Obsah článku
Homeofficů přibývá a izolace pokračuje. Co bychom za normálních okolností dali za nějaký čas strávený doma s rodinou? Ale co je moc, je příliš. Vyrazte si pročistit hlavu a podpořit imunitu do nejkrásnějších koutů jižní Moravy a Vysočiny.
Pálava
Pálava se proslavila především jako oblast pěstování vinné révy. Jde totiž o nejteplejší a téměř nejsušší pásmo v České republice. V roce 1976 byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí a o deset let později biosférickou rezervací UNESCO. Hledejte ji v Jihomoravském kraji.
Vinohrady na sluncem ozářených svazích doplňují bělostné skalky, Milovický les, levandulové farmy a louky s jedinečnými druhy rostlin. I během podzimních měsíců má Pálava co nabídnout. Listy vzrostlých stromů a keřů se začínají nesměle barvit do oranžova a okolní krajině dodávají zcela jiný a jedinečný charakter.
Výchozím bodem pro toulání po pálavském okolí bývá Mikulov a Pavlov. V jejich blízkosti můžete navštívit zříceniny Sirotčí hrádek a Děvičky, krasovou lesostep Děvín nebo Kočičí skálu. Bohatou vinařskou tradici Pálavy vám nejlépe přiblíží právě město Mikulov.
Lednicko-valtický areál
Lednicko-valtický areál je asi jedním z nejkrásnějších zámeckých areálů ve střední Evropě. Pokud si myslíte, že zde lze obdivovat jenom historické stavby, tak jste na omylu. Kromě větších i menších památek vám areál představí světovou zahradní architekturu v podobě zámeckých zahrad a parků.
Celá oblast zahrnuje kromě obcí Lednice a Valtice i Hlohovec. Je velká přibližně 300 km2 a v roce 1996 se dostala na seznam světového dědictví UNESCO.
A co konkrétně v Lednicko-valtickém areálu obdivovat? Hlavní dominantou je zámek Lednice. Jeho interiéry si v současné době neprohlédnete, ale majestátní vzhled stavby vás uchvátí i tak. Dále jsou po areálu rozsety menší historické památky, jako je kolonáda na Reistně, Apollonův chrám, Minaret Lednice, Kaple sv. Huberta nebo Chrám Tří Grácií. A konečně zámeckou zahradu, která do odlehlých českých krajin přináší kousek Francie. Upravené barokní záhonky dotváří nádherná sochařská výzdoba.
Podyjí
Nevelký národní park Podyjí se rozkládá rovněž na území Jihomoravského kraje a zasahuje do Rakouska. Velikost pouhých 63 km2 z něj činní nejmenší národní park na území České republiky. Vyhlášen byl 1. července 1991.
Říční údolí v bohatě zalesněné krajině se táhne 40 km podél řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Řeka v krajině vytváří malebné meandry, které doplňují kamenné ostrůvky a skalní vyhlídky.
Kromě rakouské obce Hardegg je celá oblast více méně prosta lidské civilizace. Díky tomu zde můžete narazit na vzácné druhy ptáků, jako je výr velký, čáp černý nebo sokol stěhovavý. Jelikož jde na Česko o poměrně divoké přírodní prostředí, dbejte zde zvýšené opatrnosti. Hrozí například pády větví a další nebezpečí.
Žďárské vrchy
Hledáte jednu z posledních oáz nedotčené přírody v České republice? Pak byste měli zvážit návštěvu chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Z větší části se rozkládá v Kraji Vysočina a malá část zasahuje do Pardubického kraje. Žďárské vrchy jsou známé jako pramenná oblast několika českých i moravských řek.
Když mluvíme o nedotčené přírodě myslíme tím Paseckou skálu nebo údolí v okolí Jimramovské Pavlovice. Samozřejmě je třeba zmínit nejvyšší vrchol Žďárských vrchů, Devět skal. Jde o přírodní památku, na které najdete skalní labyrint tvořený dlouhými hřebeny s devíti věžemi. Podle nich vrchol dostal své jméno. Mezi další přírodní zajímavosti patří Žákova hora a skalní útvar Čtyři palice. A samozřejmě pár vodních ploch jako rybník Velké Dářko, Medlov, Sykovec, Milovský rybník a vodní nádrž Pilska.
Ždárské vrchy ale nejsou jen o přírodních krásách. Najdou se zde stopy historie. Nejznámější je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který se dostal na seznam kulturního dědictví UNESCO. Za zmínku stojí také skanzen Betlém Hlinsko, zřícenina Zubštejn a Dalečín. Za nejhezčí oblast je považováno Novoměstsko.
