. Říká se, že když si na ní stoupnete a budete si něco přát, splní se vám to.
Různá tajemství náchodských dějin vám odryje místní muzeum. S historií se pojí děkanský kostel sv. Vavřince s dvěma věžemi lidově nazvanými Adam a Eva. Chcete-li se přenést zpět do současnosti, přesuňte se na obchodní tepnu s názvem Kamenec.
Tipy na výlety v okolí
Oblíbený je nedaleký Dobrošov s vojenskou pevností a turistickou chatou nebo pěchotní srub Březinka. Za občerstvením a romantikou se lidé vydávají do výletní restaurace Vyhlídka.
Portál cKlub.cz je "sociální síť" a prodejní zájezdový web v jednom. Obsahuje akční i klasické nabídky, diskuzní fórum, blog, důležité informace i zkušenosti a fotky od ostatních dobrodruhů.
Cestuj, sdílej, komunikuj - cKlub.cz je vše, co cestovatel potřebuje k naplnění svých snů.
Provozovatel portálu: cklub s.r.o, Pod Stárkou 1560/35, Praha 4
IČ: 06657524
