Vzhůru za dobrodružstvím.
Vzhůru za dobrodružstvím.
| Rozloha | 680,64 km² |
| Nadmořská výška | 498 – 1 362 m. n. m. |
| Založení CHKO | 1991 |
Šumava je chráněnou krajinnou oblastí a zároveň národním parkem. Na jejím území se nachází 24 přírodních rezervací a spousta dalších chráněných oblastí. Je situována v jihozápadní části České republiky. Jde o největší národní park Česka s rozlohou 680,64 km2. Tvoří ho převážně pralesní porosty, horské smrčiny, rašeliniště, slatě a karová jezera. Šumava byla národním parkem vyhlášena v roce 1991.
Celá plocha parku je rozdělena na několik částí. Je to Vltavská brázda, Trojmezenská hornatina, Želnavská hornatina, Boubínská hornatina, Železnorudská hornatina a Šumavské pláně. Pokud jde o nejvyšší vrchol na české straně Šumavy, je to Plechý, v případě Bavorského lesa je to Velký javor s výškou 1 456 metrů nad mořem. Na území národního parku je několik trvale osídlených osad. Mezi ty známé patří Dobrá voda, Modrava, Srní, Filipova Huť, Kvilda, Strážný, Hraběcí Huť a Nová Hůrka.
Nedaleko národního parku Šumava najdete Muzeum Schwarzenberského Plavebního Kanálu, ale přímo uprostřed Šumavy, konkrétně v obci Jelení Vrchy, se nachází Expozice Schwarzenberského Plavebního Kanálu. Pan Ing. Čestmír Hrbek dal k dispozici stodolu staré fořtovny, kam obec Nová Pec umístila exponáty.
Dominantou výstavy je plastická mapa krajiny lemující Schwarzenberský Plavební Kanál. Mapa zobrazuje místní vesnice (s červenými střechami), ale i zaniklé obce (se šedými střechami). Informační tabule vás seznámí s historií kanálu, a hlavně vám přiblíží důležitost pralesů jižní Šumavy, které se po stavbě kanálu staly zdrojem palivového dříví pro císařské hlavní město Vídeň. Dále zjistíte, jak byl kanál vyžíván na konci 20. století a kdy definitivně zanikl.
Expozice je otevřena v turistické sezóně každý den od 08:00 do 17:00 hodin. Vstupné je dobrovolné.
Pokud její návštěvu budete chtít spojit s příjemnou procházkou, auto nechte v Nové Peci a vydejte se po 11 kilometrů dlouhé trase směřující k Jelením Vrchům.
Chalupská slať je jedno z malebných míst Šumavy. Jde o rašelinitě, jež se proslavilo svými ostrůvky, na kterých rostou malé břízy. Slať si můžete prohlédnout díky kilometr dlouhé naučné stezce, která vede po dobře přístupných dřevěných chodníčcích. Výchozím bodem je parkoviště Svinná Lada.
Soumarské rašeliniště na Šumavě lemuje řeku Vltavu v širokém údolí Vltavský luh asi 5 kilometrů západně od města Volary. Svůj název dostalo podle soumarů, kteří přepravovali sůl po Zlaté stezce z Pasova do Prachatic.
Dnes oblastí vede kilometr a půl dlouhá naučná stezka, která vás seznámí s rašeliništěm a přiblíží jeho vývoj. Nejlepší výhled na celou vám poskytne dřevěná vyhlídková věž.
Rašeliniště můžete navštívit pouze od června do října po trase naučné stezky. Vstupné se neplatí a auto lze nechat na bezplatném parkovišti u rozcestí Soumarský most.
Jezero Laka je nejvýše položeným a zároveň nejmenším jezeram české části Šumavy. Laka se nachází ve výšce 1 096 metrů nad mořem. Největší naměřená hloubka byla 3,9 metrů a jezero je velké pouze 2,78 hektarů. Charakteristické jsou pro něj plovoucí ostrůvky, které zpravidla zdobí rašeliníky, ostřice a borůvníky.
K jezeru se dostanete nejen pěšky, ale také na kole nebo dokonce na běžkách. Pokud pojedete autem zaparkujte u Nové Hůrky. Odtud vede modře značená turistická stezdka dlouhá 5,5 km. Delší prochzku si můžete udělat ze Železné Rudy nebo z Prášil.
Šumava je zkrátka krajinou ledovcových jezer. Jedno je nejvýše položené, další je nejhlubší, a to Plešné je nejširší. Své jméno získalo podle sousední hory Plechy, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 metrů.
Plešnému jezeru se někdy říká jezero Balvanité. Toto jméno může odkazovat k impozantní jezerní stěně, která se tyčí do výšky 250 metrů. V minulosti sloužilo k napájení Schwarzenberského plavebního kanálu
Pojedete-li autem, zaparkovat můžete v Nové Peci. Odtud vede trasa, která vás provede úchvatnou šumavskou přírodou. Půjdete kolem výše zmíněného Schwarzenberského plavebního kanálu a prohlédnete si Kamenné moře. Od Plešného jezera pak můžete pokračovat dál k pomníku Adalberta Stiftera a přes Plechý se vrátit zpět do Nové Pece. V tomto případě počítejte s okružní trasou dlouhou přibližně 16 km.
Rozhledna Poledník stojí na stejnojmenné hoře. Měří 37 metrů a nabízí celkem 3 vyhlídkové plošiny. Na tu nejvyšší vede 227 schodů. Po jejich zdolání se vám naskytnou nádherné výhledy na celou centrální Šumavu, Bavorský les, a za dobré viditelnosti i rakouské Alpy.
Na vrcholu hory bývají podnební podmínky dost extrémní. Proto je rozhledna přístupná pouze v letní sezóně, která zde trvá od června do září. Ještě v květnu a říjnu můžete Poledník zastihnout otevřený během víkendů, ale jen při příznivém počasí.
V roce 2020 je rozhledna uzavřena. Dostala se do havarijního stavu a čeká na rekonstrukci.
Asi 5 kilometrů od obce Prášily leží v nadmořské výšce 1080 metrů Prášilské jezero. Stejně jako většina šumavský jezer je i toto jezero ledovcového původu. Jeho zajímavostí je ale 140 metrů vysoká karová stěna. Okolní příroda je ideální k odpočinku a nenáročným procházkám. Malebnost místa podporuje kamenné moře a skalní sruby.
V obci Prášily najdete dvě placená parkoviště. Z vesnice pak k jezeru vede červeně značená a 5 kilometrů dlouhá turistická stezka.
Špičák stojí asi 50 metrů od konce sedačkové lanovky, která vede na stejnojmenný vrchol. O rozhledně se mluvilo již neuvěřitelných 50 let, ale realizace se projekt dočkal teprve v roce 2014. Ocelová konstrukce s dřevěnými obklady měří 26,5 metru, díky čemuž převyšuje okolní stromy a poskytuje nádherné rozhledy. Z vyhlídkové plošiny dohlédnete například na Boubín, Poledník, Plzeň nebo na Javor v Německu. A pokud se vám poštěstí, spatříte i Dachsteinské Alpy.
Otevřeno:
Vstupné:
Ostrý je charakteristický dvojhrotý vrchol, který leží u česko-německé hranice. Díky svému atypickému tvaru získal přezdívku "Prsa Matky Boží". Je považován za nejhezčí vrchol Královského hvozdu.
Nižší vrchol Malý Ostrý se tyčí do výšky 1266 metrů nad mořem a Velký Ostrý dosahuje nadmořské výšky 1293 metrů. Tahle výška přirozeně poskytuje výhledy na Šumavu, které jsou údajně nejkrásnější v širém okolí. Vyhlížejte odsud jedny z nejvyšších hor Šumavy, mezi které patří Velký Javor. Za dobré viditelnosti dohlédnete až k rakouským Alpám.
Je to k neuvěření, ale ve 13. století zde stával hrad. Dnes zde najdete jen kříž a horskou chatu.
Na vrchol se dostanete z obce Hamry po modře značené stezce, nebo od Černého jezera po červené stezce.
Čertovo jezero najdete na jižním svahu Jezerní hory nedaleko Černého jezero. Jak už název napovídá je opředeno hned několika pověstmi a povídačkami. Říká se, že se z jezera vynořují skřeti a další tajemné bájné bytosti. Když se sem dostanete, možná se vám poštěstí a nějakou z bytostí spatříte na vlastní oči. Myslete ale na to, že přístup k Čertovu jezeru není nijak jednoduchý. Například pro cyklisty je zcela nevhodný. Nejvyužívanější trasa vede od Černého jezera, odkud půjdete po strmé kamenité pěšině. Na této trase narazíte na rozcestí zvané Na rozvodí, kudy prochází hlavní rozvodí Labe - Dunaj.
S nadmořskou výškou 1065 metrů je Kvilda druhou nejvýše položenou obcí v České republice. Není nikterak velká. Tvoří ji přibližně 30 roztroušených domků, ve kterých žije necelých 140 obyvatel.
Kvilda leží uprostřed šumavských plání a kolem do kola jí lemují hory. Jmenovat můžeme horu Lapku, na jejímž svahu najdete lyžařskou sjezdovku. K dalším okolním tisícovkám patří Černá hora, Stráž nebo Tetřev.
Přibližně 5,5 kilometru od obce Kvilda se nachází pramen Vltavy. Konkrétně jej najdete na jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem. Toto místo patří k nejnavštěvovanějším místům Šumavy. Potok, který z pramene teče se nazývá Černý potok. Až od Borové Lady nese jméno Teplá Vltava.
Podle vědců pramen vyvěrá z nějakého středověkého stříbrného dolů, protože obsahuje vysoké hodnoty stříbra. Tento pramen má údajně léčivé účinky. V jeho okolí najdete celou řadu ohrožených živočichů, jako je rys ostrovid, tetřev hlušec, datlík tříprstý, puštík bělavý či sýc rousný, a v posledních letech se zde začali vyskytovat vlci. Celá oblast je součástí chráněných území evropského významu Natura 2000.
K prameni vede 120 metrů dlouhá stezka z dřevěných můstků na kůlech.
Černé jezero je největší ledovcové jezero, které na Šumavě najdete. Ti, kteří toto kouzelné místo navštívili, tvrdí, že to byl nejhezčí zážitek.
A proč černé? Na dně jezera se po statisíce let ukládá kal z okolních jehličnanů, který zde vytvořil 9 metrů vysokou vrstvu a ta zbarvuje hladinu do černé barvy. Okolní lesní porost navíc propouští jen minimum slunečního světla. Tmavé prostředí pak napomáhá dojmu, že jezero je skutečně černé.
Přítok do jezera ani nehledejte. Je napájené podzemními prameny, které vyvěrají na úpatí Jezerní hory. Voda pak odtéká potokem do řeky Úhlavy. Jezero působí jako bezedné, dno byste však našli v necelých 40 metrech.
Tajemená krajina nezaujala jen návštěvníky Šumavy, ale také několik známých spisovatelů a umělců. Jmenovat můžeme Jana Nerudu, Elišku Krásnohorskou nebo Jaroslava Vrchlického.
Povydří je přírodní památka a zároveň I. zóna Šumavy. Táhne se mezi obcemi Srní a Horská Kvilda. Poznáte jí díky naučné stezce, která začíná u Antýglu a vede k Čenkově Pile. Vede právě kaňonem řeky Vydry, která proslula svým kamenitým korytem.
Tato část Šumavy je považována za nejkrásnější a nejromantičtější. A co vás tedy čeká? Projdete si hluboké lesnaté údolí, uvidíte viklany, obří hrnce i kamenné moře.
Trojmezná je dvouvrcholová hora, ležící vedle hranice. Vedle jejího vrcholu najdete nejznámější místo celého pohraničního hřebene, kde stojí mezníkem, který označuje bod, kde se setkává Česko, Rakousko a Německo. Toto místo leží v nadmořské výšce 1321 metrů a mezník poznáte podle znaků jednotlivých států.
Na vrchol se dostanete po turistické stezce z Nového Údolí. Po ní pak můžete pokračovat na nejvyšší vrchol české části Šumavy - Plechý.
Nejstarší naučnou stezkou na Šumavě je Medvědí stezka. K jejímu vyznačení došlo v roce 1967, ale její historie je spjatá se 14. listopadem 1856. Tehdy totiž došlo k zastřelení posledního šumavského medvěda.
Trasa je dlouhá 14 kilometrů a spojuje železniční zastávky Ovesná a Černý Kříž. Je označena žlutou turistickou značkou a na cestě vás budou provázet informační tabule. Trasa však vede divokou přírodu, takže je vhodná jen pro pěší turistiku.
A co vás na Medvědí stezce čeká? Projdete si přírodu lemovanou skalními masivy a zajímavými útvary, které místní obdařili roztodivnými jmény, jako je Dračí tlama, Skalní hrad, Perníková skála nebo Soutěska lapků. Oblíbená je vyhlídka s výhledem do údolí Vltavy, vrch Špičák a Knížecí Stolec. Také potkáte pomníček Bärenstein, který je věnován poslední žijící medvědici. Bohužel zažila nelítostný konec. Vypukl na ní nelítostný hon několika honců a 112 psů. Vycpaná medvědice je dnes jedním z exponátů zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou.
Pancíř je šumavskou horou, která se od roku 1923 může pyšnit horskou chatou s rozhlednou. Oficiální vrchol jí ale vždy chyběl. Aspoň dokud nepřišel spolek We Love Šumava z. s., který vyrobil a umístil na symbolický vrchol místo obvyklého kříže dveře. Nevšední počin se velmi rychle stal oblíbeným výletním místem a zajímavým fotopointem.
Dveře vás po otevření zavedou k nádherným výhledům na nýrské údolí s vodní nádrží nebo vrcholy Ostrého.
Pokud se vám nebude chtít ťapkat po svých, pohodlně se na vrchol Pancíře dostanete sedačkovou lanovkou Špičák - Hofmanky - Pancíř.
Olšina je šumavský rybník v Jihomoravském kraji, okolo kterého vede velmi oblíbená stejnojmenná naučná stezka. Rybník velký 138 hektarů leží v nadmořské výšce 731 metrů, čímž se z něj stává nejvýše položený chovný rybník v České republice.
Naučná stezka vede Šumavskými mokřady, rašeliništi i biotopy. Trasa částečně vede po upravených chodnících, ale také vás provede drsným přírodním terénem, který není vhodný například pro kočárky nebo osoby s pohybovým omezením.
Naučná stezka Soví stezka si dala za úkol nejen vzdělávat, ale i bavit. Začíná u informačního střediska v obci Stožec. Je dlouhá 1,6 km a je součástí rozšířeného okruhu dlouhého 4,5 km. Jejím patronem je puštík bělavý, který vás provede světem lesních živočichů a rostlin. Hlavním tématem je život v lese, obnova lesa a význam tlejícího dřeva. Malí návštěvníci uvítají řadu interaktivních prvků. Vyzkouší si například stromový telefon, zahrají si na stopaře, zjistí, co skrývají kůry stromů, nebo se stanou datlem.
Šumava je pro turisty lákavou oblastí jak kvůli krásné přírodě, tak možnosti věnovat se nejrůznějším pohybovým aktivitám. Typickým příkladem je turistika, cyklistika, lyžování a běžkování. V zeleném srdci Evropy se vaším cílem stanou především přírodní památky.
Vyrazit můžete k šumavskému rašeliništi Tříjezerní slať. To leží asi 2,5 kilometru od Modravy. Právě zde využijete naučnou stezku kolem tří zpřístupněných rašelinišť, kde bují divoká příroda a k vidění jsou vzácné rostliny. Něco obdobného nabízí také Chalupářská slať v nadmořské výšce kolem 950 metrů nad mořem. Tudy vede stezka v délce 260 metrů. Vynechat byste neměli ani další přírodní památku zvanou Jezerní slať kousek od Horské Kvildy. Ochrana tohoto území se datuje už od roku 1933. I zde vede povalový chodník a nechybí ani dřevěná rozhledna.
Šumava, to jsou překrásná jezera, což dokazuje jezero Laka nebo Prášilovo jezero. Toto ledovcové jezero leží v nadmořské výšce 1 080 metrů nad mořem. Jeho maximální hloubka je 15 metrů. Ještě známější je Plešné jezero s celkovou plochou 7,48 hektarů. Mezi vodní plochy je třeba zahrnout také Vodní nádrž Lipno, která patří vůbec k největším v České republice a při návštěvě Šumavy tak můžete vyrazit i k ní.
Když se budete pohybovat na Kvildských pláních, určitě nevynechte horu Poledník ve výšce 1 315 metrů nad mořem. Právě zde se nachází unikátní rozhledna, která je přístupná pouze v letním období. Podobných vyhlídek je na Šumavě více než dost. Je to například rozhledna Boubín, Klostermannova rozhledna, Javorník a rozhledna Na Sedle.
Národní park Šumava ukrývá i řadu skrytých pokladů, kam rozhodně patří hora Oblík, Můstek, Stožecká kaple, Soumarské rašeliniště, Hauswaldská kaple a Stifterův památník. Popřípadě dáte přednost těm nejnavštěvovanějším místům, kam kromě několika výše uvedených spadá také Boubínský prales, pramen Vltavy a Návštěvnické centrum Srní, kde se nachází vlčí výběh.
Šumava přináší každému něco, což dokazuje například nejznámější šumavský hrad Kašperk. Ten leží asi 2,5 kilometru od Kašperských Hor. Jde o chráněnou kulturní památku, jejíž výstavba započala v roce 1356. Tento gotický hrad patří mezi nejvýše položené v Česku. Opakem této kulturní památky se může stát Obří hrad, což jsou víceméně ruiny keltského hradiště situované u obce Popelná. Jestliže chcete vidět nejstarší strom Šumavy, pak zavítejte do Trojmezného pralesa. Jde o smrk, jehož stáří je 559 let. Opravdovou horskou atmosféru včetně roubených staveb spatříte v obci Dobrá. Spousta objektů je tvořena v unikátním alpském stylu. Za nejkratší železnicí měřící 105 metrů vyjeďte do Nového Údolí nebo směřujte do osady sklářů. Je to Filipova Huť ve výšce 1 093 metrů nad mořem.
V Národním parku Šumava lze využít i spousty naučných stezek zřizovaných právě Správou NP. K těm zajímavým se řadí Zážitková stezka „Duch pralesa“, Schwarzenberský plavební kanál, Stožecká skála, Naučná stezka a přírodní poznávací okruhy včetně přeshraničních, Okolo kostelního vrchu – Hauswaldská kaple, Povydří a Keltové. Hodně známá je i Medvědí stezka, která je dlouhá 14 kilometrů.
Ve výčtu zážitkových cílů na Šumavě by šlo pochopitelně pokračovat – Hradlový most Rechle, Luzenské údolí, přírodní rezervace Mrtvý luh, zřícenina hradu Kunžvart, Strašínské jeskyně, známé Muzeum Dřevák a Muzeum Šumavy Kašperské Hory. Na Šumavě se pochopitelně můžete věnovat i zimním aktivitám, což dokazuje Černá hora, Lyžařský areál Zadov, Lyžařský areál Samoty, Pancíř, ale také Skiareál Nad nádražím a Belveder.
Při návštěvě Národního parku Šumava vás jistě potěší, že spousta přírodních krás od jezer až po naučné stezky je bezplatných. To znamená, že se můžete toulat národním parkem, aniž byste kdekoliv a cokoliv platili. Placené jsou pochopitelně muzea a hrady. Typickým příkladem je hrad Kašperk, kde za hodinovou prohlídku zaplatíte 125 Kč. Provoz nejrůznějších muzeí je spojen s poplatky od 40 Kč do 100 Kč. Když se rozhodnete užívat si zimních radovánek na Šumavě, počítejte s cenou skipasu kolem 500 Kč až 700 Kč za den na dospělého člověka.
Příjezd do Národního parku Šumava je možný z mnoha směrů. Když pojedete z Prahy, lze využít dálnici D3 do Českých Budějovic a potom pokračovat přes Český Krumlov a vodní nádrž Lipno. Využitelné jsou pochopitelně i ostatní hlavní tahy, například od Vimperka, Volar a Klatov. Záleží na tom, z jaké části republiky na Šumavu míříte. Železnice funguje pouze ve spodní části národního parku u Volar. Dálkové autobusy směřují hlavně do velkých měst v okrajových částech parku.
Když dorazíte do NP Šumava vlastním automobilem, můžete využít téměř sedmdesát parkovišť rozmístěných po celém národním parku, respektive tam, kde se nachází alespoň silnice třetí třídy. Obvykle je to u významných přírodních a historických památek a v oblíbených lokalitách. V rámci parku lze pak využívat Zelené autobusy, které zajišťují veřejnou sezónní dopravu jak pro návštěvníky NP Šumava, tak pro místní obyvatele. Oblíbené jsou například tyto spoje:
Šumava je protnuta také řadou turistických a cyklistických stezek. Důležité je pouze dbát na značení a pohybovat se jen pro vyhrazených cestách. Na své si mohou přijít i vodáci, například ze Soumarského Mostu do Pěkné. Na Šumavě kromě výše popisovaných lyžařských areálů funguje i spousta běžkařských tras. Například z Modravy k pramenům Vltavy, na Kvildsku, v okolí Františkova a na Prášilsku.
Portál cKlub.cz je "sociální síť" a prodejní zájezdový web v jednom. Obsahuje akční i klasické nabídky, diskuzní fórum, blog, důležité informace i zkušenosti a fotky od ostatních dobrodruhů.
Cestuj, sdílej, komunikuj - cKlub.cz je vše, co cestovatel potřebuje k naplnění svých snů.
Provozovatel portálu: cklub s.r.o, Pod Stárkou 1560/35, Praha 4
IČ: 06657524
