Neipyijto je hlavním městem Myanmaru (dříve Barma). Statut hlavního města má Neipyijto pouze od roku 2005, kdy nahradilo původní metropoli Rangún. Na rozdíl, od mnoha jiných hlavních měst bylo Neipyijto postavené podle přesného plánu v místech, kde se předtím nacházela především džungle a sem tam menší vesnice. Podobná plánovaná města existují i jinde, například v Brazílii (hlavním městem je centrum administrativy Brasilia na místo největšího města Sao Paolo).
Ještě donedávna nebylo pro zahraniční návštěvníky vůbec snadné se do Neipyijta dostat. Bývalý vojenský režim si svoje nové sídlo ostře hlídal. Nyní se však můžete jeho krásami pokochat a zažít často poměrně bizarní situace. Rozloha Neipyijta přesahuje i velkoměsta jako New York a celá metropole je stavěná pro obrovské zástupy lidí, včetně například 20proudých silnice. Ve městě však žije pouze několik set tisíc obyvatel, které rozsáhlé ulice sotva naplní i během špičky. Neznamená to však, že by v Neipyijtu nebylo co shlédnout a navštívit. Naopak, v tomto megalomanském projektu se můžete na mnoho dní ztratit a prozkoumávat jeho zákoutí, ze kterých na vás dýchne historie i současnost Myanmaru.
Neipyijto je rozděleno do několika zón, z nichž do některých nebudete mít jako turista přístup. V obytné zóně se nachází více než 1000 čtyřpatrových domů, ve kterých žijí místní obyvatelé. Místa v těchto domech jsou přidělována na základě společenského statusu a rodinného stavu. Střechy těchto domů se liší barvou podle toho, v jakém oboru jeho obyvatelé pracují. Modré domy jsou pro pracovníky ministerstva zdravotnictví, zatímco v domcích se zelenou střechou žijí zaměstnanci ministerstva zemědělství.
Pouze z dálky můžete sledovat dění ve vojenské zóně, kam vás stráže nepustí bez speciálního povolení. Projít se však můžete po vládní a diplomatické zóně, v jejichž budovách se mísí vliv komunistického realismu s historickou myanmarskou architekturou. Podobné stavby nenajdete prakticky nikde jinde na světě.
Přestože město má pouze velmi krátkou historii a na mnoha místech skoro ještě můžete cítit dotek pravítka myanmarského urbanisty, lze i v Neipyijtu poznávat myanmarské dějiny. Zejména v podobě velkých pagod, posvátných zlatých staveb, kterých je po celém městě roztroušeno hned několik. Nejznámější a nejvýznamnější z nich je pagoda Uppatasanti, jejíž stavba započala v roce 2006 a skončila roce 2009. Tato pagoda je téměř přesnou kopií pagody Shwedagon, která stojí v bývalém hlavním městě Rangúnu. 99 metrů vysoký zlatý kolos vás skoro určitě uchvátí svojí krásou. Je to trochu, jako kdyby se v Brně rozhodli postavit svoji vlastní katedrálu svatého Víta, která by vypadala novější a zářila čistotou, naproti patině věků, kterou nese původní stavba. Mezi další významné místní pagody patří Maha Thetkya Yanthi Buddha či Thatta Thattaha Maha Bawdi Pagoda (jedná se o repliku nejslavnějšího buddhistického poutního místa Bodh Gaya).
Milovníkům přírody by nemělo ujít unikátní safari v Neipyijtu. Na 14 hektarech se můžete zblízka seznámit s mnoha druhy vzácných zvířat, nejen z Asie, ale také z Austrálie a Afriky. Pokud vám to nestačí, tak pokračujte do zoologické zahrady, která je největší svého druhu v jihovýchodní Asii.
Kousek od radnice se nachází rozsáhlé zahrady s vodními fontánami, velkými okrasnými oblouky a jezírky. Oáza klidu nejen pro myanmarské byrokraty. Vyhlášený je také tzv. bylinkový park, kde najdete široké spektrum léčivých bylin ze všech koutů Myanmaru. Nechybí ani místa kulturního vyžití v podobě koncertních sálů, divadel pod širým nebem či kin. Zkrátka, v Neipyijtu lze najít všechno, co patří k honosnému hlavnímu městu v jihovýchodní Asii, kromě jinde všudypřítomných davů. Rozhodně stojí za návštěvu a průzkum pro všechny, kteří touží objevovat skutečně nezvyklá nová místa.
Myanmarská kuchyně má mnoho společného s jídelníčky okolních zemí jihovýchodní Asie i dostatek zcela originálních chutí, které jinde nenajdete. Nejoblíbenějším pokrmem v celé zemi je salát z čajových lístků. Lehce nahořklé a kyselé listy se promíchají se zelím, rajčaty, ořechy a hráškem. Podávat lze jako přílohu i hlavní chod s rýží. Dalším typickým jídlem je rýže připravená podle stylu Shan také známá jako rybí rýže. Rýže je uvařena s kurkumou a smíchána s kousky sladkovodních ryb a česnekovým olejem. Nejlépe chutná rybí rýže v kombinaci s vařeným pórkem a vepřovými výpečky. Velmi oblíbené jsou nejrůznější varianty na kari, nejčastěji připravované z vepřového masa, krevet či skopového.
Čaj najdete v Myanmaru opravdu všude a při návštěvě nezapomeňte zavítat do některé z místních čajoven. Kromě lahodného nápoje zde ochutnáte i sladkosti, které na rozdíl od jiných Asijských pochoutek nejsou skoro nikdy zbytečně přeslazené V myanmarských dezertech se velmi často objevuje nastrouhaný kokos, rýžová mouka, mnoho druhů ovoce, tapioka a kokosové mléko.
V Myanmaru narazíte na dvě roční období – období sucha a období dešťů.b. Od března se do země přikradou monzunové deště, které mohou návštěvu Myanmaru docela znepříjemnit. A to ani nemluvíme o hrozných vedrech, která na vás čekají především v květnu a červnu, kdy teplota velmi vlhkého vzduchu běžně dosahuje až 40 stupňů Celsia. Na cestu tedy vezměte deštník, svetry můžete nechat doma (alespoň pokud se nechystáte do více hornatých oblastí).
Zločinu se v Myanmaru příliš bát nemusíte. Místní vědí, že tresty za okrádání turistů jsou nemilosrdné, a tak spíš zažijete, že za vámi někdo poběží s bankovkou, která vám vypadla z peněženky než kapsářství. I když vojenský režim už oficiálně není u moci, armádní příslušníci se pohybují na mnoha místech a je lepší se držet předem známých tras. Pokud přece jenom zabloudíte a stráž vás zastaví s otázkou co tam pohledáváte, měl by vás status turisty ochránit před vážnějšími potížemi. Jedním z velice legitimních důvodů, proč byste se neměli volně potulovat po okolí jsou nášlapné miny, které jsou stále živým důkazem občanské války. Pozor na to, kam šlapete si dávejte i pokud nejste v blízkosti minového pole. V Myanmaru žije velké množství druhů jedovatých hadů a jejich kousnutí ročně připraví o život mnoho lidí.
V Myanmaru zaplatíte myanmarským kyatem. Mince nikde nehledejte, v zemi se platí pouze bankovkami v hodnotě od 20 do 10 tisíc kyatů. Velmi příjemným překvapením pro českého návštěvníka jistě bude, jak nízké jsou ceny oproti našim. Ubytování v hotelu vás bude stát v přepočtu okolo 150 Kč a za oběd v restauraci zaplatíte nějakých 40 Kč. Na trzích očekávejte smlouvání, nikoliv však v restauracích (tam se zase očekává nějaké spropitné). Nejbezpečněji směníte a vyberete peníze přímo na letišti po příletu do Myanmaru.
Cesta letadlem do Neipyijta je vyhrazená spíše místním politikům a zahraničním diplomatům. Do hlavního města je nejlepší vycestovat z bývalé metropole Rangúnu, který bývá nejčastějším cílem turistů v Myanmaru.