Česko z ptačí perspektivy – nejkrásnější rozhledny Karlovarského kraje

Karlovarskému kraji dominuje lázeňský trojúhelník, který tvoří Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Co se přírody týče, největší část kraje si přisvojila chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Všechny její krásy, ale i krásy dominantních měst a okolních krajů si nejlépe prohlédnete z vyhlídkové plošiny jedné z rozhleden. Karlovarský kraj se jako jeden z mála může pochlubit řadou historických věží, které přežily celé století a poctivě slouží vášnivým turistům dodnes. 

Rozhledna Diana

Kdo nebyl na Dianě, nepoznal Karlovy Vary. Alespoň takto to koluje mezi místními a jistě na tom bude špetka pravdy. Lázeňské město leží uprostřed hor, a proto je potřeba vylézt na nějaký ten kopeček, abyste si jej prohlédli v celé své kráse. 

Diana je mohutná cihlová rozhledna s dřevěným ochozem. Stojí na krásném vyhlídkovém vrchu, který byl už v 19. století propagován jako místo s nejlepším výhledem na město. Už tehdy na vyhlídku zavítal například Johan Wolfgang Goethe či Theodor Körner. Díky velké oblibě byla v roce 1909 vybudována lanová dráha a během let 1912 a 1914 zde vznikla lovecká chata s přilehlou rozhlednou. Kromě krásných výhledů se mohla rozhledna pyšnit moderním elektrickým výtahem. Za první republiky nesla jméno Hanse Kudlicha, po roce 1945 jí krátce říkali Benešova rozhledna. Nakonec se ustálil název Diana. 

Lanová dráha vás i dnes vyveze na kopec tyčící se do výšky 547 m. n. m. Na samotnou 40 metrů vysokou vyhlídku se můžete vydrápat po dřevěných točitých schodech nebo se nechat vyvézt stále funkčním výtahem. Za příznivého počasí odsud dohlédnete až 70 kilometrů daleko. Kromě Karlových Varů si všimněte Doupovských hor, Slavkovského lesa, Krušných hor, Plešivce nebo Klínovce. 

Otevřeno:

• duben a říjen: denně od 9:00 do 17:45
• květen – září: denně od 9:00 do 18:45
• listopad – březen: denně od 9:00 do 16:45

Vstupné:

• zdarma

Krásenský vrch 

Rozhledna na Krásenském vrchu, zvaná také Krásenská rozhledna, připomíná svým tvarem šroubovici ulity obrovského korýše nebo dílo termitů. Už na první pohled je jasné, že kamenná stavba má několik set let života za sebou. Důmyslná konstrukce vznikla již v roce 1935. Tehdy získala jméno Adolfa Hitlera a dodnes se ji občas říká Hitlerka.

Za kuriózním návrhem stál sochař W. Russ a architekt F. Hoffmann, který údajně hledal svou inspiraci u legendární babylónské věže. Stavba vznikla díky hospodářské krizi, během které měla zajišťovat práci pro obyvatele obce Krásno. 

Atypický vzhled způsobuje schodiště o 120 schodech, které se jako spirála vine po obvodu stavby, nikoli jejím středem. Díky svému vzhledu se rozhledna dostala až do filmu Zdeňka Trošky Andělská tvář. 

Návštěvníky ale přirozeně nejvíce zajímají výhledy. Z 25 metrů vysoké vyhlídky si prohlédnete Slavkovský les, Doupovské hory a Krušné hory.

Otevřeno:

• celoročně

Vstupné:

• zdarma

Vyhlídka Karla IV.

Nejstarší karlovarská stále stojící rozhledna nevznikla za dob Karla IV., jak by mohl zavádějící název napovídat. Přesto je její historie dlouhá. Na oblíbeném vyhlídkovém místě nad Karlovými Vary stojí od roku 1876 (oficiálního otevření se dočkala o rok později). V době svého vzniku nesla jméno císaře Františka Josefa.

Předlohou pro stavbu neogotické vyhlídky byla rozhledna v severoněmeckém Schleswigu. Na krásnou stavbu se ale po jejím vzniku snesla vlna kritiky. Karlovarské rozhledny byly stavěny hlavně kvůli lázeňským hostům, kteří ale často bývali jinak prostorově řešení (jinými slovy tlustí) a svá korpulentnější těla nemohli v případě Vyhlídky Karla IV. vměstnat na úzké schodiště vedoucí ke dvěma ochozům. 

Dnes rozhlednička slouží hlavně jako výletní místo. Okolní stromy vyrostly a původně téměř holý vrch se zazelenal. V 19. století mohla 15 metrů vysoká vyhlídka poskytnout krásné rozhledy do okolí Karlových Varů, dnes se pokocháte jen okolním zeleným hájem. 

Otevřeno:

• celoročně

Vstupné:

• zdarma

Rozhledna Háj u Aše

Háj u Aše je od roku 1903 nejzápadnější vyhlídkovou věží v České republice. Architekt Wilhelm Krels přišel s návrhem na masivní žulovou stavbu, jejíž realizace se vyšplhala na téměř 60 000 rakouských korun. Bylo spotřebováno 666 metrů krychlových žulových kvádrů, 65 000 cihel, 58 vagonů vápna a 3 vagony cementu. Není divů, že je Háj stále jednou z našich nejmohutnějších rozhleden. 

Původně nesla jméno kancléře Otta von Bismarcka a až do roku 1946 jí zdobil jeho bronzový reliéf.

Rozhledna měří 34 metrů a stojí v nadmořské výšce 758 metrů. Na nejvyšší vyhlídkový ochoz ve 25 metrech vede přesně 122 schodů. Odtud krásně uvidíte Slavkovský les, Doupovské hory, Český les, Klínovec a Krušné hory. Prohlédnete si ale také německou krajinu, kde váš pohled může spočinout na Kapellenbergu s rozhlednou nebo hoře Schneeberg.

Otevřeno:

• duben, květen, září a říjen: denně od 9:00 do 17:00
• červen – srpen: denně od 9:00 do 19:00

Vstupné:

• zdarma

Bismarckova rozhledna

Zdroj: https://www.facebook.com/ZivyKraj/photos/?ref=page_internal

Bismarckova rozhledna vznikla už v roce 1909, ale za socialismu byla zcela zapomenuta. Stojí totiž v bývalém zakázaném hraničním pásmu. Tehdy o ní vědělo jen několik pamětníků, kteří si navíc mysleli, že byla zbourána. Až po roce 1989 se dočkala opětovného zpřístupnění. Za 80 let ale okolní zelený porost nabyl na objemu a z vyhlídkové plošiny nebylo vidět téměř nic. Rozhledna tak musela projít rekonstrukcí. 

V roce 1973 v její blízkosti bohužel vyrostl nelichotivý vysílač, který sice nijak nezvelebuje prostředí, ale aspoň nebrání výhledu. Nicméně ona ani sama Bismarckova rozhledna není zrovna Miss Universe. Svým robustním vzhledem připomíná bunkr nebo mohylu germánského vojevůdce. Ke Karlovarskému kraji už ale zkrátka patří a výhledy také nabízí famózní. Dnes měří 18 metrů a na její vyhlídkový ochoz vede 72 schodů. Dohlédnete z ní na nedaleké město Cheb, Slavkovský les, Český les, Krušné hory nebo Františkovy lázně. 

Otevřeno:

• denně od 9:00 do 18:00

Vstupné:

• zdarma 

Rozhledna Pajndl

Foto vlevo: https://www.facebook.com/infocentrumnejdek1/photos/?ref=page_internal
Foto vpravo: https://www.facebook.com/Dry-and-wet-family-114170953695386/photos/?ref=page_internal

Pajndl patří k nejvýše položeným rozhlednám v zemi. Pajndl leží 300 metrů od Tisového vrchu v nadmořské výšce 976 metrů. Už koncem 19. století byla kamenná skála, na které dnešní rozhledna stojí, oblíbeným výletním místem, s příjemnou vyhlídkou. Pořádnému rozhledu ale bránily vzrostlé stromy. Proto se členové spolku Neudeker Erzgebirgsverein zasadili o vznik rozhledny. Slavnostního otevření se Pajndl dočkala 6. září 1897. 

Není divu, že rozhledy z Pajndlu jsou jedenu z nejkrásnějších v západním Krušnohoří. Samotná rozhledna měří 21 metrů a nabízí výhledy na Doupovské hory, Slavkovský les a konkrétně například vrcholky Klínovec nebo německý Fichtelberg. Za dobrého počasí lze dohlédnout i ke vzdálené Šumavě. Co se vzhledu samotné stavby týče, jde o poměrně robustní hranolovou věž, kterou tvoří převážně kamen. Točité schodiště o 114 stupních vede jejím středem na vyhlídkový ochoz.

Otevřeno:

• celoročně

Vstupné:

• zdarma