Maribor, druhé největší město na Slovinsku, představuje ideální cíl pro každého, kdo si na dovolené rád užívá dobré jídlo, pití a nádhernou přírodu spojenou s historickými památkami. Město, ležící v podhůří slovinského pohoří s názvem Pohorje, se může pochlubit dlouhou historií, která sahá až do 10. století.
Během krušných let své existence hrál Maribor vždy důležitou úlohu na severním Slovinsku, zejména během trvání Jugoslávie, kdy se z něj stalo centrum automobilové výroby.
V posledních desetiletích ovšem město ztrácí pověst špinavého průmyslového centra a ukazuje světu mnohem přívětivější tvář symbolizovanou sklenkou dobrého vína, vypitou za svitu slunce zapadajícího za horské vrcholky. Ať tak či onak, Maribor je rozhodně místo, které stojí za návštěvu.
Ve městě s tak bohatou historickou tradicí se rozhodně vyplatí začít prohlídku právě nejstaršími pamětihodnostmi. Paradoxně, těch ve městě naleznete méně, než by se dalo čekat, zejména kvůli tomu, že během nacistické okupace město silně utrpělo a část historického jádra byla zničena.
Pokud se procházíte skrz nejstarší části města, zjistíte tedy, že byly mnohdy přestavěny v moderním stylu. Přesto zde naleznete několik historických budov, které stojí za návštěvu. Jednou z nich je katedrála sv. Jana Křtitele, která byla postavena již ve 12. století, v románském slohu. Později byla doplněna o gotický chór a klasicistní zvonici, takže představuje zajímavý mix různých architektonických slohů. Nedaleko od katedrály můžete nalézt také zbytky středověkého hradu, ve kterém se dnes nachází Regionální muzeum, kde se dozvíte více o minulosti i současnosti kraje kolem Mariboru.
Na hlavním náměstí, zvaném Glavni trg se nachází radnice, vybudovaná během 16. století, která rozhodně stojí za vidění. Zejména ulice kolem tohoto náměstí jsou plné zachovalých měšťanských domů a jsou ideální destinací pro večerní procházku, zakončenou posezením v jedné z místních restaurací.
V Mariboru sídlila v minulosti také početná židovská komunita a na místě bývalého ghetta můžete nalézt synagogu, která byla zničena během druhé světové války, ale byla znovu obnovena.
Kolem Mariboru se zachovaly také zbytky hradeb, které město úspěšně chránily proti nájezdům uherských králů. Součástí hradeb byl kdysi i Dům Staré révy, před kterým se nachází další z perel Mariboru. Jedná se o 400 let starý keř vinné révy, který byl dokonce zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO. Stáří keře potvrdili francouzští genetici. Co je ještě zajímavější, réva je dodnes plodná a produkuje až 55 kilogramů hroznů ročně. Bohužel, víno, které se z nich vyrábí, je pro běžné smrtelníky nedosažitelné a podává se zejména během státních návštěv. Což ovšem neznamená, že by milovníci vína museli z Mariboru odjet s prázdnou. Na okolních kopcích se dodnes pěstuje réva a excelentní vína z mladších keříků můžete ochutnávat podle libosti.
Městem protéká řeka Dráva, která byla kdysi významnou obchodní tepnou celého Slovinska. Maribor měl tedy i vlastní funkční přístav s názvem Lent. Ten je dnes již zbytečný, ale pobřeží řeky je ideálním místem pro dlouhou procházku. I místními je využíváno jako korzo.
Přes řeku Drávu se také tyčí Červený most, postavený za dob Rakouska-Uherska, spojující obě poloviny města. Pokud si chcete užít ještě více červené barvy, vystoupejte na nejvyšší vrchol ve městě, zvaný Piramida. Z výše 386 metrů budete mít rozhled na červené střechy města, které jsou jeho poznávacím znamením.
Pro milovníky festivalů a dalších hudebních akcí je Maribor také ideální destinací, vzhledem k tomu, že jsou zde pořádány s železnou pravidelností.
Pokud nejste příznivci dlouhého pobytu ve městě, vydejte se do hor, obklopující Maribor. Pohorje nabízí vyžití jak v létě, vzhledem k síti turistických tras, tak v zimě, díky lyžařskému středisku Maribor Pohorje.
Slovinská kuchyně je proslulá tím, že do sebe během let absorbovala vlivy z okolních zemí. Setkáme se zde tedy s lehkými jídly středomořského původu, ale i s rakouskými řízky a ostrými omáčkami z maďarských rovin.
To ovšem neznamená, že bychom zde nenašli i řadu čistě národních jídel. Velmi dobrý je slovinský chléb, zvaný kruh. Ten je k dostání po celé zemi a stal se jedním z ikonických pokrmů. Podobný trend je možné pozorovat u řady dalších jídel. Slovinsko je malá země, a proto jsou původně krajové speciality často přejaty celým národem.
Základem většiny slovinských pokrmů je maso a to často z velmi kuriózních živočichů. Dodnes si zde můžete pochutnat na koňském steaku a ještě donedávna bylo možné ochutnat i maso medvědí. Běžné jsou také ryby, buď ty mořské, nebo říční. Výborní jsou pstruzi, žijící v řece Soči a Drávě.
Slovinci jsou národem houbařů a proto je jedním z oblíbených pokrmů houbové rizoto, zvané gobova rižota. Houby se ovšem objevují i v mnoha dalších pokrmech.
Dalším národním pokrmem, který je k dostání opravdu všude, je Kranjská klobása. Ta si vysloužila i mezinárodní ochranu a musí se na ní používat maso té nejlepší kvality. Základem klobásy je vepřové maso, dalšími ingrediencemi je maso hovězí a slanina. Nejčastěji je podávaná s curry či slovinským chlebem.
Kisla Juha je obdobou naší zabijačkové polévky. Najdeme v ní spoustu zelí, vepřových nožek a části z vepřové hlavy. Je typická zejména pro horské oblasti Slovinska, tedy i okolí Mariboru. Další polévkou je tzv. Kokšja juha, která se vaří po celém Slovinsku, ale říká se, že co kuchař, to verze této polévky.
Dalším zajímavým pokrmem je ričet, což jsou v zásadě jemně vařené ječmenné kroupy, doplněné o slaninu, vepřové maso či uzená žebra.
V okolí Mariboru nalezneme také mnoho dezertů, na kterých si můžete pochutnat. Prekmurska gibanica je v zásadě listové těsto poskládané do několika vrstev, doplněné o mák, ořechy a jablka. Pochází původně z oblasti Prekmurje, ale dnes je možné ji ochutnat prakticky kdekoliv.
Návštěva Mariboru by nebyla kompletní, kdybyste vynechali ochutnávku místního vína. Velmi známé je víno pěstované na svazích kopce Piramida, nesoucí stejné jméno. Celým Mariborem dokonce vede tzv. Vinska cesta, která vás provede nejznámějšími vinnými sklípky ve městě. Stačí ji tedy následovat, a vaše chuť na víno bude jistě uspokojena.
Přestože se Maribor nachází daleko od moře, podnebí je zde velmi mírné. Můžete si zde užívat až 266 slunečných dní. Právě díky tomu se zde tak daří vinné révě. Zimy jsou relativně chladné, ale málokdy se zde setkáte s opravdu tuhými mrazy. Většinou se teploty drží okolo nuly a zima zde nekraluje nijak dlouho. Jaro zde začíná již koncem února, mnohem dříve, než je obvyklé v České republice. V létě se teploměr nezřídka vyšvihne až ke 30 stupňům a letní návštěva Mariboru tak má až tropický nádech.
Maribor i Slovinsko jsou považovány za velmi bezpečné země. Patří dokonce mezi prvních deset nejbezpečnějších zemí. Jako v každém větším městě, je samozřejmě rozumné si dávat pozor na zavazadla a kapsáře ve větších davech. Ale ani kapsářství není ve městě příliš rozšířeno, natožpak majetková kriminalita horšího rázu.
Slovinsko vstoupilo v roce 2007 do Evropské unie a brzy vyměnilo svůj tolar za euro. Není třeba tedy příliš komplikovaně zjišťovat kurz místní měny, stačí vyměnit koruny za eura.
Cenová hladina pro cestovatele z Čech se pohybuje o něco výše, než na co jsme zvyklí z domova. Nejvíce se to odráží v cenách ubytováni, relativně draho vás ale přijde i lokální doprava. Naopak ceny potravin v obchodech se většinou pohybují poměrně blízko k českým. Při nákupu mléčných výrobků a masa v supermarketu zaplatíte skoro stejně jako u nás, připlatíte si ale v restauraci (očekávejte navýšení o cca 100 korun)
Při cestě do Mariboru můžeme využít jak leteckou, tak autobusovou dopravu. Pokud se rozhodnete pro letadlo, je nejčastější přistát v Lublani či Grazu a dorazit do Mariboru autobusem. Autobusová doprava ovšem vyjde suverénně nejlevněji. Z Prahy do Mariboru se dostanete v průměru za 700 korun, ale je třeba se připravit na delší čas na cestě.
V samotném městě máte několik možností, jak se pohybovat.