Litva: průvodce

Být ve Vilniusu a nenavštívit hradní věž Gediminas, která se stala jeho symbolem, je stejné jako strávit týden v Římě a nezaskočit do Vatikánu. Tato věž je turisticky nejnavštěvovanějším místem litevského hlavního města. Hrad byl postaven na přelomu konce 13. a počátku 14. století. Zakladatelem byl velkovévoda Gediminas, po němž nese své jméno. Během následujíchc 700 let se hrad zřítil a byl opakovaně přestavován. Dodnes se zachovala pouze jeho západní věž, která byla v letech 1948-1949 restaurována.

Výstup na kopec s hradní věží láká nejen na zajímavou expozici uvnitř "hradu", ale také na kouzelná panoramata. Mimochodem, při pohledu na Staré Město si jistě všimnete obrovské Vilniuské univerzity, jedné z nejstarších v Evropě. 

Asi 12 kilometrů severně od města Šiauliai se nachází nejvýznamnější poutní místo Litvy - tzv. Hora křížů (litevsky Kryžių kalnas). Na malém pahorku v polích se tu tyčí nepřeberné množství křížů různých podob i velikostí z nejrůznějších materiálů, od kovových až po ty umělohmotné. Kříže zde tvoří hustou spleť bez ladu a skladu. Dle dochovaných záznamů na tomto místě stával ve 14. století hrad, v kronikách zvaný Kula, který zničili při svých nájezdech livonští rytíři. Jiné zroje uvádí, že se tu první kříže objevily v 19. století po nájezdech Rusů. V povědomost vstoupila i legenda o otci, který zde postavil kříž jako prosbu Bohu, aby uzdravil jeho dceru. Ta se údajně zázračně vyléčila a od té chvíle sem lidé začali nosit kříže a křížky. 

Ačkoliv se Rusové během minulého století snažili tuto litevskou mohylu opakovaně zničit, navzdory jejich úsilí zde dnes stojí více než 40 000 křížů. Místo dokonce navštívil i sám papež Jan Pavel II. v roce 1993. Devět let na to byl vrch zapsán na seznam  UNESCO.

Kurtská kosa (též Kuronská či Kuršská kosa) je 98 kilometrů dlouhý a necelé 4 kilometry široký pás země rozdělený mezi Litvu a Rusko. Tvoří jej převážně písečné duny a nachází se zde několik malých vesniček. Poloostrov je domovem vzácného ekosystému tvořeného hejny ryb, ptactvem a losi. Oblast je od roku 2000 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. 

Podle litevské mytologie vytvořila Kurskou oblast obryně Neringa, která zde navršila písečné duny jakožto ochranu místním rybářům před rozbouřeným mořem. 

Národní park Aukštaitija leží asi 100 km severně od hlavního města Vilnius. Byl založen v roce 1974 a je nejstarším z pěti národních parků v Litvě. Park byl přejmenován po regionu Aukštaitija. V roce 1991 byly založeny další čtyři parky, které byly pojmenovány podle etnografických oblastí Litvy. 

Území parku zabírá 405,7 km². Přes 70 procent jeho území pokrývají lesy. 80 procent lesů jsou borové porosty, některé dosahují stáří 200 let.

Kernavé bývalo ve středověku důležité feudální město, které ve 14. století zničili nájezdníci Řádu německých rytířů. Dnes je toto místo významným archeologickým nalezištěm. Nachází se asi 35 kilometrů severozápadně od Vilniusu, v údolí řeky Neris. Oblast je komplexním souborem archeologických objektů zahrnující město Kernavé, pozůstatky pevnosti, neopevněná sídliště, pohřebiště a další historické a kulturní památky od pozdního paleolitu až po středověk. Na pozemku o rozloze 194,4 ha se zachovaly stopy dávného využívání půdy a také pozůstatky pěti impozantních hradišť, které jsou součástí mimořádně rozsáhlého obranného systému. 

Palanga je oblíbené litevské přímořské letovisko, které leží asi 25 kilometrů severně od přístavního města Klaipédy. V minulosti se pyšnilo statusem luxusního letoviska na břehu Baltského moře, kde s oblibou trávilo dovolenou tisíce návštěvníků. Palanga se pyšní dlouhou písečnou pláží, která láká k odpočinku a relaxaci, zažijete zde bujarý noční život, nechybí ale ani například botanická zahrada či novorenesanční zámek. 

Perkunasův dům je jednou z nejoriginálnějších a nejpozoruhodnějších gotických staveb v Litvě. Tato cihlová budova se zdobeným štítem a prostornými sklepy, postavená na konci 15. století hanzovními obchodníky, se nachází ve městě Kaunas, poblíž kostela Vytautas.
Skutečný účel budovy není znám. Existuje legenda o soše božstva Perkūnase nalezené ve zdi budovy, o kněžkách, které se staraly o věčný oheň; nicméně rozsáhlá sbírka artefaktů nalezených výzkumníky naznačuje, že se jednalo o obchodní kancelář, která patřila hanzovním obchodníkům.
V současné době dům Perkūnas patří Kaunasskému jezuitskému gymnáziu. V domě se nachází expozice života a díla Adomase Mickevičiuse, umělecká výstava a koncertní síň.

Rumšiškés je městečko nedaleko Kaunasu a zároveň největší skanzen v Evropě. S přibližně 150 budovami rozmístěnými na 195 ha upravených ploch patří také mezi největší muzea na světě. Rozlohou se rovná celému Monaku a je čtyřikrát větší než Vatikán. 

Skanzen/muzeum byl založen v roce 1966a téměř všechny zdejší objekty byly přesunuty odjinud. Chatrče, kůlny, farmářské domy, mlýny, kostely, dílny, hostince z 19. století se nacházely po celé Litvě. Objekty byly zachráněny před zničením tím, že byly znovu postaveny právě na tomto území, kde utváří ujedinělý komplex, jenž dává nahlédnout do minulosti Litvy. Budete-li chtít prozkoumat celou oblast, vězte, že nachodíte dobrých 10 kilometrů. Velkou část skanzenu tvoří otevřená prostranství, rybníky a lesy, které zapojují odlehlejší části "vesnic" do konceptu. 

Rekonstrukce domácího života, tradic litevských rolníků, řemeslnických dílen, mlýnů i zemědělského nářadí dává návštěvníkům autentický zážitek, díky kterému se snadno přenesou zpět v čase. Svou návštevu skanzenu navís můžete zpestřit jízdou na koni nebo si vlastnoručně vyrobit nějaký ten suvenýr. 

Otevírací doba a vstupné: informace najdete zde. 

Observatoř v Molėtai byla otevřena v roce 1969, leží asi 70 km od hlavního města Vilnius a ročně ji navštíví stovky exkurzí. Při návštěvě této ikonické hvězdárny získáte bohaté informace o úspěších světové i litevské astronomie a prohlédnete si zdejší dalekohledy včetně ostatního vybavení. Jižní strana hvězdárny je navíc osazena slunečními hodinami a v blízkosti kopulí dalekohledů najdete výstavu mytologických kamenů. Tyto kameny s miskovitými dutinami byly před stovkami let používány ke sběru a udržování posvátné vody Perkunase, pohanského boha hromu. Interiér hvězdárny zdobí vitráže na astronomická témata.

Otevírací doba:

Pondělí - čtvrtek: 10:00 - 18:00 hod.
Pátek: 10:00 - 20:00 hod.
Sobota: 11:00 - 21:L00 hod.
Neděle: Zavřeno.

Druhý největší bludný kámen v Litvě nese jméno Puntukas a nachází se asi 6 kilometrů jižně od města Anykščiai. Až do objevení bludného kamene Barstyčiai v okrese Skuodas v roce 1957 se věřilo, že je to největší kámen v Litvě. V roce 2000 byl vyhlášen geogolickým památníkem. Jedná se o historickou, mytologickou a přírodní památku.

Kámen o hmotnosti kolem 265 tun je tzv. glaciální sediment, na místo se dostal pohybem ledovců během posledního glaciálu, pravděpodobně z Finska. Měří 6,9 m na délku, 6,7 m na šířku a 5,7 m na hloubku. Jeho načervenalá hmota obsahuje velké krystaly draselného živce obklopené zelenými prstenci oligoklasu.

V roce 1943 vytesal sochař Bronius Pundzius basreliéfy letců Stepona Dariuse a Stasyse Girėna, pilotů Lituanicy. Jde o jejich závěť litevskému lidu. 

Ikonický hrad Trakai patří k nejoblíbenějším turistickým cílům Pobaltí. Nachází se ve městě Trakai, na jezeře Galve a je obklopen několika jezery, což z něj činí doslova pohádkové místo. Gotický hrad z červených cihel byl postaven ve 14. století a sloužil jako sídlo litevských knížet. V té době totiž bylo Trakai hlavním městem. Jedná se o jediný ostrovní hrad ve východní Evropě. Jedna z nejvýznamnějších litevských památek je s pevniou spojena pomocí pěšího dřevěného mostu. 

Během 16. století se panovníci začali přesouvat do Vilniusu a hrad tak pomalu ztrácel na významu. Postupně chátral a na čas sloužil jako vězení. Časem z něj zbyly jen ruiny, v průběhu 20. století se dočkal přestavby, která trvala do 90. let. 

Dnes je hrad opřístupný turistům, včetně 9 obytných komnat, zbrojnice, kasemat, i největší místnosti hradu. Historické muzeum Trakai má rozsáhlou expozici středověkých exponátů. Na tomto nádherném místě se také pořádá mnoho koncertů a různých akcí.

V historické části města Vilnius, konkrétně na Katedrálním náměstí, najdete další významnou památku, a to římskokatolickou katedrálu svatého Stanislava. Původně dřevěný kostel pochází z 15. století a postupné přestavby mu daly háv všech architektonických slohů. Od roku 1777 šlo o klasicistní kostel, v roce 1998 byl navrácen římskokatolické církvi. 

Po bocích chrámů stojí 6 sloupů v dórském stylu. Pod nimi se na jižní straně nacházejí sochy litevských velkoknížat a na severní straně je to pět soch svatých jezuitského řádu. V kryptě katedrály se nachází hroby několika monarchů monarchů, včetně dvou královen a bývalé manželky panovníka Sigismunda Augusta.

Litevské Muzeum okupace a bojů za svobodu vzniklo v roce 1992 a nachází se v bývalé budově KGB. Jeho návštěva obohatí každého, kdo se alespoŇ trochu zajímá o historii tohoto pobaltského státu. Muzeum vystavuje dobové fotografie, listiny týkající 50leté okupace Sověty, nahlédnete do poravčí místnosti a celkově získáte širší pohled na výraz "genocida".