Vzhůru za dobrodružstvím.
Vzhůru za dobrodružstvím.
| Krajské město | Jihlava |
| Rozloha | 6 795,8 km² |
| Počet obyvatel | 509 274 |
Kraj Vysočina je takovým pomyslným středobodem České republiky. Kraj, z něhož vzešla spousta slavných rodáků a osobností. Místo se sáhodlouhou historií, která zde zanechala přemíru krásných památek a jedinečnou přírodu. Kraj Vysočina sahá téměř ke spodním hranicím ČR s Rakouskem, takže má opravdu hodně, co nabídnout.
Do roku 2001 šlo o Jihlavský kraj, a do roku 2011 pouze o Vysočinu. Teprve pak došlo k přejmenování na současnou podobu. Kraj Vysočina se pyšní druhou nejnižší hustotu zalidnění v Česku, jen 74,9 obyvatel na kilometr čtvereční. Zároveň má druhý největší počet obcí, těch je 704 a měst 34. Hlavními okresy jsou Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov, Velké Meziříčí, Humpolec a Nové Město na Moravě. Velká část Vysočiny se nachází na Českomoravské vrchovině. K důležitým vodním tokům patří řeka Sázava.
Velká a Malá Olšina a Hroznětínská louka jsou přírodní rezervace nacházející se na východě Vysočiny. Jejich poznávacím znamením jsou kvanta rozkvetlých bledulí.
Velká a Malá Olšina byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1982. Najdete ji jihozápadně od Chlumu u Zbýšova. Hroznětínská louka leží v údolí potoka Leštiny, kousek od stejnojmenné vsi. Rezervace má chránit především jasanovo-olšové lužní lesy a bohatou populaci bledulí jarních.
Během roku se oblast jeví jako nezajímavé místo plné obyčejných stromů a mokřadů. S příchodem jara se ale promění v rozkvetlou zahradu posetou bílými bledulemi. Její největší výhodou ale zůstává klid. Často sem zavítají jen místní z okolních měst a vesnic, a proto je velká pravděpodobnost, že si tuto nádhernou podívanou užijete v klidu a soukromí.
Vojensko-komunikační věž na vrcholu Křemešník nese nevšední jméno Pípalka. To ale neodkazuje k několika satelitům zdobících její vrchol, jak by vás mohlo na první pohled napadnout, nýbrž k předsedovi pelhřimovského KČT Pavlu Pípalovi, který se zasadil o její vznik. Rozhledna zde stojí od roku 1992 a první turisté na ní vstoupili 3. června 1993 v rámci křemešnické poutě.
Pípalka se řadí k těm vyšším rozhlednám u nás. Měří 52 metrů a vyhlídková plošina se nachází ve 40 metrech. Po zdolání 205 schodů se dočkáte kruhového výhledu na Českomoravskou vrchovinu a poutní kostel Nejvyšší Trojce.
Okolo vrcholu Křemešník vede 3 km dlouhá naučná stezka, která vás poučí o místní krajině a jejích památkách. V zimních měsících je svah Křemešníku oblíbenou sjezdovou tratí a zdejší lesy lákají nadšené běžkaře.
Otevřeno:
Vstupné:
S výškou 837 m. n. m. je Javořice nejvyšším vrcholkem Jihlavských vrchů i celé Českomoravské vrchoviny. Poznávacím znamením je 166 metrů vysoký vysílač z roku 1989, na který dohlédnete i z 9 km vzdálené Telče.
Na vrchol Javořice vede několik turistických tras. Lidé nejčastěji míří k vyhlídkové plošině směřující k Telči nebo asi 500 metrů pod vrchol, kde se ukrývá odpočinkové místo s pramenem známým jako Studánka Páně. Další krásné výhledy se vám naskytnou z luk na jižním svahu. Odsud dohlédnete od Novohradských hor na Šumavě až k alpskému Schneebergu.
Zelená a žlutá trasa vede z obce Studená a je dlouhá přibližně 8 km. Další zelená a modrá trasa (18 km) vede z Telče. Pokud jedete automobilem, můžete dojet až k Velkému pařezitému rybníku, odkud vede opět zelená trasa dlouhá ale jen 3 km. Nejbližší železniční stanicí je Jihlávka, která je vzdálená asi 7,5 km.
Žďárské vrchy jsou jednou z posledních oáz panenské přírody u nás. Prohlédnout si je v celé jejich kráse můžete díky rozhledně Rosička. Stojí na stejnojmenném kopci nedaleko obce, která rovněž nese jméno Rosička. Dříve zde byla věž sloužící jako maják letecké navigace, která ale nepřežila druhou světovou válku. Nahradila jí menší dřevěná rozhledna a v roce 2001 dnešní Rosička.
Rosička patří k těm mladším celokovovým rozhlednám, které zároveň slouží jako telekomunikační věže. Díky tomu také měří 42 metrů. Na vyhlídkovou plošinu narazíte už v 24 metrech. Vede na ní 140 schodů. Pro jejich zdolání je většinou největší motivací nádherný výhled právě na ony Žďárské vrchy. Všimnout byste si měli ale také Českomoravské vrchoviny, Posázaví, Železných hor, Melechova nebo Javoři.
K rozhledně vede cyklostezka Posázavský okruh, po které si můžete udělat příjemnou procházku.
Rozhledna je přístupná celoročně a zdarma.
Kde se na Vysočině svlažit během parných letních dnů? Zkuste největší rybník kraje, kterým je Velké Dářko. Rozkládá se na ploše 206 ha, přibližně 10 km severně od Žďáru nad Sázavou. V sezóně je využit hlavně k rekreaci. Slouží ke koupání, projížďkám na loďkách, ale i k jachtingu. Místní kluby zde pravidelně pořádají závody ve windsurfingu a závody dračích lodí.
Velké Dářko je často uváděn jako oficiální začátek řeky Sázavy, která patří mezi největší u nás.
Devět skal je 836 metrů vysoký vrchol Žďárských vrchů. Jak už jméno napovídá, je tvořen devíti skalami - Hlavní blok, Záludná věž, Žďárská věž, Královský zámek, Dvojitá věž, Pyramida, Malá věž, Strmá věž a Šikmá věž.
Na Devět skal je možné se dostat fyzicky nenáročnou trasou. Jde tedy o výlet vhodný i pro rodiny s dětmi. Výchozím bodem se vám stane velké parkoviště, které se nachází asi 4,5 km za Kadovem. Odtud vede žlutě značená turistická trasa až k rozcestí "Devět skal - vyhl., odb.". Přímo na Devět skal vás dovede modrá tvarová značka. S velkou opatrností lze vyšplhat až na samotný vrchol a užít si tak nádherný výhled do přírody.
Dáma z oceli by bylo výstižné pojmenování pro rozhlednu tyčící se na Fajtově Kopci. Za stavbou ve tvaru šroubovice DNA stojí uznávaný architekt Václav Havlíček. Rozhlednu navrhl na míru speciálně pro Fajtův Kopec ve Velkém Meziříčí. Musíme uznat, že odvedl skvělou práci. Oblé bílé křivky vyčnívají z okolního prostředí a jsou bezpochyby hlavní dominantou široko daleko nejen ve dne, ale i v noci. V nočních hodinách rozhledna hraje všemi barvami díky přidanému osvětlení.
Stavba je vysoká 36 metrů a na její vrchol se dostanete díky 175 schodům. Zajímavostí je, že každý ze schodů někomu patří. Na stavbu rozhledny mohl kdokoli přispět prostřednictvím kopě jednoho schodu, na které je dnes zveřejněno jeho jméno.
Rozhledna samozřejmě nabízí krásné výhledy na Velké Meziříčí a jeho okolí, ale mimo to také nevšední pohled směrem k dálnici D1.
Rozhlednu můžete navštívit denně od 5:00 do 22:00
Vstupné:
Už od konce 19. století zdobila vrchol Oslednice vždy nějaká rozhledna. Nejprve šlo o věže dřevěné, které se jen tak tak dostávaly nad koruny stromů. Na přelomu milénia vzrostla v okolí potřeba posílení signálu mobilních telefonů, díky čemuž vznikla současná železná konstrukce. Téměř 35 metrů vysoká věž byla zároveň zpřístupněna jako rozhledna.
Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 31 metrů a vede na ni 175 schodů. Moudří jistě tuší, že rozhledna poskytuje výhledy především na malebném město Telč. Dohlédnout lze ale také do Dačic nebo k hradu Roštejn.
Zajímavostí je, že téměř identickou kopii Oslednice najdete i na vrcholu Vysoká u Kutné hory.
Otevřeno:
Vstupné:
Železné hory jsou dominantou Českomoravské vrchoviny. Představují nejenom národní geopark, ale také chráněnou krajinnou oblast. Rozprostírají se v Kraji Vysočina, Pardubickém kraji a částečně ve Středočeském kraji. K nejvýznamnějším vodním tokům Železných hor patří řeka Labe a Chrudimka. Na území se nachází i několik vodních nádrží. Nejznámější je pravděpodobně vodní nádrž Seč, Hamry, Padrty, Křižanovice a Práčov. Železné hory se pojí s řadou vrcholů. Tím nejvyšším je U oběšeného s výškou 737,4 metrů nad mořem. Vysoký je také Peškův vrch, Na kopci, Pešava, Dědovský kopec a Vojtěchův kopec.
Národní geopark Železné hory zahrnuje řadu významných geologických lokalit. Užívat si lze dvou přírodních vyhlídek, jež představuje hradní zřícenina Lichnice a Štikovská vyhlídka, poblíž které stojí památná Štikovská lípa.
Železné hory nabízí spoustu turistických a cyklistických tras, které jsou díky kopcovitému terénu středně náročné. Mezi populární atrakce patří například Vysílač Krásné s výškou 182 metrů nebo Veselý Kopec, kde je expozice Muzea v přírodě. Stejně, jako na mnoha jiných horách jsou vyhledávané rozhledny – Barborka, Boiika, Milada a Zuberský vrch.
Hledáte-li krásné výhledy na Třebíčsko, pak by rozhledna Mařenka měla být jasnou volbou. 30 metrů vysoká kráska tyčící se v nadmořské výšce 711 metrů už zlákala nejednoho kolemjdoucího.
Rozhledna vznikla teprve nedávno, v roce 2012. Historie jejího jména je ale mnohem delší a mnohem smutnější. Patřilo dívce, kterou na tomto místě v roce 1689 zamordovali loupežníci. Na její památku zde leží smírčí kámen s křížem a kdysi zde stávala i kamenná rozhledna, kterou strhla bouřka.
Dnešní Mařenka je mnohem bytelnější. Tvoří jí devítimetrový podstavec obložený kamenem, ze kterého stoupá točité schodiště zdobené dřevěnými prvky. Kromě Třebíčska si z vrcholu rozhledny prohlédnete krajinu České Kanady, Telčsko nebo nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny, Javořici. Za opravdu dobré viditelnosti je vidět Pálava, a dokonce střecha chrámu sv. Štěpána ve Vídni, nebo vrcholky rakouských Alp.
Rozhledna je přístupná celoročně zdarma.
Karasín stojí na kopci Přední skála v krásné krajině severovýchodní části kraje. Chlubí se pro rozhlednu atypickou konstrukcí, kterou lze přirovnat k funkcionalistickému stylu.
Vyhlídková plošina se nachází ve 25 metrech nad zemí a vede na ní 128 schodů. Z ochozu lze spatřit sousední rozhledny Babylon, Horní les, Milenka a Babí lom. Z historických pamětihodností uvidíte například zříceninu Zubštejn nebo krásný kostelík v obci Vítochov. A samozřejmě celou řadu přírodních krás jako Devět skal, Javořici, Křižanovskou pahorkatinu, Arnolecké hory, Svrateckou hornatinu, Žďárské vrchy a další.
Do budoucna je v plánu v okolí rozhledny vybudovat rozsáhlý sportovní a rehabilitační areál, jehož součástí budou penziony, vodní rehabilitační i relaxační centrum a další zázemí pro turisty. V současnosti zde ve vybraných dnech funguje alespoň stánek s občerstvením.
Otevřeno:
Vstupn na rozhlednu je celoročně zdarma.
Za národním památníkem odposlechu stojí vnuk Jaroslava Haška, Richard Hašek. Najdete ho v zatopených žulových lomech u Lipnice nad Sázavou. Tvoří ho třímetrové Bretschneidrovo ucho, které je pojmenováno po postavě z Haškova románu Dobrý voják Švejk. Později v roce 2006 vznikla Ústa pravdy, a nakonec Zlaté oči. Společně připomínají špiclování bývalého systému.
Kraj Vysočina je plný památek, z nichž mnohé jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Na spoustě míst je možné zpozorovat dílo člověka dokonale zasazené do krajinného rázu. Oproti jiným krajům je tento tvořen více jak sedmdesáti stromovými alejemi a dech beroucí přírodou.
Mezi historické klenoty Kraje Vysočina patří město Telč. Dále se můžete vydat na hrad Zubštejn, zámek Budišov nebo do Ledče nad Sázavou, kde se hrad tyčí přímo nad stejnojmennou řekou. Na Vysočině stojí také jeden z nejmohutnějších českých šlechtických hradů Lipnice, popřípadě dáte přednost nedaleké zřícenině Orlík u Humpolce. Kamenné stěny hradů lze vyměnit i za překrásné zámky – Dukovany, Valeč, Třešť, Jaroměřice nad Rokytkou, Náměšť nad Oslavou a Žďár nad Sázavou. Spojit to můžete s národními kulturními památkami, mezi něž spadá zámek Řečice, židovský hřbitov v Třebíči, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Polné a želivský klášter premonstrátů.
V Kraji Vysočina lze řadu krásných míst spatřit i v přírodě. Třeba u zmiňované Lipnice nad Sázavou jsou v zatopených lomech vytesaná umělecká díla do skály. V Jihlavě poznáte pestrost a bohatost tamní zoologické zahrady a u Zvole se nachází westernové městečko Šiklův mlýn. Krásný je také vodopád ve Vojnově Městci nebo lípa v lípě na hradě Kámen. Vypravit se můžete na Dalešickou přehradu na nezapomenutelnou plavbu lodí. Při putování Krajem Vysočina nevynechejte ani Žďárské vrchy, Železné hory, vodní nádrž Velké Dářko, skalní útvar Čtyři palice, Drátenickou skálu a Křemešnickou vrchovinu. Milovníci táboření a turistiky podlehnou kouzlu známých Stvořidel, což je rozmanitý úsek řeky Sázavy s krásnou přírodou a velkými kameny mezi Smrčnou a osadou Stvořidla. Vynechat byste neměli ani vrch Malechov.
S Krajem Vysočina neodmyslitelně souvisí sklářství, které zde má dlouhou tradici. Například v Třebíči je betlémářství a na mnoha místech zpěv a tance Horácka. I proto se tu konaní různé folklorní slavnosti a dodržují lidové zvyky. A to především na menších městech a vesnicích. Mezi ty oblíbené patří například prastarý jarní obřad Královničky. Obdivovat lze i selská stavení postavená ve vyšších polohách, kde to tamními řemesly jenom bují.
Také Kraj Vysočina má své kulinářské specialisty, mezi něž patří třeba Pučálka a kynuté knedlíky ochucené mrkví zvané Mrkvance. Pochutnat byste si mohli na kynuté buchtě Podhorácké mládě nebo hrachu z kysela. To vše pak zapijete vynikajícím Dalešickým pivem. Pokud jde o nářečí, setkáte se s několika pojmy v horácké mluvě. Pro příklad uvedeme voves, Gdes bél, vozék a voko.
Kraj Vysočina má poměrně velké množství silničních tahů, včetně dálnice D1 a dvou rychlostních silnic E59 vedoucí z Jihlavy do Záhřebu a E551 z Českých Budějovic do Humpolce. Je pravdou, že některé silnice třetí třídy jsou v horším stavu. V rámci veřejné dopravy byl spuštěn systém VDV – Veřejná doprava Vysočiny. Díky němu jsou jízdenky platné i při přestupech mezi jednotlivými dopravními prostředky. Vysočinou prochází hlavní železniční trať mezi Prahou a Brnem. S pomocí lokálních spojů se dostanete i do okolních větších měst Kraje Vysočiny. Vyrazit můžete například populárním Posázavským Pacifikem podél řeky Sázavy, která nabízí krásnou přírodu. Větší zastoupení spojů má autobusová doprava.
Při dostatku vody je oblíbený sjezd řeky Sázavy, popřípadě dáte přednost cykloturistice či klasické turistice. Oblíbená je například naučná stezka Po stopách opatů a rabínů nebo stezka údolím řeky Doubravy.
Letovice je městečko skrývající se v hlubokém údolí řek Svitavy a Křetínky. Jeho dominanty se pyšně tyčí na vysokých návrších. Mezi poznávací znamení Letovic patří gotický kostel sv. Prokopa a místní zámek.
Zámek Letovice
Letovický zámek vlastní od roku 2004 Bohumi Vavříček z Boskovic, který se mu snaží navrátit původní majestátní podobu z první poloviny 20. století. Díky tomu si můžete prohlédnout zrekonstruované zámecké prostory, kde je mimo jiné vystavena expozice středověkých mučitel. S tou souvisí prohlídka hladomorny a mučírny. Děti jistě potěší zoopark a kýženého odpočinku se dočkáte v rozsáhlých zámeckých zahradách v anglickém stylu. Jako jediný zámek na jihu Moravy nabízí tento i ubytování pro novomanžele a zamilované.
Zámek je otevřen denně během hlavní sezóny (květen - říjen) a o víkendech v dubnu.
Vstupné:
Díky vlakovému i autobusovému nádraží se do Letovic snadno dostanete i bez auta.
Portál cKlub.cz je "sociální síť" a prodejní zájezdový web v jednom. Obsahuje akční i klasické nabídky, diskuzní fórum, blog, důležité informace i zkušenosti a fotky od ostatních dobrodruhů.
Cestuj, sdílej, komunikuj - cKlub.cz je vše, co cestovatel potřebuje k naplnění svých snů.
Provozovatel portálu: cklub s.r.o, Pod Stárkou 1560/35, Praha 4
IČ: 06657524
