Luxor: průvodce

Luxorský chrám představuje rozlehlý chrámový komplex, jež se nachází na východním břehu řeky Nil ve městě Luxor. Udává se, že pochází z roku 1400 před Kristem, kdy ho faraon Amenhotep III. nechal vystavět. Chrám je zasvěcen třem významným thébským bohům, a to Amonovi, Mutovi a Chonsovi. Původní Amenhotepův chrámový komplex, jež v podstatě tvoří pouze zadní část, byl za vlády panovníka 19. dynastie, Ramesse II., výrazně rozšířen. Bylo postaveno další sloupové nádvoří, obří obelisky nebo také mohutná věžovitá stavba, která je označována jako pylon. Pozoruhodné jsou také sfingy, jež po obou stranách lemují alej do vchodu Luxorského chrámu. Původně byla tato cesta dlouhá třicet kilometrů, neboť spojovala chrám Luxor s chrámem v Karnaku. Zajímavostí je, že během doby Nové říše měly sfingy hlavu berana. Až faraon 30. dynastie, Nachtnebef, je nechal nahradit královskými hlavami. 

Chrámový komplex v Karnaku se nachází zhruba tři kilometry od Luxorského chrámu. Je to největší chrámový komplex v Egyptě vůbec, a také se řadí mezi ty nejlépe dochovalé. Hlavní chrám, jež představuje ten největší, je zasvěcen bohu Amonovi. Zbylé dva chrámy jsou zasvěceny bohyni Mut a bohovi Chonsu. Udává se, že nejstarší části chrámu pocházejí z doby 1950 před Kristem. Chrám byl ale postupně rozšiřován v průběhu dalších 500 let minimálně, neboť si faraoni nechávali přistavovat různé části. Alej před chrámem je stejně tak jako u Luxoru vyzdobena desítky sfingami. Další zajímavostí je tzv. Hypostylova síň. Tato síň ze 134 mohutných sloupů vystavěných v šestnácti řadách má rozlohu téměř 5 000 m2. Sloupy vystavěné faraonem Setim I. mají výšku 10 metrů a 12 prostředních sloupů, jež nechal zhotovit faraon Ramesse II., je vysokých 21 metrů. Prohlídku tohoto chrámového komplexu si zkrátka musíte naplánovat.

Muzeum mumifikace se nachází v centru města Luxor na břehu řeky Nil. Muzeum vám poskytne ten nejlepší obraz toho, jak probíhala staroegyptská mumifikace. Uvidíte mumie, dostane se vám výkladu o procesu balzamování a různých dalších technikách, kterými byli pohřbívány i například kočky nebo krokodýli. Také budete mít možnost si prohlédnout další exponáty, které s tímto uměním souvisí, jako nástroje k mumifikaci, amulety, schránky, balzamovací materiály a mnoho dalšího.

Luxorské muzeum se nachází hned v centru města na pobřeží Nilu. Muzeum, jež bylo založena v roce 1975, disponuje rozsáhlou sbírkou památek ze starověkého Egypta. Můžete si zde prohlédnout artefakty z hrobky faraona Tutanchamona, sbírku soch z dob Nové říše nebo dokonce mumie panovníků Ahmose I. a Ramesse I. 

Údolí králů je místem, které ve starověkém Egyptě plnilo funkci pohřebiště pro faraony a jiné mocné šlechtice. Udává se, že bylo aktivně využíváno za dob 16. až 11. století před Kristem, tedy během panovníků 18., 19. a 20. dynastie. Toto údolí, jež bývá také někdy nazýváno jako Brána králů, se nachází severozápadně od Luxoru a je zasazeno do vápencového masivu v Libyjském pohoří. Údolí králů je rozděleno na dvě části. V západním údolí se nachází pouze čtyři hrobky, z nichž dvě jsou královské - patří faraonovi Amenhotepovi III. a faraonovi Ajemu II. Východní údolí obsahuje 61 hrobek, přičemž poslední dvě byly objeveny nedávno. Od roku 1979 je toto Údolí králů pro své významné poklady zapsáno na seznamu UNESCO.

Údolí královen je vzdálené zhruba 7 kilometrů jihozápadně od Údolí králů. Ve starověkém Egyptě toto místo sloužilo k pohřbívání manželek faraónů. Údolí bylo nazýváno také jako Místo králových dětí, neboť se zde během 18., 19. a 20. dynastie pohřbívaly i princové a princezny. Pro starověké Egypťany bylo toho místo posvátným, zdejší Thébský štít představoval pyramidy ze Staré říše a jeskyně, kde byly manželky nebo děti uchovány, symbolizovaly lůno bohyně Hathor. V Údolí byla jako první pohřbena královna Satre, manželka Ramesse I. Dále zde byly objeveny hroby tří synů Ramesse III. Za největší objev se ale považuje hrobka královny Nefertari, manželky Ramesse II. Říká se, že je nejkrásnější hrobkou v rámci celé thébské nekropole.

Tento chrám je jedním z nejimpozantnějších vůbec. Nachází se v komplexu zvaném Dér el-Bahrí, který zahrnuje nejdříve postavený chrám Mentuhotepa II. vládnoucího v 11. dynastii. Následně, během 18. dynastie, zde faraon Thutmose III. a královna Hatšepsut nechali postavit své chrámy. Velkou zajímavostí je, že královna Hatšepsut vystupovala jako faraon, tedy jako muž. Při vystupování si oblékla mužské oblečení a připínala nepravé vousy. Proto se ji také někdy přezdívá vousatá královna. Chrám, jež si nechala vystavět, je doslova přilepen na Libyjském masivu a navíc, část je zapuštěna přímo do skály. Chrám je obrovský, rozkládá se na třech terasách, které jsou ohraničeny tzv. sloupořadím. Chrám se v egyptštině jmenuje Džeser - Džeseru, což v překladu znamená nejposvátnější z nejposvátnějších.

Zádušní chrám Sethiho I. se nachází blízko vesnice Kurna nedaleko města Luxor. Chrám je zasvěcen bohu Amonovi a Ramessovi I., otci Sethiho I., který ještě neměl žádný zádušní chrám postavený. Původní stavba byla velkolepá, chrám byl obehnán bytelnou hradbou a pylony oddělovaly jedno nádvoří s palácem od druhého nádvoří. Palác sloužil k rituálům, kdy byl zemřelý faraon zvěcněn do podoby sochy. Jediný chrám, jež se nacházel nad úrovní nádvoří, je stále zachovalý. Je trojdílné struktury, přičemž uprostřed se nachází hypostylová (sloupová) síň. Na nádvoří jsou výklenky se sochami samotného Sethiho I.

Memnonovy kolosy představují dvě sochy, kamenná dvojčata, jež by měly zobrazovat slavného faraona Amenhotepa III. sedícího na trůně. Tyto sochy, jež jsou již z velké dálky viditelné, se tyčí na západním pobřeží - naproti Luxoru. Leží vedle zádušního chrámu stejného panovníka. Za zády soch se poté rozprostírá již thébská nekropole. Dnes sochy měří necelých 17 metrů, ale v době svého vzniku se tyčily až do výše 21 metrů, neboť na hlavách měly královské koruny, jež se ale nedochovaly.