Vzhůru za dobrodružstvím.
Vzhůru za dobrodružstvím.
| Krajské město | Pardubice |
| Rozloha | 4 519,2 km² |
| Počet obyvatel | 520 316 |
Pardubický kraj patří k těm menším v České republice. Vyznačuje se svou přírodní rozmanitostí a značnými kontrasty. Typickým důkazem je nížinné Polabí a třeba Kralický Sněžník, označovaný, jako střecha Evropy. Pardubický kraj se pyšní kulturně-historickým dědictvím a vybízí ke strávení relaxační i sportovně aktivní dovolené. Tento kraj, respektive samo krajské město neso označení jako Perníkové město, protože perník k Pardubicím neodmyslitelně patří.
V Pardubickém kraji se nachází 38 měst a 451 obcí. Tím největším okresem jsou Svitavy. Dále jsou to Pardubice, Chrudim, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Litomyšl a Lanškroun. Tohle všechno jsou místa, která můžete navštívit a spatřit spoustu zajímavostí. V Pardubickém kraji je třetí největší podíl zemědělské půdy na celkové výměře v ČR. Většina kraje je tvořena pahorkatinami. Dominantní jsou Žďárské vrchy, Orlické hory a Železné hory. Větší částí území protéká řeka Labe a ty menší jako Chrudimka a Svitava.
Stavba na vrcholu Kunětické hory je zřícenina z 15. století. V současnosti jde o dominantu Polabí, která je chráněna jako kulturní památka. V roce 2001 byla zapsána na seznam národní kulturních památek ČR. Od roku 1973 do roku 1993 byl hrad veřejnosti nepřístupný. Dnes se z něj stalo kulturní centrum Pardubicka.
Hrad nabízí k prohlídce 3 okruhy. Základní okruh zahrnuje prohlídku celého paláce od sklepení až po vyhlídkovou věž. Rytířský palác, celé patro věnované Pernštejnům, zbrojnici a spoustu dalších míst si prohlédnete sami bez průvodce. Orientační délka okruhu je 45 minut. Ve stanovené časy je možné si poslechnout výklady o historii hradu.
Samostatná prohlídka zahrnuje návštěvu kaple sv. Kateřiny Alexandrijské a nechybí ani prohlídka s výkladem uzpůsobená dětem do 6 let věku.
Otevřeno:
Vstupné:
V posledních několika letech nikdo nepostavil v české krajině více rozhleden než uznávaný architekt a urbanista Martin Rajniš. Jeho stavby se vyznačují netradičními tvary, které jsou ale za pomoci obvyklých materiálů citlivě zasazeny do okolní krajiny. Originálním vzhledem se může chlubit i rozhledna Bára, respektive Bára I. a II.
Dvě sestry, které se nikdy nepotkaly. Bára I. byla slavnostně otevřena 21. června 2008, ale vydržela stát pouhé 4. dny. Ač má Rajniš silné větry a bouřky v oblibě, Bára I. na ně nebyla dostatečně připravená a první tornádo ji odneslo. Prohru vzápětí vystřídalo nadšení z nové stavby a 3. září 2009 byla zpřístupněna Bára II. Ta již statečně odolává všem zkouškám přírody.
Téměř 28 metrů vysoká rozhledna poskytuje krásné výhledy na Krkonoše a na Železné a Orlické hory. Vedle ní stojí nenápadný dřevěný domek, který slouží mimo jiné jako krámek se suvenýry a občerstvením.
Otevřeno:
Vstupné se neplatí.
Suchý vrch najdete v Orlických horách, kde se tyčí ve výšce 995 m. n. m. Jde o nejvyšší vrch Bukovohorské hornatiny.
Těsně pod vrcholem byla postavena stejnojmenná rozhledna, která každoročně láká turisty. Rozhledna je betonová a její tvar připomíná hřib. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22 metrů a vede k ní 128 schodů. Odměnou za výšlap vám bude výhled na samotné Orlické hory, masív Králického sněžníku, Jeseníky, Polsko (Kladskou kotlinu), Orlickoústecko ale i vzdálenější Krkonoše (pokud to počasí dovolí).
Rozhledna je přístupná celoročně od 9:00 do 17:00 (v letních měsících do 19:00). V jarních a letních měsících sem zavítá řada pěších turistů. V zimě zde narazíte i na několik běžkařů.
Suchý vrch dosahuje nadmořské výšky 995 metrů a je nejvyšším vrcholem Bukovohorské vrchoviny. Těsně pod vrcholem stojí stejnojmenná rozhledna, která je součástí Kramářovy chaty. Vznikla mezi lety 1931 a 1932 a původně měla sloužit jako vodárna. I proto její tvar připomíná hřib.
Věž měří 33 metrů, ale vyhlídkovou plošinu najdete už ve 22 metrech. I odtud se naskýtají krásné výhledy na Šerlich, Kralický Sněžník, Kladsko, Praděd a za příznivého počasí také Sněžku.
Suchý vrch je oblíbeným cílem v jakémkoli ročním období. V letní sezóně zde vede pěší turistika, kterou s příchodem prvních sněhových vloček vystřídá běžkování. V přízemí rozhledny se můžete občerstvit v horské restauraci.
Otevřeno:
Vstupné:
Obdobou známé Stezky korunami stromů je Stezka v oblacích. V prosinci 2015 byla na Dolní Moravě otevřena unikátní 55 metrů vysoká dřevěná stavba, která dopraví návštěvníky téměř až k nebesům. Za návrhem konstrukce stojí brněnský architekt Zdeněk Fránek, který ji popsal následovně: “Výjimečnost stavby je v rozsahu použití dřeva na stavbě těchto rozměrů. Také v tom, že vytvoří nový druh zážitku, kde si člověk lépe uvědomí svou skutečnou maličkost v lůně přírody…“.
Přestože se na stezce skrývá celá řada atrakcí, nemá návštěvníky jen bavit, ale i vzdělávat. K tomu slouží informační tabule, které vám přiblíží samotnou stavbu i zajímavosti v okolí Klálického Sněžníku.
Na samotný vrchol se dostanete pomocí spletité sítě několika dřevěných cest, které se navzájem proplétají. Co se cesty dolů týče, odvážnější jedinci mohou využít tobogán s okýnky. Mezi další oblíbené atrakce patří tzv. rukáv, hnízda nebo tunel na lávce. A konečně trochu relaxace v oblacích si užijete v odpočinkové síti.
Do 735 m. n. m. se vypíná Křížová hora, která je jedním z vrcholů Jeřábské vrchoviny. V minulosti šlo o výletní a poutní místo s dřevěným kostelíkem a restaurací. Vedla sem i Křížová cesta, po které hora pravděpodobně dostala své jméno. Po válce ale celé místo zpustlo.
Současná rozhledna na hoře vyrostla až v roce 2007. Jde o 25 metrů vysoký železobetonový tubus, který je obložen smrkovými palubkami. Díky nim rozhledna nijak významně nenarušuje přírodu, a přesto je dominantou širokého okolí. Historii zde připomíná už jen půdorys původního kostelíka vyznačený na podlaze, kde se dnes nachází kryté posezení.
Na vyhlídkovou plošinu rozhledny vede 130 schodů, na jejichž konci najdete krásné výhledy na Kralický Sněžník a na okolí Červené vody.
Otevřeno:
Vstupné se platí ve výši 20 Kč pouze v hlavn sezóně.
Rozhledna Borůvka patří díky svému netradičnímu vzhledu k nejkrásnějším a nejunikátnějším rozhlednám v Pardubickém kraji. V pořadí jde již o třetí rozhlednu v okolí obce Toulovcovy Maštale. Kromě Borůvky zde najdete ještě Terezku a Toulovcovu rozhlednu.
Borůvka možná patří k nejzajímavějším, ale ne k nejvyšším rozhlednám. Měří pouhých 18,5 metru a vyhlídkovou plošinu najdete v 15 metrech. To však neznamená, že se odsud nedočkáte nádherných výhledu. Krajina v okolí Toulovcovy Maštale není kopcovitá a rozhledna stojí doslova v polích. Dohlédnete tak například k hradu Rychmburk, na Skuteč, Železné hory, Chrudim i do Pardubic. Pokud nechytnete mlhavé počasí spatříte klidně Praděd nebo vrcholky Orlických hor.
Otevřeno:
Vstupné:
Na malebné Mariánské hoře, která je již dlouhá léta vyhlášeným poutním místem, vyrostla v roce 2014 rozhledna Mariánka. Už v roce 1864 byla na hoře postavena kaplička a v roce 1875 současný kostel, který stojí jen kousek od rozhledny. Na konci 19. století se zde nacházelo 14. zastavení křížové cesty a byla tu vysázena lipová alej.
Samotná Mariánka se může pyšnit oceněním Stavba roku 2015 v Pardubickém kraji. Rozhledna se tyčí do výšky 18,8 metru a poskytuje výhledy na Orlické hory, vrcholky Jeseníků, město Lanškroun a za dobré viditelnosti i na Krkonoše.
Rozhledna je otevřena celoročně a vstupné se neplatí.
Na severním okraji Železných hor se tyčí rozhledna Barborka, která svým vzhledem připomíná velký posed. Stojí v nadmořské výšce 313 metrů poblíž Raškovického lesa. Vznikla v roce 2004 s finanční dotací Pardubického kraje z Programu obnovy venkova.
Ani Barborka se nemůže pyšnit výškovými rekordy. Rozhledna je vysoká pouhých 10 metrů a na vyhlídkovou plošinu vede jen 47 schodů. I tak ale nabízí krásné výhledy na panoramata Železných hor, vrcholky hor Orlických, Krkonoše a Polabí.
Zjímá vás, proč rozhledna dostala zrovna jméno Barborka? Vždyť ta byla vždy patronkou horníků, kteří to mají k rozhlednám pořádně daleko. Zdejší zvlášnosti a historii vám lépe přiblíží naučná stezka "Raškovické lomy", která je dlouhá přes dva kilometry a má 6 zastávek.
Otevřeno:
Vstupné:
Železné hory jsou dominantou Českomoravské vrchoviny. Představují nejenom národní geopark, ale také chráněnou krajinnou oblast. Rozprostírají se v Kraji Vysočina, Pardubickém kraji a částečně ve Středočeském kraji. K nejvýznamnějším vodním tokům Železných hor patří řeka Labe a Chrudimka. Na území se nachází i několik vodních nádrží. Nejznámější je pravděpodobně vodní nádrž Seč, Hamry, Padrty, Křižanovice a Práčov. Železné hory se pojí s řadou vrcholů. Tím nejvyšším je U oběšeného s výškou 737,4 metrů nad mořem. Vysoký je také Peškův vrch, Na kopci, Pešava, Dědovský kopec a Vojtěchův kopec.
Národní geopark Železné hory zahrnuje řadu významných geologických lokalit. Užívat si lze dvou přírodních vyhlídek, jež představuje hradní zřícenina Lichnice a Štikovská vyhlídka, poblíž které stojí památná Štikovská lípa.
Železné hory nabízí spoustu turistických a cyklistických tras, které jsou díky kopcovitému terénu středně náročné. Mezi populární atrakce patří například Vysílač Krásné s výškou 182 metrů nebo Veselý Kopec, kde je expozice Muzea v přírodě. Stejně, jako na mnoha jiných horách jsou vyhledávané rozhledny – Barborka, Boiika, Milada a Zuberský vrch.
Stezka v Pardubickém kraji vás dostane doslova do oblak. Stojí v nadmořské výšce 1 116 metrů a je vysoká 55 metrů. Její architekt Zdeněk Fránek o ní říká: „stezka vytvoří nový druh zážitku, kde si člověk lépe uvědomí svou skutečnou maličkost v lůně přírody". 710 metrů dlouhý dřevěný chodník vás dovede k výhledům na Kralický Sněžník, Jeseníky, údolí řeky Moravy, Suchý vrch a Krkonoše.
Pro odvážnější adrenalinové nadšence je připravena atrakce Rukáv – hustá síť, kterou si můžete zkrátit cestu z jednoho patra do druhého – a Kapka – síť v 50 metrech, na kterou si jen tak někdo netroufne. Z vrcholu vede 100 metrů dlouhým tobogán.
Stezka má ale i vzdělávat. Proto po cestě potkáte 12 informačních tabulí, ze kterých se dozvíte zajímavosti o stezce a Kralickém Sněžníku.
Stezku můžete navštívit po celý rok. Přístup je bezbariérový. Pejsci a jiní domácí mazlíčci mají vstup zakázán. Mohou na vás však počkat u pokladen v připravených kotcích.
Vstupné:
Objevte kouzlo Pardubického kraje a vydejte se vstříc tomuto turistickému regionu. Čekají vás vyhlášené přírodní rezervace, spousta památek zanesených na seznamu světového dědictví UNESCO, ale také řada atraktivních kulturních programů. V Pardubickém kraji to jednoduše žije.
Začít můžete třeba na zámku v Litomyšli nebo vystoupáte ke stavbě na Kunětické hoře. Podobných architektonických skvostů je v tomto kraji více než dost. Dokazuje to hrad Svojanov, zřícenina Lichnice, pardubický zámek, hrad Litice, zámek Nové Hrady, hrad Potštejn a zámek Žleby. V Pardubickém kraji je poměrně velká koncentrace rozhleden, odkud se vám dostane jedinečného výhledu po celém okolí. Zavítat můžete k rozhledně Kozlovský kopec, Zuberský vrch, Pastýřka, Terezka, ke dřevěné rozhledně Boika nebo k Toulovcově rozhledně.
Občas se na krásné přírodní dominanty nemusíte jednom dívat, ale stanete se jejich součástí. Výlet si udělejte k vodní nádrži Pastviny, na horu Slůně, Lucký vrch a k vodní nádrži Pařížov. Výzvou je nejvyšší hora Kralický Sněžník s výškou 1 424 metrů nad mořem. Obdivovat budete zemskou bránu, CHKO Žďárské vrchy a místo zvané Krkanka. Přírodních rezervací je tu přehršel – Peliny, Anenské údolí, Baroch, Kalské údolí a mnohé jiné. V Pardubickém kraji se lze věnovat různým aktivitám od turistiky přes cykloturistiku až po lyžování bobové dráhy a stezku v oblacích.
S Pardubickým krajem se pojí velká a v úvodu již zmiňovaná tradice, kterou je perník. Sladké království perníku se tu začalo utvářet již v roce 1335 a tuto voňavou lahůdku si můžete dopřávat na mnoha místech a akcích. Pardubický kraj má ještě jednu známou tradici, a to v podání starokladrubského plemene vraníků a běloušů. Ty jsou tu chováni od 16. století. Při projíždění jednotlivými lokalitami můžete narazit také na pardubické nářečí. Jen pro příklad uvedeme několik známých slov – zpívaj, prosej, cejtit, seš, kupujou.
Pardubický perník pochopitelně není tím jediným tradičním, na čem si můžete v Pardubickém kraji pochutnat. Jsou to lahodné bramborové špalíčky. Ty jsou podávány k uzenému připravovanému na sladko, jemuž se říká švestouka. Mnohdy je součástí uzeného hrachová kaše.
Hlavní dopravní páteř Pardubického kraje představuje železnice. Krajem vede tah z Prahy do České Třebové. Využívat lze ale i dalších koridorů směřujících do Havlíčkova Brodu, Brna, Ostrovy či Olomouce. Hodně vytíženým úsekem je ten z Pardubic do Hradce Králové. Vedle železniční dopravy můžete k cestování po Pardubickém kraji upotřebit také autobusových spojů. Integrátorem regionální dopravy je společnost OREDO. Pohodlné přesuny zažijete také po místních silnicích. K dispozici je několik kilometrů dálnice D11 a velice brzy přibude úsek dálnice D35.
Z pohledu skutečného cestovatelského zážitku jsou ideálním řešením tamní cyklostezky, kterých je nepřeberné množství a zavedou vás k nejrůznějším turistickým cílům. Jmenovat můžeme například Labskou stezku, která vede podél Labe přes samotné Pardubice, nebo cyklostezku na Bukové hoře.
Portál cKlub.cz je "sociální síť" a prodejní zájezdový web v jednom. Obsahuje akční i klasické nabídky, diskuzní fórum, blog, důležité informace i zkušenosti a fotky od ostatních dobrodruhů.
Cestuj, sdílej, komunikuj - cKlub.cz je vše, co cestovatel potřebuje k naplnění svých snů.
Provozovatel portálu: cklub s.r.o, Pod Stárkou 1560/35, Praha 4
IČ: 06657524
