Rozloha | 80,67 km² |
Počet obyvatel | 22 257 |
Hustota zalidnění | 276 obyv./km² |
Nadmořská výška | 405 m. n. m. |
Stáří města | 13. století |
Klatovy jsou Pošumavským městem, které je jinak označováno, jako brána Šumavy. Městu dominuje Křesťanský vrch asi dva kilometry od náměstí. Dále jsou to Městské sady a lesní komplex Hůrka. Podobné jsou i trochu vzdálenější lesní komplexy Bor – Smrčí a Husín. Městem protéká Drnový potok směřující do řeky Úhlavy.
Město bylo okolo roku 1260 založeno králem Přemyslem Otakarem II. Dnes je se svými 22 tisíci obyvateli druhým největším městem Plzeňského kraje.
Po revoluci v roce 1989 se město začalo více věnovat svým již zchátralým památkám. Od té doby dochází k jejich postupné rekonstrukci a tak se zvelebuje i tvář celých Klatov. K příjemnější atmosféře pomohl také zánik některých průmyslových závodů, jako byla Škoda Klatovy.
Ani Klatovy nejsou ochuzeny o tradiční lidovou pověst. V tomto případě se do hlavní role dostal roh bájného jednorožce, který se má údajně skrývat v lékárně u Bílého jednorožce na klatovském náměstí.
Město Klatovy se pro vás stane velkým lákadlem především proto, že dokáže nabídnout jedinečné historické jádro a zároveň je onou pomyslnou vstupní branou na Šumavu. Takže o spoustu krásných přírodních míst jistě nebude nouze. Jedinečné jsou i místní folklorní slavnosti a kulturní festivaly.
Klatovy se pyšní památkovou zónou, která byla vyhlášena už v roce 1992. Nepřehlédnutelnou součástí náměstí je určitě Černá věž se svou výškou 81 metrů. Ta začala vznikat někdy kolem roku 1547. Abyste se dostali k jejímu vršku, musíte ujít 226 schodů. Vidět z ní jsou však krásné šumavské vrcholy. Další dominantní stavbou je kostel Neposkvrnění početí Panny Marie a sv. Ignáce pocházející z roku 1656. Jeho součástí jsou jezuitské koleje. Ty jsou už využívány ke zcela jiným účelům.
Z pohledu zajímavých staveb věnujte pozornost místní radnici, jejíž výstavba byla zahájena v roce 1557. Unikátní je také lékárna U Bílého jednorožce. V tomto barokním objektu můžete pozorovat expozice zaměřené na tehdejší lékárenství. Vynechat nesmíte ani kostel Panny Marie nebo kapli Zjevení Panny Marie. Tato kaple vznikla už v roce 1696. V rámci památek Klatov uvedeme ještě dominikánský kostel Sv. Vavřince z let 1674 až 1709 a také Bílou věž, která po požáru v roce 1758 prošla současnými úpravami. Ještě, než se pustíte do poznávání zeleně a přírodních míst, okouzlí vás i architektura mnohých měšťanských domů, židovský hřbitov se synagogou, zbytky kamenných hradeb a Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše. Obdivuhodné jsou i místní katakomby vybudované od 17. století.
Klatovy, to je pestré okolí, kam se můžete vypravit za novými zážitky a poznáním. Lákadlem je například zřícenina hradu Pušperk, zámek Veselí nebo místo zvané Tupadelské skály. Zavítat byste měli na zříceninu hradu Kokšín a na zámek Červené Poříčí. V rámci venkovské historie se nabízí Muzeum Františka Křížka. Neochuzujte se ani o patřičný rozhled. U Klatov je to Klatovská Hárka, trochu dál směrem k Šumavě narazíte na rozhlednu sv. Markéta, odkud se vám dostane překrásných panoramat. Přímo ve městě vybízí k procházkám jednotlivé lesní komplexy vzdálené do 2 až 5 kilometrů od centra. Popřípadě dáte přednost vycházce do vilové čtvrti nacházející se na návrší s příznačným názvem Na Spravedlnosti.
S Klatovy a blízkým okolím se pojí rozmanitý půvab dřevařské architektury, která je vlastní odlehlejším místům za městem. Tradiční jsou řemesla spojená se dřevem. Světově známé jsou klatovské karafiáty, s nimiž se tu pojí letitá tradice. Vedle dřevařského umění jsou udržovány také folklorní zvyklosti, tedy tance a zpěv. Vyústěním toho je mezinárodní folklorní festival. Co se jídla týče, ochutnat můžete například pověstný vošouch, pod nímž si představte lahodný bramborák.
Místní mluva, je hodně ovlivněna tzv. Plzeňštinou, která zasahuje do Klatov a Domažlicka. Proto zde můžete zaslechnout výrazy jako kampa, copa, japa, klucí, vojácí. Třeba v řeznictví se setkáte s podobnou větou – Pani, prosimvuás, copa je tůto? Dalším příkladem je optání „japa se máš“?
Pokud se rozhodnete navštívit Klatovy, místní ceny vás pravděpodobně moc nepřekvapí. Z českého průměru nijak výrazně nevybočují. Ubytování seženete už od 690 Kč za noc. Pokud si budete chtít dopřát tříhvězdičkový hotel, noc vás vyjde od 1 200 Kč za noc. Jídlo v restauracích se liší podle toho, kde se stravuje, ale běžně narazíte na ceny od 120 Kč za jídlo v levnější restauraci. Při návštěvě klatovských katakomb si připravte částku 90 Kč za osobu. Pro vstup do arciděkanského kostela budete potřebovat 50 Kč. Využít lze i kombinované vstupenky do katakomb a pavilonu skla PASK, za níž dáte 130 Kč. Vstup na Černou věž stojí 40 Kč. Když se budete chtít zchladit na místním koupališti, zaplatíte rovněž 40 Kč.
Klatovy lze označit za důležitou silniční křižovatku široko daleko. Město se nachází na rychlostí silnici z Mostu přes Plzeň až do Železné Rudy. Vede sem i spousta silnic druhé třídy, třeba z Vodňan, Strakonic, Domažlic nebo Nýrska, Plánice a dalších. Alternativní dopravou pro cestu do Klatov se může stát železnice. Fungují zde dvě tratě.
Klatovy jsou spojeny i s dálkovou autobusovou dopravou, včetně té městské zajíždějící do nejbližšího okolí města. Hlavní jsou nádraží Pod nemocnicí a Podhůrecká ulice. Cena za jízdenku vychází na 8 Kč. Průměrné ceny za taxi služby jsou kolem 26 Kč za kilometr. Některé taxíky mají jednorázové ceny, třeba od 50 Kč po Klatovech, na Bezděkov zaplatíte 140 Kč a za jízdu na Točník 100 Kč.
A jak to bude, když vyrazíte pěšky? Náměstí Míru není velké, takže jej přejdete během pár desítek vteřin. Procházka historického centra a okolí vám nezabere víc než hodinu. Klatovy, potažmo Klatovsko si bez problému projedete na kole, protože zde vede spousta cyklostezek. Známá je například cyklotrasa č. 38 z Plzně přes Klatovy, Železnou Rudu, Deggendorf do Mnichova.