Istanbul: průvodce

Higia Sofia neboli chrám Boží Moudrosti je bezesporu jednou z dominant města. Pochází z let 532-537 a naleznete ho ve čtvrti Sultanahmet. Tato čtvrť patří k lokalitám s největší koncentrací památek, přesto Higia Sofia vyniká mezi všemi svou majestátností i architekturou. Ta je dnes nejznámějším příkladem byzantské architekruty, díky čemuž je chrám považován za jeden z milníků světové architektury.

Poté, co se v Istambulu usídlili Turci, byl interiér chrámu pozdměněn. Především byly zakryty mozaiky s křesťanskými náměty a obrazy, které islám zakazuje. V roce 1934 však turecký přezident Kamel Atatürk rozhodl, že chrám bude sekularizován a že se z něj stane muzem. Dnes jsou na chrámu patrné muslimské i křesťanské prvky a uvnitř se nachází expozice zachycující vývoj stavby. Její interiér je stále zdoben mozaikovými vzory, které se dochovaly ze 6. století, a obrazy postav, které měly ztvárňovat křesťanské legendy. 

Věž Galta neboli Kristova věž pochází z roku 1348, ještě z dob Janovské repubuliky. Najdete ji nedaleko Zlatého rohu ve čtvrti Beyoğlu. Tu místní považují za pravé centrum Istanbulu. Jedná se pravděpodobně o nejrušnější část, co se dopravního ruchu týče. V minulosti byla čtvrť nazývaná Pera a žili zde především Evropané. Věž Galata je bezesporu dominantou této čtvrti.

Sedmdesát metrů vysokou věž lze spatřit téměř odkudkoliv, ale dostat se k ní můžete jen klikatými uličkami, které ji obklopují. Sama cesta je ale zážitkem. Uličky jsou specifické tím, že je každá věnovaná jinému řemeslu a sortimentu zboží. Může jít o hudební nástroje, výrobky ze dřeva nebo kůže apod. Pokud zdoláte kopec a k věži se dotanete, na její vrchol se můžet vydat po svých nebo využít výtah. Na vrcholu věže se nachází vyhlídkové patro, které vám umožní výhled na všechny krásy Istanbulu. Uvnitř rovněž najdete moderní restuaraci a kavárnu. Nenechte se tedy zaskočit jejím moderním interiérem, který s její středověkou fasádou úplně neladí. 

Mešita sultána Ahmeda, která získala jméno po svém zakladateli, je známá spíše jako Modrá mešita, především díky obložení stěn modrými dlaždicemi. Byla postavena v roce 1617 ve čtvrti Sultanahmet. Na významu získala díky svým šesti minaretum, což je největší možný počet minaretů ze všech mešit. Více může míj už jen Mekka. A právě svou velikostí a majestátností láka kolemjdoucí turisty.

Stejně jako její zevnějšek tak i interiér mešity je zbarven do modra. Kachle, jimiž jsou stěny obsypány, jsou z pravidal zdobeny rostlinami nebo abstraktiními motivy, jelikož islám zakazuje zobrazování postav. Na stěnách tak nejčastěji najdete lilie, karafiáty, tulipány nebo růže. Modrá barva byla zvolena, protože se Sultán Ahmed domníval, že pomůže věřící při jejich obracení se k Bohu. 

Ulice Istiklal je nejznámější a nejnavštěvovanější ulicí Istanbulu. V rušných dnech jí projdou až 3 miliony návštěvníků. Není tedy divu, že jí najdete v nejrušnější oblasti města - v Beyoğlu.

Na kilometr a půl dlouhé ulici se nachází butiky, obchody s hudebninami, ale i divadla nebo kavárny a noční kluby s živými koncerty. Ulice je obklopena budovami pocházejícími ještě z dob Osmanů a mísí se na ní novogotcká, renesanční i první turecká národní architektura. Ulice Istiklala není tedy cílem jen nákupních závisláků, ale i milovníků architektury. Můžete zde narazit na historická kina, pasáže nebo kostely, jako je kostel sv. Antoine nebo Santa Maria, prolínající se mezi příklady architektury 19. století. 

Jedno z nejzajímavějších zákoutí ulice Istaklal je tzv. Květinová pasáž (turecky: Çiçek Pasajı), která se tala symbolem čtvrti Beyoğlu. Pasáž byla postavena na místě Divadla Naum, které bylo zničeno požárem. V roce 1876 byla otevřena s dvaceti čtyřmi obchody a osmnácti apartnámy. Květiny se do pasáže dostaly ve 20. letech minulého století, kdy je zde začala prodávat ruská žena. Ve 40. letech prodávala květiny už většina obchodů. Později zde bylo otevřeno několik restaurací a hospod, které vyhnaly květináře na ulici. Dnes je Květinová pasáž turistickým místem, kde si můžete sednou do jedné z autentických restaurací nebo kaváren a obdivovat nádhernou květinou výzdobu nad hlavami. 

Zlatý roh je zaplavené říční údolí, které dnes tvoří přírodní přístav Istanbulu. Na jihozápadě se setkává s Bosporem přímo na místě, kde se Bospor vlévá do Marmarského moře. Svou pozicí tak rozděluje historické jádro Istanbulu od rušnějšího zbytku města. Své jméno získala zátoka pravděpodobně díky svému tvaru, který je v literatuře přirovnáván k šavli nebo právě k rohu. Podle legendy však byla pojmenovaná podle hrdinky Keroessy, jejíž jméno v překladu znamená rohatá.

Dnes je Zlatý roh popisován jako jeden z nejhezčích přírodních přístavů na světě. Pohled na něj si nenechte ujít především při západu slunce, kdy se paprsky odrážejí od mořské hladiny. Pokud se budete chtít projít po jednom z jeho mostů, zvolte Galský most z roku 1992. Právě z něj se naskytá krásný výhled na celé město i se všemi jeho panoramaty. Není také vyjímkou že na obou jeho koncích narazíte na rybáře, jejichž úlovky se hned zpracovávají v místních restuaracích nebo vám nabídnou sendvič plněný čerstvými makrelami přímo ze člunu. 

Nepříliš rozlehlý park Gülhane se nachází v oblasti zvané Eminönü. Původně se jednalo o zahradu patřící k paláci Topkapi a přístup na ní byl zpoplatněn. V roce 1912 byla zahrada přeměněna na veřejný park a dnes je jedním z nejstarších a nejoblíbenějších parků Istanbulu. Pokud navštívíte park během istanbulského festivalu Tulip, nabídne vám víc než jen příjemné místo k odpočinku po náročných procházkách po městě. Právě v rámci festivalu se plochy parku zaplní tulipány a květinami všech barev a poskytnou návštěvníkům jedinečnou podívanou. 

Velký bazar (turecky: Kapalı Çarşı) nacházející se ve čtvrti Beyazit je jeden z největších a nejstarších komplexů krytých tržnic na světě. 45 hektarů velký komplex skrývá přes 58 krytých pasáží a více než 1200 různých obchodů. Kromě obchodů se zde nachází například i poštovní úřad, policejní stanice, soukromá ochranka nebo mešita. 

Velký bazar patří mezi hojně navštěvovaná místa především turisty. Denně sem zavítá až 400 000 návštěvníků. Narazit zde můžete na zboží všecho druhu. Běžné jsou čerstvé potraviny, oblečení, suvenýry a zboží domácí výroby, ale najdete tu i luxusní výrobky z pravé turecké kůže, zlata, stříbra či mědi. Pokud se rozhoupete k nákupu nezapomeňte na smlouvání. Ač to někomu může být nepříjemné, smlouvání je na podobných tržnicích takřka pravidlem a může se stát i zajímavým zážitkem. 

Palác Topkapi nechal v 15. století postavit sultán Mehmed II., který byl dobyvatelem byzantské Konstantinopole. Zajímavé je že palác netvoří jedna budova, ale řada pavilonů obklopujících čtyři rozlehlá nádvoří. Původně palác sloužil jen jako sídlo panovníka a vlády. Později zde byla vybudována i škola ale koncem 17. století začal komplex ztrácet na významu. Sultánové se začali přemisťovat do modernějších paláců v evropském stylu a poslední, který zde žil, opustil palác v roce 1953. 

V roce 1924 byl Topkapi zpřístupňen veřejnosti jako muzeum a dnes je cílem mnoha turistických výprav. Se svou rozlohou o 700 tisících metrech čtverečních ohromuje především svou velikostí. Díky ní je ale prohlídka celého komplexu velmi náročná. Nacházejí se zde muzea se šperky, klenotnice, knihovna, mešita, mincovna, sultánův harém a mnoho dalších pavilonů. Vynechat byste ale určitě neměli přepychové síně a zelená nádvoří, která patří ke zlatým hřebům návštěvy Istanbulu. 

Cisterna Yerebatan je největší zásobárnou vody ve městě a zároveň jedinečnou místní památkou. Ve středověku tento kolos sloužil jako zásobárna vody pro případy obléhání města. Konkrétně cisterna Yerebatan vznikla pravděpodobně za vlády císaře Konstantina ve 4. století. Podle historiků čerpala vodu z Bělehradského lesa přiváděla ji do Velkého paláce. Po dobytí města Osmany ale svou funkci plnit přestala. 

Dnes je cisterna zrekonstruovaná a návštěvníci se mohou procházet po vyvýšených stezkách a pozorovat zajímavě nasvícené kužely. Při zkoumání architektury a obrazců, které se odrážejí na zdivo cisterny, si zde příjemně odpočinete od parného počasí na povrchu. 

Palác Dolmabahçe stojí na místě původní Bosporské zátoky, která byla v 18. století zasypána zeminou. V roce 1843 na ní nechal sultán Abdülmecid I. postavit moderní a komfortní sídlo v evropském stylu, aby se do něj mohl přestěhovat z paláce Topkapi, který tyto kvality postrádal.

Interiér paláce je luxus sám. Překypuje množstvím nejdražších koberců na světě a bohatou výzdobou ze zlata, drahých kamenů, mramoru, egyptského alabastru i benátského skla. Celý komplex je tvořen čtyřmi nádvořími a harémem. Nejzajímavější kousek, který byste si při návštěvě paláce určitě neměli nechat ujít, se nachází v největším ceremoniálním sále a je jím největší křišťálový lustr pocházející z Česka. Tento 4,5 tuny těžký lustr je tvořen 750 lampami a je dominantou největší světové sbírky křišťálových lustrů, která se v paláci nachází. 

Hippodrom v Konstantinopoli byl sportovním a společenským centrem Konstantinopole za dob Byzantské říše. Ve 3. století ho nechal postavit tehdejší císař Septimus Severus. Později Konstantin Veliký nechal Hippodrom ještě rozšířit tak, že se do něj vešlo přes sto tisíc diváků. Místo se proslavilo především díky proslulému povstání Níká, které se vedlo práve z Hippodromu.

Dnes se na tomto místě nachází náměstí Sultána Ahmeda, ale několik fragmentů původní antické stavby se dochovalo dodnes. Jedním z nich je Egyptský obelisk, který je téměř čtyři tisíce let starý. Dále zde můžete narazit na Hadí sloup z Apollónova chrámu v Delfách, který je starý přibližně dva a půl tisíce let, nebo na kašnu císaře Viléma II.

Dívčí věž, známější pod názvem Maiden's Tower nebo v turečtině Kız Kulesi, leží na kamenném ostrůvku u ústí Bosporu. Pochází z 18. století, kdy jí místní používali k natahování řetězů přes moře, které měli zabránit v proplutí všem, co neměli zaplacené clo. Dnes je věž jen oblíbeným výletním místem. Je možné si jí prohlédnou zevnitř a vystoupat až na horní vyhlídku, kde se naskytá příjemný výhled na město. Přes den zde funguje kavárna, která se ve večerních hodinách mění v luxusní restauraci nabízející ty nejlepší turecké speciality. Před její návštěvou si ale raději udělejte rezervaci. 

Muzeum Chora se nachází v budově, která ve středověku sloužila jako byzantský řeckokatolický kostel. Leží v západní části Istanbulu, ve čtvrti zvané Edirnekapı. V 16. století byl za vlády Osmanů kostel přeměněn na mešitu a konečně v roce 1948 byla budova sekularizovaná a stalo se z ní muzeum. Expozicí je samotný interiér budovy. Její zdi jsou pokryty nejstaršími dochovanými mozaikami a freskami z Byzantské říše, které vypráví různé biblické příběhy od zrození Ježíše Krista až po Nanebevzetí Panny Marie.

Bosporský most funguje od roku 1973, kdy byl otevřen v den 50. výročí založení Turecké republiky. Tento vysutý most v Istanbulu spojuje oba břehy města na Bosporské úžině. Je dlouhý 1 560 metrů, široký 33 a půl metru a vzdálenost mezi dvěma pilíři je 1 074 metrů. Při svém dokončení v roce 1973 byl 4. nejdelším mostem na světě, ale v roce 2013 se posunul až na 21. místo. 

Archeologické muzeum leží ve čtvrti Eminönü, nedaleko parku Gülhane. Skládá se ze tří budov z nichž každá má své vlastní zaměření. První a hlavní budova je věnovaná Archologickému muzeu, druhá obsahuje exponáty ze středověkého orientu, a tředí skrývá expozice věnované islámskému umění. Dohromady se v nich nachází přes milion předmětů, reprezentujících různé éry lidské historie.