Vzhůru za dobrodružstvím.
Vzhůru za dobrodružstvím.
| Rozloha | 496 km² |
| Počet obyvatel | 1 308 632 |
| Hustota zalidnění | 2638,4 obyv./km² |
| Nadmořská výška | 177 - 399 m. n. m. |
| Stáří města | 8. století |
Praha je hlavní metropolí České republiky a zároveň největším městem v zemi. Z globálního hlediska je považována za jedno z nejkrásnějších měst celé Evropy. Dokazuje to například historické centrum, které je památkovou rezervací UNESCO. Praha se vyznačuje svým bohatým kulturním programem a přemírou památek. Na jejím území sídlí většina státních institucí. Je oblíbeným cílem tuzemských, ale i zahraničních turistů. Spadá mezi nejnavštěvovanější města celé Evropy.
Hlavní město České republiky je z pohledu ekonomiky hodně vyspělé a předčí všechny ostatní regiony v zemi. Na ekonomice se tu do velké míry podepisuje cestovní ruch a poskytování nejrůznějších služeb. Zemědělství je naopak v menším zastoupení. Pokud jde o průmysl, je to výroba strojů, chemie a farmaceutický průmysl, kovodělný průmysl a tvorba výrobků ze skla a keramiky.
Symbol Prahy ale i celé České státnosti. Právě tím je Pražský hrad, který se tyčí na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou. Pochází z 9. století a po celou svou dobu existence vždy sloužil jako sídlo českých knížat, později králů a od roku 1918 i českých prezidentů. Dvakrát v dějinách se stal sídlem císaře Svaté říše římské.
Hrad se pyšní rozměry 570 metrů na délku a 128 metrů na šířku. To ho řadí k největším hrdním komplexům na celém světě. Podle Guinessovy knihy rekordů je Pražský hrad dokonce největším souvislým starobylým hradním komplexem světa (rozkládá se na ploše 70 000 m2). Jako významná česká památka je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a ročně jej navštíví tisíce návštěvníků.
Pražský hrad je otevřen celoročně a k prozkoumání toho nabízí opravdu hodně. Jmenovat můžeme Starý královský palác, Katedrálu sv. Víta, Zlatou uličku, Baziliku sv. Jiřího nebo Prašnou věž zvanou Mihulka. S historií vás seznámí expozice "Příběh pražského hradu" a vaši uměleckou duši jistě ukojí místní obrazárna. Oblíbenou atrakcí je slavnostní střídání vojáků Hradní stráže s fanfárami a výměna standardy, které probíhá vždy ve 12:00 na 1. nádvoří.
Otevírací doba:
Vstupné:
Slavný Karlův most je v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu a druhý nejstarší most v České republice. Jak už název napovídá, nechal ho postavit Karel IV. v roce 1357 na místě, kde původně stával Juditin most (ten byl zničen v roce 1342). Stavba nového mostu byla dokončena v roce 1402.
Na délku měří 515,76 metrů a na šířku 9,5 metru. Tvoří ho pískovcové kvádry a na obou stranách jej zakončuje věž. Je zdoben třiceti převážně barokními sochami a sousošími. Většina z nich ale byla na most nainstalována až 300 let po jeho dokončení. Od 20. století originální sochy postupně nahrazují kopie. Až do roku 1870 se mostu říkalo pouze "Kamenný" nebo "Pražský" most. Název "Karlův" poprvé použil pražský nakladatel Josef Rudl.
Zajímavé je, že do roku 1841 byl Karlův most jediným suchozemským komunikačním spojením přes řeku Vltavu v Praze. Právě díky němu se Praha stala významnou zastávkou na evropských obchodních cestách.
Dnes je běžně navštěvován turisty a využíván chodci. Spojuje totiž Staré město s Malou Stranou.
Praha je jedno z kulturních center České republiky. V této oblasti jí dominuje budova Národního divadla. Tato národní kulturní památka patří mezi nejvýznamnější stavby v celé zemi. Najdete ji na rohu Národní třídy a Masarykova nábřeží.
Poprvé bylo divadlo otevřeno v roce 1881. Nedlouho poté jej zničil požár a v roce 1883 muselo být otevřeno znovu. Zajímavostí je, že se může pochlubit největším počtem základních kamenů. Původně mělo mít základní kámen jen jeden, a to z hory Říp. Nakonec jich ale získalo 20. Jejich pokládání 16. května 1868 se zúčastnilo 150 tisíc lidí.
Národní divadlo navázalo na činnost Prozatimního divadla. Dnes v jeho repertoáru najdete činohry, opery i balet. Dominantní zastoupení mají české klasiky.
Významnou součástí divadla je nejznámější česká divadelní opona, která je dílem Vojtěcha Hynaise. Opona nese známý nápis "Národ sobě" připomínající vlastence, kteří darovali prostředky na stavbu Zlaté kapličky. Samotná opona pak symbolizuje obětavost národa při stavbě divadla.
Divadlo můžete navštívit v rámci jednotlivých představení. Unikátní interiéry jsou zpřístupněny během národních svátků nebo při významných jubilejních budovy. Přes Pražskou informační službu je možné si domluvit mimořádné prohlídky.
Vyšehrad je úzce spojen s vývojem českého národa a samotné Prahy. Toto historické hradiště se tyčí na skále nad pravým břehem řeky Vltavy. K jeho vzniku i k jeho samotné existenci se váže několik českých pověstí. Podle jedné z nich jej měl založit bájný vojvoda Krok, který byl otcem kněžny Libuše a jejích dvou sester Tety a Kazi. Skutečný vznik Vyšehradu se datuje do druhé poloviny 10. století. V roce 1420 byl vypálen husity a v 17. století přestavěn na pevnost, která měla chránit Prahu z jihu. V roce 1883 získal svou současnou podobu a byl zde vystavěn nejznámější pražský hřbitov - Slavín, kde jsou pochovány nejvýznamnější české osobnosti. Od roku 1962 je Vyšehrad národní kulturní památkou.
Nejznámější pověstí, která se k Vyšehradu váže, je ta o rytíři Horymírovy a jeho věrném koni Šemíkovi. Šemík svému pánovi zachránil život skokem do Vltavy, ale sám při tomto činu zemřel. Dnes má náhrobek v Neumětelích.
Okolí Vyšehradu je upraveno a tvoří krásný parkový areál, ze kterého se vám naskytne několik výhledů na Prahu. Areál je volně přístupný. Samotný hrad si můžete prohlédnout v rámci několika okruhů. Okruh "Královský hrad" se zaměřuje na nejstarší historii a nejvýznamnější pamětihodnosti. "Barokní pevnost" vás seznámí s vojenskou historií a provede vás tajemnými podzemními chodbami. Okruh "Národní symboly" je zaměřen na báje a pověsti.
Všechny okruhy jsou otevřeny vždy v sobotu a v neděli od dubna do prosince.
Vstupné:
Královská obora je mezi lidmi známá zkrátka jako Stromovka. Jde o 95 ha velký městský park, který se nachází v městské části Praha 7, jižně od Císařského ostrova.
Oboru nechal ohradit už v roce 1266 Přemysl Otakar II. Největšího rozkvětu se dočkala za Rudolfa II. Sázely se zde stromy pocházející z Divoké Šárky a místní letohrádek byl přestavěn v renesančním stylu. Velký rybník byl napájen vodou z Vltavy. To umožnilo unikátní technické dílo známé jako Rudolfova štola. Přestože rybník již neexistuje, štola stále přivádí vodu od Pichlova domu tunelem pod Letnou do Stromovky.
Stromovka prošla velkou renovací až v posledních letech. Vznikly zde nové rybníky, stezky, chodníky a přibylo tu 163 nových stromů. Park je dnes udržovaný v anglickém stylu a je chráněn jako přírodní a kulturní památka. Slouží k rekreačním, sportovním i kulturně vzdělávacím účelům.
O Stromovce se nejvíce dozvíte absolvováním naučné stezky "Stromovkou za poznáním". Tvoří ji 10 stanovišť, které překypují zajímavými informacemi o místní přírodě, historii parku a sportovním vyžití. Stezka začíná u vstupu z Výstaviště a končí u Místodržitelského letohrádku.
Hlavní budova Národního muzea se nachází v Praze na Václavském náměstí. Jde o nepřehlédnutelnou novorenesanční stavbu, která uzavírá horní část náměstí. Pochází z roku 1891 a nedávno (konkrétně mezi lety 2011 a 2018) podstoupila celkovou rekonstrukci. Od roku 1962 je národní kulturní památkou. V listopadu 2019 byla historická budova spojena podzemní chodbou s vedlejší Novou budovou Národního muzea. Stavby vedle sebe tvoří zajímavý architektonický kontrast a na první pohled se jen těžce odhaluje, že jde o jeden komplex.
Samotné Národní muzeum je institucí se širokou působností. Jeho sbírky se dělí do pěti odborných sekcí - Přírodovědecké muzeum, Historické muzeum, České muzeum hudby, Náprstkovo muzeum a Knihovna Národního muzea - a jsou rozmístěny v několika pražských i mimopražských objektech.
Národní muzeum nabízí k návštěvě stálé i krátkodobé tematické výstavy a pořádá řadu kulturních i naučných akcí.
Vstupné
Od 1. května 2019 je možné si zakoupit výhodnou vstupenku "do 9 muzeí v 5 dnech". V rámci té se dostanete do Historické i Nové budovy Národního muzea, Náprstkova muzea, Národopisného muzea, Lapidária, Českého muzea hudby, Muzea Antonína Dvořáka, Muzea Bedřicha Smetany a prohlédnete si Národní památník na Vítkově.
Pražský orloj, zvaný též Staroměstský orloj, se nachází na jižní straně věže Staroměstské radnice na stejnojmenném náměstí. Jde o astronomické hodiny, které pocházejí z 15. století. Jejich nejstarší částí je hodinový stroj a astronomický číselník, který v roce 1413 vytvořil Mikuláš z Kadaně. Sochařská výzdoba kolem ciferníku je dílem Petra Parléře. Pražský orloj je třetím nejstarším orlojem na světě a současně nejstarším stále fungujícím orlojem na světě. Je součástí historického centra zapsaného na seznamu kulturních památek UNESCO, díky čemuž je velmi oblíbenou turistickou atrakcí.
Astronomický číselník je zároveň nejdominantnější částí orloje. Lze z něj vyčíst různé časy, astronomické cykly, polohu Slunce a kterým souhvězdím právě prochází, polohu Měsíce i jeho fázi a postavení vzhledem ke Slunci.
Pod ciferníkem se nachází kalendářní deska, která udává dny v církevním roce a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře. Tuto desku vytvořil v roce 1865 Josef Mánes.
Naopak nad ciferníkem uvidíte dvě okénka. Ta se otevírají každou celou hodinu vždy od 9:00 do 21:00 a střídavě se v nich objevuje 12 apoštolů. V tento okamžik se zároveň rozpohybují postavičky po stranách orloje. Jde o velmi oblíbenou podívanou.
Petřín je 327 metrů vysoký zelený kopec v centru Prahy, kterému dominuje Petřínská rozhledna. Ta byla postavena v rámci Jubilejní výstavy v roce 1891 jako volná kopie pařížské Eiffelovy věže. Je vysoká 63,5 metru a na její vrchol vede 299 schodů. Oproti Pařížské Eiffelovce je pětkrát menší. Díky vysokému kopci se ale jejich vrcholy nacházejí ve stejné výšce. Při jasném počasí vám umožní výhled nejen na celou Prahu, ale i na odlehlejší části České republiky.
Rozhledna bývá otevřena od února do listopadu každý den od deseti hodin. Během hlavní sezóny (duben - září) je její otevírací doba protáhnuta až do 22:00. Jinak počítejte se zavíračkou kolem osmé nebo šesté hodiny večerní.
Vstupné:
Samotný Petřín je navštěvován především na Prvního máje, kdy se sem chodí zamilované páry políbit pod rozkvetlou třešeň. Nejoblíbenější způsob, jak se na Petřín dostat, je lanovkou. Můžete ale zvolit i staromódní cestu, a celý kopec si vyšlápnout. Na vrcholu si to své najde každý. Nachází se zde například zrcadlové bludiště, Štefánikovu hvězdárnu, barokní Vrtbovskou zahradu, Strahovský klášter nebo Letohrádek Kinských.
Staroměstské náměstí je centrem historického jádra a zároveň pražským nejstarším náměstím. Dříve neslo jména jako Velké náměstí, Staré tržiště či Staroměstský plac, atd. Dnes se mu slangově říká Staromák. Rozkládá se na ploše 9 000 m2 a prochází jím královská cesta.
V 11. století se na tomto místě nacházelo tržiště. V roce 1338 udělil Jan Lucemburský povolení na výstavbu radnice. V průběhu historie se Staroměstské náměstí stalo dějištěm několika významných událostí. Jmenovat můžeme popravu Jana Želivského nebo 27 českých pánů po stavovském povstání. Tu připomíná 27 bílých křížů v dlažbě na místě exekuce. Dnes náměstí obklopují renesanční barokní a rokokové domy i historické stavby, jako je právě radnice s orlojem, Týnský chrám, kostel sv. Mikuláše, palác Kinských nebo dům U Kamenného zvonu. Na samotném náměstí stojí pomník mistra Jana Husa.
Katedrála sv. Víta je celým jménem Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha a Panny Marie. Jde o nejvýznamnější český římskokatolický kostel.
Původní rotunda sv. Víta na tomto místě stála už v 10. století. V 11. století byla nahrazena románskou bazilikou, jejíž zbytky lze najít v podzemí katedrály. Současnou gotickou podobu získala až za vlády Karla IV. v roce 1344. Velká věž, která měří 96,6 metrů a je třetí nejvyšší kostelní věží v Česku, byla dokončena v roce 1562.
V 2. polovině 19. století přispěla k dostavbě katedrály celá řada českých umělců. Jmenovat můžeme Alfonse Muchu, Cyrila Boudu nebo Maxe Švabinského.
Katedrála sv. Víta je součástí areálu Pražského hradu. Jako největší a nejvýznamnější pražský chrám a hlavní kostel českých zemí je považována za duchovní centrum České republiky.
Její prohlídka je součástí prohlídkových okruhů Pražského hradu. Konkrétně jde o okruhy A a B.
Vstupné:
Tančící dům, jinak zvaný také Ginger and Fred, je stavba z roku 1996. Stojí v Praze na pravém břehu Vltavy, na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. Přízvisko "tančící" dům získal díky tvaru svých dvou nárožních věží. Jejich stavba byla inspirována tanečním párem Freda Astaira a Ginger Rogersové. Samotnou stavbu navrhl Vlado Milunić s Frankem O. Gehrym. Dům byl otevřen v roce 1996 a ještě v témže roce získal prestižní ocenění časopisu Time v kategorii design roku.
V budově jsou dnes převážně kanceláře. V jejím nejvyšším patře ale najdete luxusní kavárnu s restaurací a u abstraktní konstrukce z kovových trubek vyhlídkovou terasu.
Václavské náměstí je hlavní náměstí Nového města. Dříve neslo jméno Svatováclavské náměstí nebo Koňský trh. Dnes je označováno zkrátka jako Václavák. Náměstí měří 750 metrů a rozkládá se na ploše o 45 000 m2. Na horním konci jej uzavírá Národní muzeum a na dolním konci stanice metra Můstek s pěší zónou Na Příkopě. Dominantou místa je socha svatého Václava, patrona Česka. Za tímto dílem stojí sochař Josef Václav Myslbek. Nepřehlédnutelná socha je dnes místem setkávání. Pražané si pravidelně dávají srazy "pod vocasem".
Na Václavském náměstí se odehrála řada významných historických událostí a stále se zde konají veřejná shromáždění, tradiční oslavy i demonstrace. Díky tomu je náměstí považováno za jeden ze symbolů české státnosti.
Lennonova zeď se nachází na severní straně Velkopřevorského náměstí, na Malé Straně. Pestrobarevná zeď připomíná frontmana legendární skupiny The Beatles, Johna Lennona. Zároveň je symbolem svobody. Lidé zde po mnoho let vyjadřovali své protesty proti utlačování a komunistickému režimu.
Bohužel turistické skupiny v posledních letech začaly Lennonovu zeď vandalizovat vulgarismy. Proto se skupina maltézských rytířů rozhodla zeď zrenovovat a zamezit dalšímu poškozování. Z větší zdi se stala uměleckou instalací, kam mohou sprejovat pouze umělci s povolení. Lidé stále mají možnost vyjádřit názory a přispět svým uměním na vyhrazená místa, ale pouze křídou, tužkou nebo fixem.
Zeď ozdobilo přibližně třicet umělců, kteří místo nesmyslů a urážek na ni zvěčnili srozumitelné vzkazy, které k Lennonově zdi zkrátka patří. Navrátili tak místu ztracenou atmosféru.
Zlatá ulička je jedno z nejmalebnějších míst v Praze. Najdete ji mezi zdí severního opevnění Pražského hradu a starým purkrabstvím. Tvoří ji domky z 16. století vestavěné do výklenků hradby. Obývány byly až do 2. sv. války. V současnosti zde sídlí galerie, krámky a jsou zde pořádány expozice. Už za první republiky byla vnímána originální architektura místních staveb a začalo se dbát na to, aby neprošly příliš velkými změnami. Originální atmosféra, která vás přenese zpět do minulosti, zaujala už řadu spisovatelů a umělců. Kromě jiných tu bydlel například i Franz Kafka, konkrétně v domku číslo 22.
Podle pověsti získala ulička své jméno podle zlata, které se zde měli snažit vyrobit alchymisté za dob Rudolfa II. Ti však ve Zlaté uličce nikdy nebydleli. Ve skutečnosti přízvisko "zlatá" dostala kvůli žluté barvě moči a výkalů, od kterých byla neustále zaneřáděná. Není divu, když na 16 domků připadaly jen dva primitivní záchodky.
Svůj současný veselý ráz získala ulička až v padesátých letech minulého století. Tehdy byly domky natřeny podle návrhů výtvarníka Jiřího Trnka. Do té doby měly jejich fasády nudně šedivou barvu.
Prašná brána je pozdně gotická stavba vedle Obecního domu. Jde o významnou památku středověké Prahy. Pravě u ní začínala královská cesta. Zároveň sem vedla cesta z Kutné Hory, kde se těžilo stříbro do královské pokladny.
Brána svůj současný vzhled získala mezi lety 1878 a 1886. Je 65 metrů vysoká a ve výšce 43 metrů se nachází vyhlídkový ochoz, na který vede 186 schodů. Ve vnitřních prostorách můžete navštívit expozici věnovanou pražským věžím a v podkroví výstavu fotografií Ladislava Sitenského.
Prašnou bránu můžete navštívit každý den od únoru do listopadu. V hlavní sezóně (od dubna do září) je otevřena až do 22:00.
Vstupné
Rozhledna Doubravka XIV. stojí v lesoparku Čihadla na kopci Horka. Je součástí projektu Cesta k Doubravce, který si dal za cíl revitalizaci turistických tras, cyklotras a dalších komunikací v lokalitě Čihadla.
Z architektonického pohledu je Doubravka opravdu zajímavým kouskem. 23,5 metru vysoká vyhlídková věž vznikla podle návrhu Prof. Ing. arch. Martina Rajniše. Hlavním stavebním materiálem se stalo ohebné akátové dřevo.
Navštívit ji můžete celoročně a vstupné se neplatí.
Praha je architektonickou pokladnicí, kterou chce objevit naprosto každý cestovatel. Pomyslná učebnice designu se pojí s pestrým kulturním zážitkem. Třeba z pohledu hudby si na své přijde naprosto každý. Praha, to jsou rozmanité historické zahrady, slavné kavárny, ale i možnost prožít nekontrolovatelnou nákupní horečku. Do Prahy se můžete vydat za dech beroucími výhledy, ale i jako celá rodina za zábavným programem. To vše v propojení s půvabnou řekou Vltavou.
Hlavní metropole České republiky si žádá alespoň pár dnů pro důkladné poznání. Na území města se totiž nachází přemíra krás, jež byste si neměli nechat ujít. Vaším odrazovým můstkem se stane Václavské náměstí, Staroměstské náměstí s Orlojem, Karlův most a Pražský hrad, kde také mimochodem stojí slavná Katedrála sv. Víta. Sled těchto památek za sebou prezentuje tzv. Královskou cestu.
Kromě ní můžete samozřejmě poznat i další pýchy Prahy, kterých je více než dost. Je to například mariánské poutní místo Loreta, Kostel sv. Mikuláše a reprezentativní budova Národního divadla. Významnou architektonickou památkou je Rudolfinum nebo nejstarší historický areál Klementinum. Milovníci secese si nenechají ujít Obecní dům a při procházce po Karlově mostě neminete ani Staroměstskou mosteckou věž.
Mezi vyhledávané pražské lokality se řadí Židovská čtvrť Josefov, kde lze spatřit šest synagog, včetně Staré synagogy. Dále je tu muzeum a židovský hřbitov. Vyrazit můžete také ke Strahovskému klášteru nebo zavítáte na původní sídlo králů, jímž je Vyšehrad. Kromě Vyšehradského hřbitova každého turistu zaujme Bazilika sv. Petra. Nemusí to však být jenom Karlovo náměstí a Schwarzenberský palác, jimž při poznávání Prahy dáte zelenou. Mezi historickými klenoty spatříte i novodobější stavby typu Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Vypravit se můžete na procházku směrem na Petřín, kde se nachází Petřínská rozhledna připomínající Eiffelovu věž. Mezi unikátní objekty patří i Žižkovská věž, což je televizní vysílač s výškou 216 metrů.
Praha je zkrátka turistickým lákadlem, které se jen tak neomrzí, což dokazuje další směsice zajímavých cílů – Trojský zámek, Hradčanské náměstí, Národní divadlo, Týnský chrám, Prašná brána, Žofínský palác a Krannerova kašna. A pokud nechcete vynechat ani plíce Prahy, pak zamiřte do Prokopského údolí, přírodního parku Draháň – Troja, na Skalku, do přírodního parku Šárka a na Bílou skálu.
Praha je spojena s řadou nejrůznějších tradic a zvyklostí. Hodně dlouhou tradici tu má například vorařství. S metropolí jsou neodmyslitelně spjaty inspirativní chvilky u kávy, takže i kavárnictví je tu na vysoké úrovni. Praha, to je spousta oslnivých slavností. Zachovalo se jich opravdu mnoho. Mezi ty nejznámější patří Karneval, Masopust a Matějská pouť. Pražské tradice můžete nejenom vidět a zažít, ale také ochutnat. S Prahou je neodmyslitelně spojen obložený chlebíček, který se zde objevil na počátku 20. století. Velký rozmach má pivovarnictví. Pivo se v Praze vaří více jak 500 let. Dnešní doménou jsou hlavně minipivovary – Pivovarský dům Praha, Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha, Klášterní pivovar Strahov, Pražský most u Valšů a Minipivovar U Fleků.
Při procházkách krásnou Prahou můžete postřehnout i některá slova typická právě pro pražské nářečí. Jsou to například výrazy plivaj, cejtit, modlej, tří, setit a tříbrnej.
Pražská metropole láká každoročně čím dál více turistů nejenom kvůli přemíře nádherných památek, ale také pro stále se zlepšující bezpečnostní situaci. S kapesními zloději se tu setkáte asi jako všude v podobně velkých evropských měst. Praha je však přes den bezpečným místem, minimálně z pohledu hlavních turistických cílů.
Pokud se do víru velkoměsta rozhodnete vyrazit večer, vyhněte se několika vyhlášeným čtvrtím, které nemusí být úplně bezpečné. Je to například Smíchov jinak označovaný, jako ráj opilců. Trochu větší adrenalin můžete zažít v některých ulicích Starého a Nového Města. Typicky jsou to ulice Krakovská, Bartolomějská a Benediktská. Dále je to autobusové nádraží Na Knížecí a Park Folimanka, odkud je to kousek do ulice Horká, jež byla v minulosti považována za nejnebezpečnější. Ani vestibuly metra nemusí působit moc příjemně. Pomyslným drogovým rájem jsou Holešovice. Před hlavním vlakovým nádražím se často vyskytují bezdomovci, a to v přilehlém parku označovaném jako „Sherwood“. V lokalitě Žižkov se shlukuje tamní podsvětí.
Praha patří cenově spíše k těm dražším městům České republiky. Vliv na to má značný příliv zahraničních turistů a fakt, že jde o nejnavštěvovanější město Česka. O cenových nákladech si můžete udělat představu z několika níže uvedených průměrných cen za vybrané zboží a služby.
Praha je hlavním dopravním uzlem České republiky, takže dostat se do ní lze nejrůznějšími způsoby. Může to být po dálnici D1 od Brna a Ostravy, po dálnici D5 z Plzně nebo po dálnici D11 od Hradce Králové. V rámci silniční dopravy po městě využívejte Pražský okruh a Městský okruh. Kvůli systému zón placeného parkování v centru je lepší využívat odstavná parkoviště označovaná P+R.
Do Prahy lze přicestovat také vlakem na Hlavní nádraží. Po železnici se lze dopravit i do některých ostatních částí metropole, jakými jsou Vršovice, Dejvice, Holešovice, Kyje, Hostivař a další. Je však pravdou, že železnice do systému Pražské integrované dopravy moc nezapadá. Páteří dopravy v Praze je metro, které doplňují tramvajové, trolejbusové a autobusové spoje.
Alternativou se vám mohou stát místní taxi služby, kterých zde jezdí více než dost.
Město jako takové myslí i na cykloturisty a nabízí spoustu hlavních cyklostezek vedoucích zajímavými místy metropole. Podél řeky, do parků a ke krásným vyhlídkám. Zmínit můžeme například oblíbenou cyklotrasu do Trojské Zoo. Řadu hlavních památek Prahy si projdete i pěšky, minimálně co se týče centra.
V Praze se nachází velké mezinárodní Letiště Václava Havla, které má celkem tři terminály. K přesunu mezi jednotlivými terminály můžete využít minibusů nebo půjdete pěšky. Počítejte s dobou 30 minut. Kód letiště je PRG.
Centrum Prahy je od letiště vzdáleno asi 23 kilometrů. K dopravě můžete využívat autobusových linek č. 100, 119 a 191, popřípadě noční linku č. 910. Alternativou jsou místní taxi služby. Na letišti má pobočku i několik známých autopůjčoven typu Europcar Praha, Hertz a ostatní. Když budete chtít zaparkovat na letišti Václava Havla, vybírat budete ze tří parkovacích domů. Krátkodobé expresní parkování na 15 minut je zdarma.
Pokud se rozhodnete přenocovat v blízkosti Letiště Václava Havla, využijte některý z blízkých hotelů a ubytovacích zařízení.
Portál cKlub.cz je "sociální síť" a prodejní zájezdový web v jednom. Obsahuje akční i klasické nabídky, diskuzní fórum, blog, důležité informace i zkušenosti a fotky od ostatních dobrodruhů.
Cestuj, sdílej, komunikuj - cKlub.cz je vše, co cestovatel potřebuje k naplnění svých snů.
Provozovatel portálu: cklub s.r.o, Pod Stárkou 1560/35, Praha 4
IČ: 06657524
