Vzhůru za dobrodružstvím.
Petra je největším tahákem celého Jordánska a jedním z nejkrásnějších klenotů zachovalé starobylé architektury za kterým se sjíždějí lidé z celého světa. Jedná se o unikátní skalní město a archeologické naleziště, kde se dá strávit několik dnů procházením památek a nasáváním jedinečné pouštní atmosféry.
Turistika je hlavním zdrojem zdejší obživy a místní jsou připraveni na nájezdy turistů svou pohostinností. Zastavit se můžete v místní restauraci nebo na tržišti nakoupit nejrůznější suvenýry, od vzácného koření až po koberec.
Budovy vytesané do pískovce, které nemají nikde jinde obdoby, jsou svědky doby, kdy zde žil národ Nabatejců, o jejichž historii mnoho nevíme. Při návštěvě Petry tak vstupujete do míst opředených tajemnem i žijících současnou lokální kulturou. A pokud jste se někdy chtěli cítit jako Indiana Jones, pak je pro vás Petra jedinečnou příležitostí. Natáčel se zde totiž třetí díl této filmové ságy, Poslední křížová výprava.
Klášter Ad-Deir je jednou z nejikoničtějších památek Petry. Po Al Khazneh jde o druhou nejnavštěvovanější památku ve skalním městě, přestože se nachází vysoko v kopcích severozápadně od centra města. Abyste se ke klášteru dostali, musíte zdolat 800 schodů vytesaných přímo do skály. Cesta trvá 45 minut až hodinu. Už okolní krajina vás uchvátí a výsledná podívaná rozhodně stojí za to. Na výšlap si můžete pronajmout osla.
Samotný klášter je 45 metrů vysoký a 50 metrů široky. V roce 1991 byl čištěn, přičemž byl objeven nápis "sympozium Obodase, boha“. Ten naznačuje, že byla stavba zasvěcena nabatejskému králi Obodasovi I., který byl po smrti zbožněn. Kříže vytesané do zdí mohou znamenat, že stavba byla v byzantském období využívána jako kostel.
Architektura kláštera reprezentuje klasický nabatejský styl, který je směsicí stylu helénistického a mezopotámského. Fasáda se pak může pochlubit dórskou kladí.
Klášter byl využit k natáčení několika populárních filmů jako například Transformers: Pomsta poražených z roku 2009.
Al Khazneh je nejnavštěvovanějším místem ve městě Petra. Zásluhu na tom má fakt, že Al Khazneh se pyšní nejpropracovanější strukturou a výzdobou. Má se za to, že chrám byl mausoleem krále Aretase IV. Beduíni později věřili, že v sobě skrývá velké bohatství, a proto se chrámu začalo říkat Treasury. Na fasádě jsou dodnes patrné stopy po kulkách, jelikož Beduíni doufali, že některé části jsou duté, a když je rozstřílí, vyvalí se z nich bájný poklad.
Fasádá Al Khaznehu se pyšní nádhernou květinovou a figurální výzdobou. Podle některých odhadů mohla práce na výzdobě trvat až tři roky. Díky svému umístění na západní straně úzké rokle byl chrám po staletí lépe chráněn před deštěm a větrem, díky čemuž přežil v tak zachovalém stavu.
As-Siq, známý také jako Siqit nebo jen Siq, je hlavní vchod do města Petra. Jde o úzkou rokli, která je v některých metrech široká pouhé 3 metry, a vine se přibližně 1,2 kilometru hluboko do hor. Končí u nejnavštěvovanější památky Al Khazneh. Široké údolí nacházející se před roklí je známé jako Bab as-Sīq neboli Brána do Siq.
Severně od Kolonádní ulice v centru města stojí Byzantský kostel. Přestože se z něj do současnosti dochovaly jen trosky, jde o nádherný příklad byzantské architektury ve městě. Jde o jeden ze tří byzantských kostel. Tento se však vyznačuje bohatou a dobře zachovanou mosaikovou výzdobou. Zároveň jde o cenné naleziště přibližně 150 zachovalých svitků papyrusu, které pomohly vědcům pochopit způsob života ve městě během byzantského období.
Jde o krásnou ulici, která se vine skrz město. Z každé strany je lemována chrámy, veřejnými budovami, ale i obchodníky a stánky se suvenýry. Z historických budov můžeme jmenovat například chrám Qasr al-Bint, Great Temple neboli Velký chrám nebo Nymphaeum, ze kterého dnes zbyly jen trosky. Při procházce Kolonádní ulicí zkrátka nebudete vědět, na co dřív koukat.
High Place of Sacrifice znamená v překladu Vysoké místo obětí. Jde o místo, které bylo s největší pravděpodobností využíváno k vykonávání pohřebních rituálů nebo náboženských rituálů, jenž byly prováděny k uctění bohů. Důkazem toho, jsou vytesaná koryta ve skále, která měla usměrňovat krev obětních zvířat. Místo dále zdobí až 6 metrů vysoké obelisky opět vytesané ze skály.
Místo bylo vystavěno na vrcholku Jebel Madbah. Abyste se sem dostali, musíte zdola několik desítek schodů vytesaných přímo do skály. Výsledný výhled na celou Petru ale opět stojí za tu námahu.
Obelisk Tomb (v překladu: Obelisková hrobka) jsou majestátní hrobky nacházející se u vchodu do Siqu. Přízvisko obelisková získala hrobka díky čtyřem obeliskům, jenž ji zdobí. Společně s jednou postavu uprostřed obelisky pravděpodobně představují pět lidí, které zde pochovali. Stavba je výjimečná tím, že je představitelem kombinace egyptské a řecko-římské architektury.
Na první pohled se hrobka jeví jako dvoupodlažní. Ve skutečnosti bylo horní patro přistavěno mnohem později na již existující strukturu. Spodní část je známá jako triclinium neboli jídelna. V minulosti bylo využíváno jako místo konání pohřebních obřadů.
Královské hroby, které patří mezi jedny z nejpůsobivějších pohřebišť v Petře, byly vytesány do západní stěny masivu Jebel Al Khubtha. Kdysi mohly Královské hrobky soupeřit s krásou chrámu Al Khazneh. Naneštěstí nejsou tak dobře chráněné a nápory větru si brzy vybraly svou daň.
Součástí Královských hrobek je i Palace Tomb. Jde o hrobku jejíž název "Palác" je odvozen od jejího vzhledu, který díky bohatě zdobené fasádě nápadně připomíná římské paláce.
Chrám Qasr al-Bint je jedinou volně stojící budovou, která v Petře alespoň částečně přežila staletí zemětřesení a silného větru. Zásluhu na tom může mít dřevo začleněné do stavby budovy, které mohlo zvýšit její stabilitu při seismických aktivitách v oblasti.
Chrám je postaven z kvádrových bloků. Přístup zajišťuje mramorové schodiště o 27 schodech. Půdorys chrámu je čtvercový. Jeho vnitřek se skládá z předsíně zvané pronaos, komory zvané naos a malé vnitřní části označované jako adyton, jejíž součástí je nejsvatější část chrámu zvaná cella.
Little Petra neboli Malá Petra je archeologické naleziště ležící severně od Petry. Jak název napovídá, jde o zmenšenou verzi velké Petry. Malá Petra je považována za předměstí Petry. Skládá se ze tří širších otevřených oblastí, které spojuje 450 metrů dlouhý kaňon. Pro návštěvníky Petry je tato oblast zpřístupněná zdarma a mnoho z nich toho využije i proto, že narozdíl od hlavního centra Petry bývá toto místo mnohem méně přelidněné.
Do Petry by se měli vydat především ti, které zajímá dávná historie a úchvatné pohledy na přírodní úkazy smísené s architektonickými skvosty. Celé město je ukryté ve skalách, které v některých místech sahají až do výšky 300 metrů. Do těchto skal byly vybudovány nejrůznější sídla a administrativní budovy původních obyvatel, Nabatejců. V podstatě se dá říct, že má Petra podobu obrovského amfiteátru, vyrytého do přirozené skalnaté krajiny.
Vaše cesta povede nejprve z moderního města Wádí Musa stezkou k tzv. Síku, neboli velmi úzké soutěsce vedoucí k samotné Petře. Před vstupem se projdete po mostu, který byl postaven jako ochrana města Wádí Musa před záplavami. Sík je dlouhý přibližně jeden kilometr a jeho šířka se v jednotlivých částech liší. V nejširších oblastech má soutěska 5 metrů napříč, projdete ale i místy, kde můžete rozpřáhnout ruce a dotknou se obou protilehlých stěn.
Po východu ze soutěsky vás přivítá nejúchvatnější pohled v celé Petře, který město symbolizuje na všech jeho vyobrazeních. Mluvíme samozřejmě o Al-Khazneh, neboli Pokladnici. Tajemstvím jejího dlouhodobého zachování v perfektním stavu je její poloha, která ji chrání před rušivými přírodními vlivy. Bohužel se nevyhnula narušení od lidských návštěvníků, kteří se snažili získat bájný poklad ukrytý v horním patře. I přesto je však Pokladnice stále neuvěřitelným příkladem nabatejské architektury a z její krásy neubylo ani za tisíce let existence. Pokladnice je vysoká 43 metrů a široká 30 metrů. Na jejích stěnách najdete vyobrazení bohů a v jejím stylu se mísí vlivy Řecka, Egypta a starobylého Říma.
O kousek dál za Pokladnicí se můžete projít po amfiteátru divadla, postaveného v době, kdy ještě možná žil Ježíš Kristus. Do výstavby zasáhli pozdější římští obyvatelé, když divadlo rozšířili o několik tisícovek míst.
Co by pouštním kamenem dohodil od divadla, najdete Kolonádní ulici, bývalé centrum celého města. Dominantou Kolonádní ulice je kašna, do níž stékala voda z nedaleké soutěsky. Hlavním lákadlem pro moderní návštěvníky jsou pozůstatky brány, která oddělovala běžnou obytnou část města od posvátných míst. Za branou se nacházely tedy především kláštery a budovy zasvěcené jednotlivým božstvům. K nejzachovalejším patří Ad-Dér, chrám, který svou podobou připomíná slavnou Pokladnici.
Výčet památek by mohl pokračovat ještě hodně dlouho, ale naštěstí se nachází blízko u sebe a návštěvníkům tak určitě nic neunikne. Nenechte si ujít ani pohled na západ slunce nad Petrou. Ten vám z paměti jen tak nevymizí.
Kdyby vás po cestě začaly bolet nohy, pak můžete využít služeb místních beduínů, kteří vás rádi svezou (za očekávaný poplatek) buď ve vlečce tažené koňmi nebo na hřbetu velblouda.
Jordánská kuchyně je bohatá na vůně a chutě vzdálené všemu, na co jsme zvyklí. Jako jeden z největších vývozců oliv na světě se dá od Jordánska očekávat, že tyto plody a olej z nich se budou na jejich stole objevovat hodně často. Většina jídel se zde neobejde bez velkého množství bylinek, koření, česneku, cibule a rajčatové omáčky, podobně jako v jiných středomořských zemích. Typický pro jordánská jídla je mix koření zvaný za’atar, ve kterém se mimo jiné objevuje bylina zvaná Sumac, dodávající pokrmům ryze jordánský nádech.
Na každé jordánské ulici najdete prodejce falafelu, kořeněné pochoutky z cizrny. Specifický především pro oblast kolem Petry je pokrm zaarb, maso pomalu pečené se zeleninou a kořením v písečné peci pod širákem. Pokud si ho dáte společně s beduíny, pak si dávejte pozor na etiketu. Po vytažení se maso odpadávající od kosti nabírá pravou rukou (levou ruku schovejte za zády) a pomalu se spolu se zeleninou zavine do kuličky, která pak putuje do vašich úst. Za vyzkoušení rozhodně stojí i místí hummus, velmi typické jídlo pro Jordánce, které si v posledních letech získalo mezinárodní oblibu.
V Jordánsku a zejména v okolí Petry panuje pouštní klima, takže se dopředu dobře připravte a vezměte si sebou zásobu tekutin na celý den. Průměrná teplota v letních měsících se pohybuje okolo 30 stupňů Celsia a slunce nepřestává pražit po celý den. Nezapomeňte tedy na ochranu před spálením kůže. Deštník nechte celkem v klidu doma, prší zde velmi málo, a především v zimě.
Jordánsko patří k relativně bezpečným zemím, kde se nemusíte bát místního zločinu, ani teroristických útoků. Turismus představuje hlavní ekonomický motor celé země a nejvíce to platí pro oblasti v okolí Petry. Všechny skupiny turistů vstupující do Petry jsou provázeny policejním doprovodem a není běžné, že by zde kdokoliv přišel k újmě na zdraví nebo majetku. Ani místní prodavači suvenýrů vás nebudou příliš obtěžovat, alespoň pokud rezolutně (a slušně) řekněte, že nemáte zájem nebo nebudete dlouho postávat kolem jejich stánku. Jordánsko je progresivní muslimskou zemí, kde i mnoho místních žen chodí nezahaleno. Turistky z Česka se tedy nemusí obávat nějakých sankcí, ani pohoršených pohledů.
V Jordánsku zaplatíte jordánským dinárem. Snažte se spíše mít dostatek peněz v bankovkách. Druhů mincí je mnoho a jsou rozdrobené na velmi malé částky – rychle se v nich proto přestanete orientovat. Občas ale může pomoci to, že popisky na penězích jsou nejen v arabštině, ale také v angličtině. Zásobu hotovosti budete potřebovat, protože platit kartami lze jen v opravdu velkých obchodních centrech, popř. na letišti v Ammánu.
Celkově jsou ceny vyšší než u nás. Nejvíce zaplatíte za průvodce a další turistické atrakce. Potraviny však stojí srovnatelně s cenami v Česku. Kilo jablek nebo banánů vás například vyjde na přibližně 40 korun. Pivo v Jordánsku není nejlevnější, za půllitr v restauraci zaplatíte nějakých 150 korun a láhev v obchodě vás vyjde na cca 120 korun. V restauracích se připravte na překvapení. Do částky za jídlo a pití se připočítává i daň a spropitné, takže oproti jídelníčku si připlatíte klidně o čtvrtinu více.
Do Petry se dostanete nejlépe z hlavního města Ammánu, kam od minulého roku létají přímé lety z Prahy. Cesta letadlem trvá přibližně 4 hodiny. Někteří cestovatelé létají nejprve do vzdálené Akaby, ta je od Petry ale opravdu hodně daleko. Z Ammánu se autem (ať už po vlastní ose pronajatým vozem nebo s taxíkem) dostanete za pár hodin. Z Akaby trvá cesta autem do Petry prakticky celý den a po podobném putování v Jordánském horku nebudete mít na památky ani pomyšlení.
Portál cKlub.cz je "sociální síť" a prodejní zájezdový web v jednom. Obsahuje akční i klasické nabídky, diskuzní fórum, blog, důležité informace i zkušenosti a fotky od ostatních dobrodruhů.
Cestuj, sdílej, komunikuj - cKlub.cz je vše, co cestovatel potřebuje k naplnění svých snů.
Provozovatel portálu: cklub s.r.o, Pod Stárkou 1560/35, Praha 4
IČ: 06657524
