Přezdívkou Ohňový ostrov se pyšní Lanzarote, jeden z Kanárských ostrovů ležící v Atlantiku přibližně na stejné úrovni jako je Maroko. Proč se mu říká ohňový? Protože tam najdete rovnou tři stovky sopek. Má proto zvláštní půvab měsíční krajiny, se kterou se jinde nesetkáte. Lávová pole, jeskyně i údolí působí zvláštně. Někdy krajina připomíná červenohnědou poušť asociující Mars. V posledních letech patří tento čtvrtý největší ostrov Kanárského souostroví mezi velmi oblíbené dovolenkové destinace. Je to právě kombinace zdánlivé měsíční krajiny a zajímavé architektury nejenom v hlavním městě Arrecife, co láká návštěvníky.
Ostrov se rozkládá na 849 km2, přitom 213 km2 náleží jenom pobřeží. Najdete tu asi 30 km krásných pláží vyznačujících se zlatavým nebo bílým pískem. Ty nejhezčí jsou Playas de Papagayo a Playa de Famara. Mezi oblíbená letoviska pro lenošení na pláži se řadí Puerto del Carmen, Playa Blanca či Costa Tequise. Na jedinečnosti ostrova se v pozitivním smyslu tohoto slova se svojí prací podílí César Manrique, místní rodák, který je nekonvenčním umělcem, architektem a výtvarníkem. Putování po jeho stopách, a to do lávové jeskyně, do botanické zahrady plné kaktusů nebo na skalní vyhlídku stojí za to. Manrique se postaral o to, aby se Lanzarote nestal cílem masového turismu, ale nejkrásnějším Kanárským ostrovem. Nevyskytují se tu panelákové hotely.
Velkým lákadlem jsou zde lávové útvary nacházející se v srdci národního parku Timanfaya, vznikly z velké části po roce 1730, kdy tu nejvyšší vrchol ostrova, sopka Montaňas del Fuego chrlila lávu. Spousta lidí sem míří právě obdivovat lávové usedliny, atmosféra zdejší krajiny je naprosto specifická. Ale to není všechno. Chcete-li se seznámit s velbloudy a projet se na nich, tady získáte skvělou příležitost. Stanice Echadero de los Camellos poskytuje velbloudy turistům na půlhodinové projížďky a je to krásný zážitek. Pochopitelně láká hlavně koupání v moři. Na vulkanický písek narazíte na pláži Playa Quemada s malými zátokami. Kromě řady plných pláží tu ale překvapivě najdete i soukromí, a to například na Playa del Risco.
Památkou samo o sobě je letovisko Costa Teguise vzniklé pod taktovkou Manriqueho. Za pozornost stojí Manriqueho dům, dnes sídlo jeho nadace. Kromě toho najdete na Lanzarote řadu velice populárních muzeí, například Lagomar muzeum (vila, která patřila Omaru Sharifovi, také dílo Manriqueho), dále Museo Aeronáutico na prvním letištním terminálu, Museo Agricola el Patio (muzeum zemědělství a tradičního života) nebo Bodega El Grifo – Museo del Vino (muzeum vína). Mezi významné turistické lokality ostrova patří údolí La Gería, která tvoří hlavní zdejší vinařskou oblast, která se nachází v oblasti sopečného popela. Víno zde dobře roste, protože sopečný popel dobře udržuje vláhu.
Ostrov nabízí vynikající podmínky především pro potápění a windsurfing. Obojí si můžete vyzkoušet na pláži La Cucharas v Costa Tequise. Můžete tam využít i služeb golfového hřiště a aquaparku. Dá se tu podniknout i krásná potápěčská expedice přímo k vraku lodi ukrytému pod vodou. Na své si přijdou rovněž milovníci cykloturistiky a turistiky. V rámci turistického objevování ostrova byste si neměli nechat ujít výlet do Ohňových hor, kde narazíte na národní park Timanfaya o rozloze 200 km2. Budete si tu připadat tak trochu jako v pekle, protože tu všude cítíte sirný zápach a láva probublává na povrch. Příjemným zpestřením pobytu na ostrově je jízda mořským taxíkem, výborný nápad je absolvovat ji kolem Playas de Papagayo, tedy papouščích pláží. Sportovním tipem na výlet je i sousední maličký ostrov Isla Graciola, který má jenom 27 km2 a je nejmenší z celého souostroví, ale je výborný pro potápěče i pro rybáře.
Na Lanzarote si skvěle pochutnáte na rybách. Rybářská vesnice Orzola na severu ostrova je vyhlášená svými rybími specialitami. Mečoun, chobotnice, ale i spousta místních druhů ryb, třeba vieja, které se říká papouščí ryba nebo cherna, tedy druh kanice. Lahůdkou a typickou ukázkou místní kuchyně jsou sardinky pečené na grilu, tzv. a la parilla. Jaké další místní speciality tu můžete ochutnat? Například tzv. Mojo picón, tradiční ostrou červenou omáčku. Její příbuznou je omáčka mojo verde skvělá k rybám, najdete v ní koriandr a petržel. Polévka plná masa a zeleniny, to je rancho canario zahuštěné gofiem, moukou z ječmene nebo žita. Dnes se většinou zahušťuje kukuřičnou či pšeničnou moukou. Oblíbená je i hustá polévka ze zeleniny zvaná potaje nebo caldo de pescado, rybí bujón s bramborem nebo řeřichová polévka s bramborami, fazolemi a vepřovým. Co dále? Papas viduas, čili zapékané brambory se zeleninou a olivami. Mezi další dobré tipy patří králík v rajčatové omáčce (conejco en salmorejo), dušená zelenina s bramborami (garbanzo compuesto) nebo dušená naložená ryba (sancocho). Z pití je oblíbené pivo a také místní rum, hlavně z La Palmy, kde je nejlepší Ron de la Aldea. Také místní víno malvasia, které je sladké a tmavé.
Na španělské poměry je Lanzarote poměrně levné. Lacino se tu dají pořídit třeba sýry, vejce, pečivo i některé druhy masa. Dokonce ani stravování v restauraci není moc drahé. Pokud byste si objednali tříchodové menu ve středně drahé restauraci, vyšlo by vás to na částku kolem 440-450 Kč. V levnější restauraci stojí jídlo zhruba polovinu částky, v rychlém občerstvení se najíte ještě laciněji, už kolem 100 Kč. Za kávu dáte asi 40 Kč, třetinka vody vás vyjde na zhruba 20 Kč. Bochník chleba či bageta asi 20 Kč, kilogram místního sýra 150 Kč, 1,5 litru vody cca 20 Kč, kilogram pomerančů pořídíte přibližně za 40 Kč. Co je ale obzvláště pozitivní, to jsou ceny za pohonné hmoty. Natankujete tu za cenu kolem eura za litr.
Přímo z Prahy se můžete dostat na ostrov letecky, přičemž je třeba počítat s letem trvajícím asi 4,45 hodiny.